annas
Ještě doplním z vlastní zkušenosti.
Fejeton:
- drobná zajímavá či aktuální témata denního života v jiném
světle, pohledu
- konkrétní událost + fantazie
- zpracování zábavným, popř. lehčím ironickým nebo humorným tónem,
vtipně s cílem kritizovat nějaký jev, vyvolat okamžitou reakci či snahu
věc napravit – vyvrcholení v pointě
- úvahové prvky – aktuálnost
- stanovisko autora a jeho osobní pohled – konkrétní údaje, humor,
originalita
- vtipné formulace, nadsázka, obraznost, hovorové prostředky, ironie,
satira.
Úvaha:
- zamyšlení nad problémem na základě získaných poznatků, které vede
k obecnějšímu závěru
- úvaha vyjadřuje hloubku myšlení, životní zkušenosti, proto je to
jeden z nejtěžích slohových útvarů. Nikdy nezačíná otázkou, ale
v úvodu by měl autor zmínit to, co zdánlivě nesouvisí s tématem a
postupně se dostat k cíli úvahy, tedy k vlastnímu tématu –
uvažování hodnocení.. V závěru pak zdůrazní, shrne, vyvodí základní
myšlenky úvahy
- využívá fakta, ale nerozebírá je, předpokládá, že čtenář fakta
zná , jen přemýšlí, nepoučuje, nechce přesvědčovat, ale přivést
čtenáře k zamyšlení – jen naznačuje řešení, hodnotí, uvádí
subjektivní postoj
- jazyk – hodnotící výrazy, slova širokého významu, metafory,
emocionální výrazy, ale i fakta, z nichž se vychází
- skladba – věty důvodové, důsledkové, odporovací, vylučovací,
vysvětlovací; přirovnání, výčet, několikanásobné větné členy,
obraty, které podněcují uvažování (zamyslíme-li se se, položme si
otázku, vynikající, prostý, velmi, výborně, zcela,. proč atd.).
Čím je úvaha hlubší, tím je kvalitnější.
RyuzakiKate
Zjednodušeně:
Fejetony najdeš často v novinách, je to povznesení se a výsměch něčemu,
co je zrovna aktuální. Chce to dobrou slovní zásobu, hodně životních
zkušeností, protože se v něm používají často vtipné obraty, trefné
narážky, či dvojsmysly.
Při úvaze se zamýšlíš nad určitým tématem, pokládáš řečnické
otázky a snažíš se čtenáře navést na cestu k odpovědi, ale
nepoučuješ.