Jak by skončilo lidstvo, kdyby opravdu žilo v absolutním dostatku a bezpečí?

Kdyby lidstvo žilo v absolutním dostatku a bezpečí, znamenalo by to, že bylo žilo ve spravedlivé společnosti.
Jenže pojem spravedlnost není objektivní, ale subjektivní. Pro každého je spravedlnosti, dostatek a bezpečí něco poněkud jiného.

Tato myšlenka se prolíná stoletími, ale nikdy se neuskutečnila. Vždy narazila na osobní svobodu jedince. Ráj na zemi nebyl nikdy vytvořený, vždy skončil debaklem.

Doplním aforismy svého oblíbeného a známého spisovatele PhDr. Jana Sobotky, které shrnují to, jací lidé jsou a trvalo by velmi dlouho, než by se změnili. Stačí se zamyslet.

"P​roblém spočívá v tom​, že ​ vytvoření spravedlivé společnosti by poškodilo značné množství lidí.
Svět není lepší, neboť lidé nechtějí být lepší, ale pouze se chtějí mít lépe.
Lidé nemají nic proti velkým a ušlechtilým myšlenkám, pokud je s nimi neobtěžujete.
Chceme-li, aby lidé žili v souladu s morálními pravidly, je třeba je změnit. Pravidla, ne lidi.
Liberté, égalité, fraternité!“ Volnost a rovnost lze uzákonit. Co však s bratrstvím?
Člověk má dobré vlastnosti dvojího druhu. Jedny pro sebe, jiné pro druhé.
„Pokrok je směřování vpřed, nikoli k lepšímu.““

Upravil/a: annas

Proč se ptáš když odpověď znáš? Dopadlo by to obdobně jako při pokusu s myšmi.

No, ono to nedopadlo růžově pro lidstvo, ale spíše pro ty myši. Ale protože víme o sobě, že nikdy nemáme dost, tak rovnost a absolutní dostatek existovat nebude nikdy. Možná, že by nedocházelo k migraci kvůli chudobě, hladomoru a nedostatku vody. Ale k válkám by docházelo stejně, už jenom kvůli rozdílům v kultuře a náboženství. Dostatek všeho a bezpečí by také mohlo způsobit degradaci hnacího motoru vývoje lidstva: zvídavost a tvorbě něčeho lepšího, než máme teď.

Blahobytem i dostatkem všeho se lidstvo nikomu hromadně nezavděčí. Vždy tu budou takový, kteří budou hlásat že je něčeho moc a jiní, že zase málo a další, že se stejně nic nezměnilo. Lidem se zkrátka nejde globálně zavděčit a připoměla mi tato úvaha odpověď z filmu Terminátor 2: (Odpovídá Johnu Connorovi, když společně vidí, jak malé děti po sobě střílí pistolkami.) Máte v povaze ničit sami sebe.

Doplňuji: Ještě bych dodal, že i při nejlepších podmínkám nelze vzrátit konec.
Pořád tu máme narůstající přelidnění, globální oteplování, vyčerpávání surovin a dalších darů této planety a vymírání živočišných druhů. Prostě ten řetězec věcí, který drží tuhle planetu nad vodou pomalu, ale jistě koroduje a každý den je neúměrně natahován. Jednoho dne praskne a pak to půjde ráz na ráz. Nás to už trápit nemusí a to ani naše potomky, protože tu už dávno nebudeme mezi živými. Třeba to však příjde i dřív, než si myslíme.

Upravil/a: anonym