Jak by to teoreticky dopadlo, kdyby v (některé) republice vyhrála monarchistická strana?
V mnoha republikách nejsou jen monarchistická hnutí, organizace a spolky
(větší nebo menší), ale vyloženě i monarchistické politické strany.
Kdyby tedy některá měl takovou podporu, že by vyhrála volby a pak by
sestavila vládu, tak co pak? Je to vlastně stejná strana jako kterákoli
jiná (s vlastním programem a politickou orientací) a její vítězství ve
volbách by neznamenalo zároveň nastolení monarchie.
Byla by to jen vládní strana v republice. I když by prosazovala nastolení
monarchie a tudíž asi referendum nebo apel na státní orgány a funkcionáře
(jako i prezidenta), aby se změnila forma vlády a ústava (no kdyby vyhrála
volby, tak by monarchie asi měla podporu, takže by nejspíš zvítězila
i v referendu, ale na tom nesejde).
Bylo by to asi takhle? A kdyby teoreticky neměla podporu pro změnu formy
vlády na monarchii, tak by pak byla „nucena“ vládnout v republice, ne?
Přestože její hlavní orientace je monarchismus..
Jak si myslíte, že by to vypadalo nebo dopadlo?
| Zajímavá 0 před 1173 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
V prvé řadě, aby mohla být monarchie, musel by takový stát mít monarchu. K jeho uvedení k moci by se muselo postupovat podle zákonů a ústavy toho konkrétního státu.
|
2Kdo udělil odpovědi palec? annas, Loterrybaby
před 1173 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Jedna možnost je postupovat dle právního řádu dané země, tj. zpravidla získat ve volbách ústavní většinu (zpravidla 3/4 sněmovny) a pak přijmout změnu ústavy, ve které se bude psát, že vodteď budem monarchie.
Nebo vzít do rukou pušky, a dosadit si monarchii sám. Demokratické republiky byly často také dosazeny revolucí, nikdo tedy neříká, že nelze v revoluci stvořit monarchii. Zajímalo by mě, zda se něco takového ale někdy v historii stalo, protože revoluce zpravidla startují na základě nespokojenosti s tyranským monarchou.
|
0
před 1173 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Koukni třeba na Španělsko nebo Francii, tam se monarchie i republiky několikrát vystřídaly.
|
0
před 1173 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Emefej, no a? Totéž ve Francii, totéž v Řecku a v jiných státech.
Ale nesouvisí to s otázkou, jak by to dopadlo kdyby ve volbách vyhrála
monarchsitická strana. Španělsko, Francie, Řecko a další státy, kde se
hodněkrát změnily formy vlád, ale ne na základě vítězství strany ve
volbách. Buď (občanská) válka, revoluce, převrat, přenechání moci nebo
referendum.
Neptám se, jak se dá změnit režim nebo forma vlády, ale na konkrétní
situaci (která se myslím nikde nestala).
@Ježíš, revoluce zpravidla startují na základě nespokojenosti
s tyranským monarchou? Kdetos na to přišel? Když se podíváme do historie
na vládu těch největších zvrhlých a krutých tyranů-monarchů, tak ani
jediná revoluce (možná tak převrat, ten už je zde častější. Včetně
blízkých osob nebo vlastní gardy). U revolucí je to spíš slabý,
nerozhodný panovník, který vládne ve velmi krizové situaci. Obvykle
ekonomické, politické a společensko-ideové krizi.
U revoluci jde o změnu systému. Ekonomického a politického (změny ve
společenském postavení). Ale od převratu se to z právního hlediska moc
neliší. Konkrétní vůdci vedou povstání lidu (zburcovali je), neboli
lůzy/davu, a zkrátka jen využili velké nespokojenosti, hladu, nevole a
podobně způsobené chudobou, válkou, zastaralým systémem (feudalismus), aby
se sami dostali k moci a pozměnili systém, kerému pak vládli. Většinou
jako diktátoři v nově vzniklé republice. Většinou nedemokratické. Těch
pár tzv. demokratických vzniklo většinou (poválečným) referendem.
Ale ty skutečně největší tyrany a genocidní radikály v histori zplodily
republiky a sami byli v čele republik, nikoli monarchií. O tyranství
monarchů se můžeme bavit hlavně pokud jde o dobu římského císařství
(formálně stále republikou), o Leopoldovi II. a pár málo dalších
příkládech.
Každá forma vlády i celý politický systém jde změnit převratem, revolucí/povstáním nebo za pomoci armády, ale šlo mi jen o vítězství ve volbách.
@Drap, jasně ale potencionálního monarchu neboli pretendenta. To je ale spíš takové bezpředmětné při této otázce. Takové druhořadé.
- Měl by mít člověk, který se už necítí šťastný, (třeba 100 let a více), netrpí nevyléčitelnou nemocí, možnost eutanázie? (14 odpovědí)
- Může mi někdo zabavit boty, protože jsou falešný? (5 odpovědí)
- Z jakého důvodu bylo nutné, aby bylo rodné číslo dělitelné jedenácti? (5 odpovědí)
- Jak obce stanoví, za co bude vybírán poplatek za popelnice? (4 odpovědi)
- Považujete cenzuru na internetu za správnou? Do jaké míry? (14 odpovědí)