Avatar uživatele
Gus_Fring

Jak by měl vypadat trénink a dieta šachistů, tedy pokud nejsou u PC či šachovnice?

Samozřejmě je hlavní ovládnout logiku a teorii. Ale měli by mít fyzický trénink? Nebo třeba „logický“ trénink, kdy by třeba řešili IQ testy a logické/matematické úlohy?
A k dietám: Měli by jíst zdravě? Měli by jíst sladké, když glukóza je velice důležitá pro mozek? Anebo naopak nejíst téměř vůbec sacharidy a poté si před důležitým turnajem dát sacharidy, tedy „jet“ sacharidové vlny?

Třeba Carlsen je vášnivým fotbalistou a basketbalistou (nemluvě o jeho plakátech, které některé dívky mají), Caruana vypadá sportovně, Kasparov dělával sto kliků a přestože Fischer se mohl zdát jako seriálový asociální šílený geniální pošuk, tak běhával, pokud se nemýlím.

Zajímavá 0 před 1697 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kelt

To je podobné jako když student dělá zkoušku na vysoké škole a také se nějakým způsobem připravuje. Strava, studium a odpočinek jsou důležité pro dobrý výkon. A tady to bude to samé. Studentovi může otázka sednout nebo má pak opravný termín, šachista může být mistr světa nebo druhý ve vesnici. A každý je jiný. Ty si můžeš vzít někoho jako vzor, studovat jeho hru a pod, ale při hře je třeba správně reagovat a řešit problémy. A je třeba být připravený.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
orwell

Pohyb je obecně prospěšný a ovlivňuje i psychiku. Rozpohybuješ-li tělo, rozpohybuješ i mozek. To je známá věc, kterou si na sobě může každý vyzkoušet. Proto se většina aktivních špičkových šachistů (a nejen těch) věnuje také nějakému doplňkovému sportu vyžadujícímu tělesnou aktivitu, takže to fyzicky nebývají žádné padavky. Ono odehrát při plném nasazení všechny partie v turnaji se silnými soupeři není legrace. Kdesi jsem četl, že po měření tlaku, tepu a nevím už čeho všeho během hry, se dospělo k závěru, že je to činnost srovnatelná s fyzicky těžce pracujícím člověkem.
Strava by měla odpovídat druhu činnosti a zatížení člověka. Nacpat se před partií k prasknutí by asi nebylo to nejmoudřejší, ale že by složení stravy a nějaké sacharidové vlny měly přímo osudový vliv na výsledek partie, tak o tom pochybuji.
Co se týká vysokého IQ a schopnosti řešit logické matematické úlohy, nemyslím si, že jsou to nutné a nepostradatelné vlastnosti dobrého šachisty. Většinou to nejsou žádní blbci, ale ne každý s vysokým IQ a matematickými schopnostmi dokáže hrát šachy na mistrovské úrovni. Někteří velmi dobří šachisté byli i velmi dobří muzikanti (např.Tajmanov, Smyslov), někteří zase byli velice jazykově vybaveni a vládli vícero cizími jazyky a jiní byli i vynikající v matematice. Např. Michail Botvinik se v „temné“ minulosti zabýval jako jeden z prvních šachovými počítačovými programy a konstrukcí počítačů. 2. mistr světa Emanuel Lasker byl mj. i filozofem. Ale našli bychom v historii i jedince, kteří neoplývali žádnými takovými nadprůměrnými schopnostmi a tituly a přesto hráli šachy na vysoké úrovni.
Co se týká tréninku, záleží na tom, jakou úroveň šachista má. Jinak vypadá trénink začátečníka ve věku 6 let a jinak mistra či velmistra. Dnes mají šachisté výhodu v tom, že existují příslušné šachové programy i databáze odehraných partií v dávné minulosti, až po současnost. Kromě studia teorie (zahájení, střední hra, koncovky) je třeba se věnovat praktické hře a vše si „osahat“, naučit se hospodařit s časem a cvičit psychickou odolnost. Je toho poměrně dost, proto těch mistrů a velmistrů není zase tak mnoho.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek