Dlouho. Než se dostavěla byla zničená.
Je to stejné jako s mostem v New Yorku. Když ho natřou začínají znovu.

Troska historie (a dodam, ze HODNE dlouho – viz mosoj a hlavne se obcas porad pristavuje):

=============­========================­======

Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. 11. 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu „německé“ dálnice na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. 5. 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou.

I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Oproti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty z třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka) a v Chřibech.

Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. 9. 1967 a již 12. 7. 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. 11. 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce.

Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou. Po rozdělení republiky byla její trasa ukončena na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Od D1 se měla u Tučap na Vyškovsku odklánět dálnice D47 na Ostravu. V roce 1993 byla trasa D1 převedena do blízkosti Zlína a směřovala na hraniční přechod Střelná. Toto rozhodnutí bylo změněno v roce 1996, kdy bylo rozhodnuto o ukončení D1 v mimoúrovňové křižovatce Hulín, dále na Slovensko měla pokračovat rychlostní silnice R49. V roce 1999 byl konec D1 posunut až k Lipníku nad Bečvou. Konečně v roce 2006 bylo rozhodnuto o tom, že jako D1 bude označen i zbývající úsek Lipník n. B. – hranice s Polskem. Dálnice D1 tak dnes označuje tah výhledově spojující tři největší města země – Prahu, Brno a Ostravu. Vzhledem k historickému vývoji tedy byly jako D47 stavěny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu a sedm staveb mezi Lipníkem n. B., Ostravou a polskou dálnicí A1.

V září 2009 bylo zprovozněním posledního chybějícího úseku Vrchoslavice – Kojetín dokončeno dálniční spojení Praha – Kroměříž, přičemž výstavba tohoto prodloužení dálnice D1 dále na východ byla zahájena v prosinci 2001 stavbou Vyškov – Mořice. V listopadu roku 2009 pak bylo zprovozněním staveb Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec dosaženo spojení Prahy a Ostravy čtyřpruhovými komunikacemi, do otevření D1 okolo Přerova pomocí rychlostních silnic přes Olomouc (D1, R46, R35 a opět D1). V prosinci 2010 byl zprovozněn úsek Kroměříž-východ – Hulín dálnice D1 a navazující úsek Hulín – Skalka rychlostní silnice R55, čímž bylo významně zkvalitněno napojení Zlína a Zlínského kraje na dálniční síť. V roce 2011 bude dokončena stavba Kroměříž-východ – Říkovice a bude pokračovat i výstavba úseku Bohumín – hranice s Polskem, tedy z pohledu staničení poslední stavba dálnice D1. Poslední chybějící úsek celé D1 bude zprovozněn v okolí Přerova. Poté bude D1 měřit 377 km.

Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi (viz intenzity dopravy). Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi (I/3) ze čtyř na šest jízdních pruhů. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy). Obdobné rozšíření D1 se nyní plánuje i v úseku Mirošovice – Holubice (výjezdy 21 – 210) s přednostní realizací v prostoru Brna. Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci dostavba rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 by R35 tvořila alternativní „severní trasu“ spojující Čechy a Moravu, zejména jejich severní části (např. tah Praha – Olomouc či Ostrava).

Zdroj: http://www.ces­kedalnice.cz/dal­nice/d1

Přidávám odkaz na stránky s historií, současností a fotkama z dálnic v Česku.

Zdroj: http://www.dal­nice.com/