Jak byste se rozhodli v referendum?

orwel:

„Také jsem v komentáři nějak nepostřehl zmínku o Slovensku jako fašistickém státu, který to táhl s Hitlerem i proti Čechům. Pletu se snad a je to všechno lež?“

keď si preštudujete materiály o vtedajšej politickej situácii, za túto vetu sa budete hanbiť.

iba stručný náčrt udalostí:
11. 3. 1939 prezident Hácha vyhlásil slovenskú autonómnu vládu.
13. 3. 1939 si hitler povolal tisa do berlína a dal mu na vybratie – buď slovensko dopadne ako čechy a morava, teda že sa tam zriadi nemecká okupačná moc a nasťahuje sa tam armáda, alebo sa vytvorí štát, ktorý vyhlási nemecku spojenectvo.
príliš toho na vyberanie nebolo, tiso telefonoval s háchom (nie so slovenským premierom karolom sidorom, ale s československým prezidentom!) a žiadal ho o radu.
14. 3. 1939 hácha v berlíne podpisuje mníchovskú dohodu.
15. 3. 1939 nemecko obsadilo čechy a moravu.

nuže?

z daného vyplýva, že slovensko (slovenský štát), i keby chcelo, proti čechom nemohlo ani prd, pretože vtedajšie čechy a morava (protektorát) boli územie ríše a tú slovenský štát územne musel uznať.

teda v danej situácii to bola jediná schodná cesta, slovenský štát vznikol na nátlak nemecka (hitler chcel, aby jeho vznik tiso oznámil v nemeckom rozhlase, čo tiso striktne odmietol).

;-Q

Ano, toto jsou fakta. Ale opet jen cast faktu. Druha cast je ta, jak se slovenská armada aktivne ucastnila boju po boku wehrmachtu a luftwaffe. A to uz nebylo donuceni, to byla dobrovolna aktivita. Takze to, co napsal orwell v podstate sedi. I kdyz se to fasistickym potomkum nelibi.

citujem:

"Slovenská armáda byla s přispěním domácí kolaborace a na pokyn z Berlína zatažena také do války proti SSSR, a to tzv. „rychlou skupinou“. Ta měla 59 důstojníků, 27 poddůstojníků a 1.824 vojínů. Měla též 47 tanků, 3 obrněná auta, 183 nákladních a 49 osobních aut. Hranice SSSR překročila 25. června 1941. Po doplnění byla přeformována na rychlou brigádu. Zde již bylo zařazeno 117 důstojníků, 39 poddůstojníků a 3.390 vojáků. Během bojů o Lipovec padlo 75 Slováků, 167 bylo zraněno, 17 bylo pohřešována o dva padli do zajetí. Plukovník Turanec si zapsal do svého deníku: „Mužstvo je v podstatě zbabělé. Jakmile Rusové zahájí palbu, utíká. Důstojníci jsou při útoku vzadu, ale při ústupu jsou v prvních řadách“. (str. 93)

Na německé naléhaní muselo Slovensko zvýšit podíl v boji na slovenské frontě, byla proto vytvořena rychlá divize. Ve svém stavu měla 19.1.1942 57 důstojníků a 5.956 příslušníků mužstva. Rychlá divize vlivem vývoje mezinárodní situace, která byla Německu nepříznivá, a pod bezprostředním dojmem ze Slovenského národního povstání, zaznamenala velký počet dezercí a byla nefunkční. Její stav se snížil na 2.300 mužů. Nedostatkem práce výše uvedených autorů je neznalost přesných počtů dezertérů, což vyniká ve srovnání s jinými statistickými údaji o slovenské armádě. Je to zřetelná absence znalosti sovětských archivních pramenů, dnes by již mohly být bez větších problémů přístupny. V celém díle je i ze slovních komentářů jasně vidět, že autoři čerpali z úředních informačních zdrojů, ze spisů bratislavské vlády i ministerstva obrany slovenského státu, ale ani v závěrečném seznamu nejsou zmíněny a patrně ani jiné archivní fondy úřední provenience uvedeny. To snižuje hodnotu této knihy, které chybí i další složky pomocného vědeckého aparátu, například věcný, místopisný a osobní rejstřík. Rozhodně by to prospělo k rychlejší orientaci po celé publikaci.

Z hlediska politologického je vhodné ocenit, že i převážně pouhý popis politického dění pravdivě zjišťuje dnes často zamlčovanou skutečnost, že „ protifašistické síly byly velmi aktivní a angažovány v zápase s domácím i německým a maďarským fašismem“. Pozitivně jsou hodnoceny partyzánské jednotky, které představovaly „úctyhodnou bojovou sílu“ (str. 132). Oba autoři pravdivě uvádějí, že během Slovenského národního povstání docházelo k politické snaze ovlivnit dění na Slovensku z londýnské exilové vlády i z moskevského centra KSČ.Rozbor podnětů, příčin a podmínek uvedeného jevu tu ovšem nenajdeme. Na jednu stranu je to škoda, na druhou stranu je to lepší, než číst nepravdivé a falešné fráze, kterými řada publicistů vymývá mozky nejmladší generaci. Naši autoři se podobných nečestností nedopouštějí. Nicméně uvádějí mnoho nových poznatků k česko-slovenské problematice z let druhé světové války. A to lze pozitivně ocenit. Jen jako příklad uvádím, že generál Viest mohl proti německé ofenzivě postavit jen 18 pěších praporů, 27 dělostřeleckých baterií, 3 obrněné vlaky, 12 lehkých tanků, 20 letadel a 60.000 vojáků, včetně mobilizovaných a asi 12.000 partyzánů. (str. 126)"

viac na http://www.ces­kenarodnilisty­.cz/clanky/vlad­ni-vojsko-a-slovenska-armada-1939-1945.html

pokiaľ budete argumentovať slovami „opet jen cast faktu“ bez relevantných údajov, táto diskusia stráca zmysel.

lebo hádžete iba urážky a svoje domnienky pozliepané z nedostatočných dojmov, fikcií a domienok, ale nepredkladáte fakty, najlepšie i zdroje.

neviem si predstaviť, že by p. hácha 14. 3. 1939 hitlerovi povedal nie, čo by bolo.
a tak isto si neviem predstaviť, čo by bolo, keby deň predtým povedal p. tiso hitlerovi povedal to isté.

bolo to v danej situácii najrozumnejšie rozhodnutie (tisovo i háchovo), inak by nás čakal neskorší osud poľska.

;-Q

arygnoc: ty to v té hlavě fakt nemáš v pořádku. Prý dvakrát do stejné řeky… Proč teda Slováci koncem války tak vehementně chtěli obnovit Československo? Proč jste raději nezůstali fašistickým státem až do konce? Proč jste se po listopadu '89 opět odtrhli?

A mimochodem, ano, všichni blbí Slováci odešli. Někteří do Británie, že? Jiní k nám. Ale všude vysávají systém. Nebo snad můžeš ukázat jediného Čecha, který bere slovenský důchod?

Za tvé lži by se ani Goebbels nemusel stydět.

opäť máte možnosť nadobudnúť vedomosti:

košický vládny program neobnovoval československo, ale bolo to vyhlásenie slovenskej svojbytnosti (5. 4. 1945 – http://co-to-je.sk/spresne­.php?dotaz=Ko%C5%A1­ick%C3%BD%20vl­%C3%A1dny%20Pro­gram ).
československo v medzinárodnom práve nikdy nezaniklo (i keď protektorát a jeho priemysel pracoval pre ríšu a slovenský štát bol spojencom ríše).

o nejakom odtrhnutí slovenska od československa v roku 1989 nič neviem.

mnoho slovákov berie české dôchodky nie preto, že by vysávali český systém, ale preto, že v československu na území dnešnej čr pracovali, alebo po roku 1993 v čr.

nebudete mi veriť, ale do británie som odišiel za svojou partnerkou, a nie preto, aby som vysával tunajší sociálny systém.
svoje podnikateľské aktivity v čr, sr, maďarsku, taliansku a británii udržiavam v činnosti, nepotrebujem vysávať ani český, britský či slovenský sociálny systém.

som zvedavý, aký budem mať český dôchodok za tie neskutočné peniaze, ktoré do českého rozpočtu odvádzam.

;-Q

Á, další diskusní miliardář. Sorry, ale tvoje výmysly zajímají možná tak někoho v blázinci, ale mne opravdu ne.

Bohužel, aktuálně nevím, jestli jsi skutečně tak hloupý, že nedokážeš číst nebo je to součást tvé lži, ale patrně spíš ty lži. Takže si najdi co košickému programu předcházelo, zejména škemrání v SSSR. A co se polistopadového vývoje týká, to už je fakt na pováženou, co tu píšeš za ptákoviny.

Jak říkám, za tvou propagandu by se Goebbels nemusel stydět. Vybrat si jen to, co se ti hodí a co se nehodí, to zamlčet nebo popřít, jak typické.

si skutočne magor.
ty si myslíš, že každý, kto podniká je miliardár?

ad kvp – tomu predchádzala mníchovská zrada a zssr bola jediná krajina, ktorá bola ochotná okamžite prísť na pomoc.

tak učinila i pri snp (česi nekládli nemcom žiadny aktívny masový odpor, až keď bolo všetko rozhodnuté tak začali v prahe stavať barikády),

tak zssr učinilo i keď česi zprasili frontálny útok ča na berlín svojim pražským povstaním (zbytočné povstanie, ostávalo im iba pár dní počkať, ako čakali pod perinou celú vojnu) a škemrali o ruskú pomoc – ča sa musela od berlína vracať, aby prahe pomohla. toľko história.

podobne i ponovembrová história – prvé čo bolo, českí politickí predstavitelia (na idealistický popud p. havla) v rámci konverzie začali likvidovať slovenský priemysel, pričom zbrojná výroba v čr ostala nedotknutá.

mám silné obavy, že to máš v tej svojej hlavičke troška popletené – spájaš si nedostačné informácie do šovinistických prdov.
typický prejav nevzdelanca.

;-Q

To si urcite nemyslim, ale tií, kteri se svym majetkem chlubi na Netu obvykle nemaji ani vindru. Ale na Netu je kazdy miliardar, proto jsem te tak nazval.

Nastuduj si neco o jednanich v Moskve. O SNP a odporu v Protektorate uz jsme spolu mluvili – SNP zacalo, když uz byla Ruda armada za kopci. Navic, jeho vyznam je… prinejmensim pochybny. Coz sice plati i o kvetnovem povstani v Protektorate, ale podminky v Protektorate a v kolaborantskem rezimu byly silne rozdilne. Ovsem to, co placas o Berlinu a povstani, to je na preshubu, takze se modli, at se nikdy nepotkame.

Takze znovu, nastuduj si historii, tyto tve nesmysly se fakt nedaji cist. A az se naucis alespon zaklady, ozvi se v PM. Do te doby nemam chut ztracet cas s hlupakem.

tak sa nebav sám so svojimi srgumentami.

totiž:
12. 12. 1943 bola podpísaná Zmluva o priateľstve, vzájomnej pomoci a povojnovej spolupráci medzi ČSR a ZSSR (podpisovala ju delegácia londýnskej exilovej vlády čsr).
súčasťou tejto zmluvy bol i výcvik partizánskych organizátorských skupín a ich presun na Slovensko.
25. – 26. 7. 1944 prebehol prvý výsadok týchto inštruktorov, neskôr ďalších.
snp bolo pripravované a plánované a prepuklo vtedy, kedy malo (28. 8. 1944), aby uľahčilo prechod sovietskych (1. ukrajinský front, 1. gardová armáda, 38. armáda (veliteľ ludvík svoboda)) vojsk cez karpaty (karpatsko-duklianska operácia).

hm.

;-Q

a už dosť, musím zarábať miliardy, nech sa môžem na nete pochváliť.

Než jste se rozhodli jak hlasovat, měli jste si poslechnout rozhovor, zvlášťě 10 minut před koncem. Tam je, jaký dopad by to mělo i pro oba státy. Střílet od boku dělají jen kovbojové!

na jútúb nechodím – a niečo počúvať, čo má asi viac ako 10 minút, sa mi vôbec, ale vôbec nechce – nepoviem, odkaz na dvoj-trojminútový príspevok, ale takto dlhé???

v každom referende ale ešte existuje tretia možnosť – nezúčastniť sa ho.

;-Q

ono jde vo to, jestli k tomu, abych skutečně věděl, zda si přeji čechy se slovákama jako jeden národ, musím sledovat, číst, či poslouchat jakýkoliv média ..nebo názory, chceme-li