Jak byste reagovali

už jsem o všechno přišla,zůstali jen děti,dluhy a oči pro pláč,ale už je vše téměř v poho..
Doplňuji:
Reagovala jsem tak,že jsem se úplně zhroutila,pak jsem se vzchopila,vzpoměla si na děti a dál žít se nutila......

Upravil/a: kropitko

na to je pro mne hrozně těžké odpovědět,protože si to dost dobře ani nedovedu představit,když vidím něco takového v televizi,tak vždycky říkám,tak tohle jsou teprve problémy.

Není co dodat,snad jen že smekám a držím pěsti.
Doplňuji:
I ztráta movitého majetku by se mnou pěkně zamávala.Jendou jsem už skoro o všechno přišla,ale byla jsem tak hrdá,že jsem se na to povznesla.Je těžký říct jak bych se zachovala dneska.

Upravil/a: vecernice

Záleží, co by bylo to „všechno“. Pokud by to měly být jen materiální věci, asi bych z toho nebyla nedšená a pravděpodobně bych po nějakou dobu byla také dost těsně na hranici zhroucení. Ale já jsem nezmar, takže bych se asi sama snažila dostat z podobného psychického stavu a postavit se na nohy.
Kdyby to mělo zahrnovat i lidi, které mám ráda a třeba i ty děti, asi by to bylo daleko horší. To si moc nedovedu představit. Odvažuji se tvrdit, že bych se i za takové situace snažila nějak přežít, ale určitě by mi to trvalo dost dlouho.

NEchci to ani domyslet.

Snažila bych se jít dál ale kdybych přišla o střechu nad hlavou,tak nevím zda bych byla schopna žít.

Jak? No, asi by mi zbylo se nad to povznést…ovšem, to je tak lehké říct… Ono, přijít „jen“ o movitý majetek, to se dá snést, přátelé a rodina vždycky pomohou, obrátil bych se tedy na ně. Samozřejmě, snažil bych se pak zabezpečit na „přežití“ nejbližších dnů.

Pozitivní pohled by byl, že by mi začal „nový“ život. Ovšem, asi bych si vzal nějakou půjčku.

Tak to nemám vůbec páru, jak bych reagovala. Ale pokud bych měla po boku manžela a děti, tak bych to zvládla. Kdybych byla sama, jako že bych neměla ani děti ani manžela ani rodiče, kteří by mi pomohli…hmmm, tak to fakt nevím a radši ani vědět nechci :)

kdybych přišla o život, patrně bych už nereagovala, zatím jsem ještě nepodlehla převtělovacím blu­dům