Hodnotí kladně zaměstnavatelé studentskou praxi žáků, kteří nezískali žádné vzdělání?

Se vzděláním jsou na tom stejně. Zaměstnavatel by mohl hodnotit případnou získanou praxi v některém oboru. Neni to však jeho povinnost. A nelze zevšeobecňovat.

Upravil/a: quentos

Zaměstnavatel hodnotí u studentů kladně jejich zájem o obor, aktivitu a flexibilitu. Pokud někde pracovali brigádně v oboru, je to plus, pokud se zúčastnili nějaké stáže nebo work campu v zahraničí, je to též plus. Pokud je to adept na manažerské místo, hodnotí se kladně i třeba to, že vedl děti, něco organizoval ap.
Klíčové plus je však zájem o náplň práce, o kterou se uchází. Zaměstnavatel je občas ochoten přimhouřit oči nad nedostatečným vzděláním nebo praxí, ale neodpouští laxní přístup, nezájem, lenost.

Zaměstnavatelé kladně hodnotí vše, co dotyčný umí.
Nikoliv to, o co se neúspěšně pokoušel.

Ten, kdo šel pracovat hned po ZŠ, má se stejným
vzděláním (základním) náskok → jedenáct let praxe.

Teoreticky by sice zaměstnavatel mohl ocenit něco
z toho, čeho neúspěšný žák/učeň dosáhl, ale moc takových
zaměstnavatelů neznám.

I to spíše v soukromém sektoru. Pro státní správu
a neziskovky je nutné splnit předepsanou kvalifikaci.

PS:
Jak žáci či učňové získávají studentskou praxi?

V tomto případě se snaha necení. Je to spíš známka toho, že člověk studoval tolik roků jen aby se vyhnul práci nebo že je totálně neschopný se 2× za rok měsíc učit, aby udělal zkoušky. Naproti tomu člověk jen se ZŠ, co od ZŠ pracuje, už má hodně let praxe, takže má velkou výhodu.
A zaměstnavatel se dívá na všechno, rozpoznat flákače není zas tak těžké.