Jak byste definovali národ?

Ztotožňuji se s definicí, která je uvedena v jazykových zdrojích.

1. novodobé historicky vzniklé pevné společenství lidí, spojených společnou řečí, územím, hospodářským životem a psychickým založením, projevujícím se ve společné kultuře
2. společenství lidí téhož jazyka, spojených zprav. územím (před vznikem novodobého národa); národnost:
3. obecně . lid; lidé (vůbec) – např. národ vyšel do ulic.

--
Novodobý český národ se formoval v době národního obrození, a to po stránce ekonomické, politické a kulturní.

Osobně se myslím, že definovat národ je opravdu těžké, protože jeho pojetí se vyvíjelo historicky nejen u nás, ale obecně je za zrod novodobého národa považovaný přelom 18. a 19. st.

Beru to tak, že v oblasti kulturní úrovně spojuje národ jazyk, zpravidla i náboženství, kultura, dále historická zkušenost, politické zřízení a vztah sounáležitosti, tedy subjektivní vztah jedince a jeho příslušnosti k danému národu, takže vlastenectví.

Národ je určitá skupina lidí, hlásící se podle jazyka, tradic, historických zvláštností do společné velké rodiny, rodu, odtud národ.

Skupina lidí, která se cítí být národem. V naší zemi byl zvláště v 19.století identifikován jako skupina lidí kteří mluví stejným jazykem.

Slovo národ nemá jednotnou definici, protože je v různých dobách a v různých oblastech chápáno odlišně. Samo slovo národ je odvozeno od rodu (a stejně je tomu i v latině se slovem natio). V tomto kontextu můžeme národ chápat jako množinu lidí, kteří mají stejný původ. Zpravidla budou mluvit jedním jazykem nebo skupinou nářečí. Ale nemusí tomu tak být. Dialekty mohou časem nabýt takové odlišnosti, že jsou chápány jako samostatné jazyky.
Například Angličané, Američané a Australané hovoří stejným (v základě) jazykem a mají společné kulturní kořeny, ale už se nepovažují za jeden národ. Židé, kteří žijí skoro 2000 let rozptýleni v různých částech světa, se stále považují za příslušníky jednoho národa, ačkoli hebrejsky neumějí a přejali jazyk daného prostředí (u nás němčinu a češtinu) nebo hovořili zvláštními jazyky, jako je jidiš.
V našich podmínkách, hlavně za národního obrození, byla příslušnost k národu posuzována strikně podle rodného jazyka, bez ohledu na národní příslušnost předků (jejich genetický původ).
Naopak v USA se slovem americký národ (nation) rozumí spíše to, co u nás označujeme jako státní příslušnost. Tento novověký národ je totiž složen z přistěhovalců a jejich potomků.

Jen ještě dodám, že pojem „čistého národa“, jak jej vídáme u nacionalistů, je čistý leda nesmysl. Každý národ vychází z jiných, starších národů, nebo je výsledkem míšení různých předchozích etnických či jazykových skupin.
My, Češi, toliko hovoříme českým tedy slovanským jazykem, ale geneticky jsme výsledkem míšení keltů, germánů, slovanů, Avarů, Židů, Rómů, za napoleonských válek tudy procházeli francouzští vojáci – a víte čemu se říkalo francouzská nemoc – za Třicetileté válku tu plenili Švédové a – vůbec, v mírových obdobích vznikala smíšená manželství, takže někdo má dědečka v Rakousku, někdo ve Španělsku nebo třeba v Indii. A s ostatními národy je jakbysmet – jen o tom někdy nevědí…

Jsou to lidé, kteří se hlásí ke stejné národnosti.