Kelt

Existuje nějaká závislost mezi velikostí napětí a bezpečnou vzdáleností od něho?

Občas se stane, že někdo leze přes vagon a přiblíží se k drátům vysokého napětí a je zasažen elektrickým proudem. Tam je asi 22 kV a tak možná stačí malá vzdálenost. U sloupů s vysokým napětím je to podobné, tedy je lepší se tomu vyhýbat, protože chybu uděláte jen jednou. Jenom bych chtěl vědět s jakým napětím se můžeme setkat a jaká vzdálenost je už životu nebezpečná. Děkuji.

Odpovědět

Zajímavá 0 před 2070 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

Hlada

Pro práce na elektrickém zařízení jsou tyto vzdálenosti doporučené normou. Výňatek jsem dal do odkazu. Přeskoková vzdálenost v suchém prostředí je orientačně 1mm/1kV.

Zdroj: https://elektrika.cz/data/clanky/doporucene-vzdusne-vzdalenosti-pro-pracovni-postupy

6 před 2070 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Dochy

Tohle je dost ošemetné. Jedna věc je elektrická pevnost vzduchu… Pro čistý, suchý vzduch se udává cca 3kV/mm. Ale: Kde vezmeš suchý a čistý vzduch? Dále: Tohle platí pro homogenní pole (mezi dvěma rovnoběžnýma deskama – v laboratořích se často nahrazuje leštěnýma koulema. Jakmile vznikne někde nějaká nehomogenita, může dojít k lokálnímu zvýšení intenzity el. pole, porušení pevnosti a tím „miniblesku“, který překlene klidně jen pár milimetrů… Ale to způsobí další nehomogenitu a další pokračování šíření toho výboje a než se naděješ můžeš mít klidně oblouk dva metry dlouhý.

Na hromosvody se někdy dělají „jímače“ blesků, které by měli blesk „přitáhnout“ – v zásadě jde právě o to, že mají na špici ostrý hrot, který může posloužit jako „startovní“ bod pro tvorbu bleskového kanálu.

Technik od rozvodů mi ukazoval že má v autě ssebou izolační rukavice s pevností 15kV (měl by být schopen pracovat přímo na živém zařízení z 22KV rozvodů) – já bych to naživo opravdu zkoušet nechtěl.