Fungování byzantské říše?

Dost podobně jako dnešní státy.

Správaeditovat
Byzanc byla centralizovanou monarchií s propracovaným a velice komplexním státním aparátem, v jehož čele stál císař vystupující jako samovládce pověřený uskutečňovat Boží vůli na zemi.[180] Systém řízení státu zpočátku vycházel z římského pozdně antického modelu přísného oddělení civilní a vojenské moci. V 7. století prošla říše hlubokou vnitřní transformací, během níž bylo upuštěno od stávajícího administrativního uspořádání. Do konce 8. století se konstituovala nová byrokratická struktura, jejíž těžiště se nacházelo při císařském dvoře,[181] a došlo k obměně byzantské titulatury. Úředníci a jiní státní činitelé vděčili za své hodnosti císaři, na jehož vůli se stali zcela závislými.[182] Služba v civilní správě tehdy představovala nejsnazší způsob, jak se domoci aristokratického statusu. Této civilní aristokracii vyrůstal zhruba od 9. století mocenský konkurent v podobě provinciálních magnátů, opírajících se o své rozsáhlé pozemkové vlastnictví a majících výrazný podíl na obraně státu.

V následujících staletích docházelo k rozšíření aristokracie, jejíž řady rozmnožil rostoucí počet nových rodů. Podle určitých teorií bylo 11. století poznamenáno soupeřením mezi civilní aristokracií a pozemkovými magnáty.[103] V téže době utrpěla říše katastrofální územní ztráty v Malé Asii, v důsledku čehož se po nástupu dynastie Komnenovců uskutečnila další reorganizace císařské správy. Určité tituly přestaly být užívány, zároveň byly vytvářeny nové hodnosti, naznačující míru příbuznosti jejich nositele ve vztahu k císaři. Komnenovci a obdobně Palaiologové se spoléhali převážně na pozemkovou aristokracii. Kontrola říše proto ulpívala na nevelkém počtu urozených rodin provázaných vzájemnými příbuzenskými svaz­ky

Doplním Drapa,
(aj keď Wikipédiu viete používať).

Byzantská ríša je pomenovanie pre Východorímsku ríšu. Postupom času sa z Byzantskej ríše vytvoril jedinečný civilizačný a kultúrny typ. Miešali sa tu antické, orientálne a stredoveké prvky.
Byzantský cisár Justinián I. vydal v roku 529 Zákoník občianského práva pod názvom Justiniánův kodex (Codex Iustinianus). O 4 roky neskôr vychádza zbierka právnych výkladov Digesta seu Panectae
zdroj: http://www.blaz­re.estranky.cz/clan­ky/byzantska-rise.html

Právne dejiny Byzancie:
http://www.ius-wiki.eu/histo­rie/pfuk/obec­ky/zkouska/otaz­ka-17-a
Z toho vidno, že správa Byzancie fungovala na základe vtedy platných zákonov.

„Reformy verejnej správy, hospodárske opatrenia
Justinián zahrnul do svojej vnútornej politiky reformy vo verejnej správe, hospodárske opatrenia a obmedzenia pozemkového vlastníctva. Vo svojich dekrétoch zaútočil proti veľkým pozemkovým vlastníkom, ktorí s rastúcou mocou veľmi často získavali politickú prevahu, a táto situácia bola v rozpore s autoritou štátu, ako ju chápal cisár. Hoci to neboli reformy radikálne, išlo najmä o kontrolu verejných služieb a prijatie daňových opatrení, čo malo chrániť drobných roľníkov, predsa sa podarilo uspokojiť nenásytnosť veľkých pozemkových vlastníkov.“ bližšie v: http://refera­ty.atlas.sk/vse­obecne-humanitne/deje­pis/16497/?prin­t=1

Doplňuji:
„Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I“
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Cor­pus_iuris_civi­lis
http://iuridic­tum.pecina.cz/w/Cor­pus_iuris_civi­lis

Složení obyvatelstva:

císař – hlava říše i církve
velmoži + úředníci dvora
obchodníci
svobodní řemeslníci ( bezprávní)
rolníci – svobodní u hranic, nesvobodní v říši
chudina ve městech
otroci (zemědělství i řemesla)
http://4zsche­b.cz/elearnin­g/dejepislear­ning/Byzantska­rise/vyklad.htm

Upravil/a: led