Jak byl vytvářen tlak v prvních fontánách?

Historie fontán

"Ve Středomoří, kde bylo i prosté zásobování vodou často velmi obtížné, představovala fontána luxus a zároveň technický div. Vyžaduje totiž tlakovou vodu a až do vynálezu vodních čerpadel to znamenalo výškový rozdíl a uzavřené vedení v trubkách.

Od 16. století byly ve městech zaváděny tlakové vodovody do veřejných kašen, napájené z vodárenské věže, kam se voda čerpala mlýnskými koly.

Teprve se zavedením elektrických čerpadel ve 20. století bylo možné vytvářet potřebný tlak vody na místě a moderní fontány většinou pracují s uzavřeným oběhem vody."
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Font%C3%A1na

--
Anglický zdroj je pdrobnější než český

"Fontány byly původně čistě funkční, spojené s prameny nebo akvadukty a používaly se k zásobování pitnou vodou a vodou pro koupání a umývání obyvatel měst, měst a obcí. Až do konce 19. století většina fontán využívala gravitace a potřebovala zdroj vody vyšší než kašna, jako je nádrž nebo vodovod, ab přivedl i proud vody

Starověké fontány
zachycovaly vzácnou pitnou vodu. Stavěly se v roklině řeky vytesané z pevných skal, spojených malými kanály, sestupujícími do potoka.

Římské fontány
Starověcí Římané vybudovali rozsáhlý systém akvaduktů z horských řek a jezer, aby zajistili vodu pro vodní fontány a koupele v Římě. Římští inženýři používali olověné trubky namísto bronzu pro distribuci vody po celém městě.

Středověk
Během středověku římské akvadukty upadaly nebo nemělly dostatek vody, proto ada fontán po celé Evropě přestala „pracovat“, takže fontány existovalyjen v odlehlých klášterech nebo palácových zahradách.

Renesance
Konstrukce jedné z prvních fontán tohoto období, byla založená na dřívějším římském modelu, s kruhoou tryskou a stala se vzorem mnoha dalších fontán v Římě a nakonec i fontán v jiných městech, od Paříže po Londýn.

více v odkazu

https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Fountain

Podvíejte se i na fotografie v odkazu.

Upravil/a: annas

Pouze výškovým rozdílem. Jinak to nešlo.

Mohol sa využiť aj prirodzený tlak v artézskych prameňoch, studniach a gejzíry. Ako napr. Herľanský gejzír na východnom Slovensku.

http://www.obecher­lany.sk/-narodna-prirodna-pamiatka-herliansky-gejzir

Zdroj: Google, web obce

Upravil/a: isteron

To znali už v antických dobách: pouze rozdílem výšek hladin mezi fontánou a rezervoárem vody. Teoreticky: je-li rozdíl výšek hladin jen 10 m, výš to nedostříkne než těch 10 m. Ovšem musí se počítat i s hydraulickými ztrátami tlaku po cestě do ústí trysky…

Já jen k těm trkačům (vyjma toho, že fontány existovaly tisíce let před vynálezem trkacího ventilu) – k napájení fontány by to musel být tedy MEGATRKAČ!!! (pokud se za fontánu nepočítá „mohutné tryskání gejzíru“ z močovodu prostatického dědka) ;) :D :D

V běžných podmínkách za normálních okolností trkače jednak nemají dostatečnou výtlačnou výšku druhak objem vytlačené kapaliny nestojí za řeč. Ano, oboje by šlo technicky vylepšit, ale to by už bylo poněkud mimo obvyklé podmínky a možnosti.