Připomeňte si, proč se v češtině příd. jmén sstupňují.

1. stupeň – základní smír vlastnosti – mladý, krásný, veselý
2. stupeň – vyšší nebo nižší míra vlastnosti – mladší, krásnější, veselejší
3. stupeň – nejvyšší nebo nejnižší míra vlastnosti (nejmladší, nejkrásnější, nejveselejší

Největší – je dokonce větší (vyšší),, původně nad,, tedy nad-vyšší,., později jako předpona ná – tedy návyšší, z toho vzniklo naj-, později nej. Předložka se přesunulo na začátek a stala se předponou,. .

Předpona nej- měla stejný význam jako nad-

Etymologie V. Machek

Tento dům je nejvyšší ze všech, nejvyšší mezi všemi. Neni to 4. stupeň, ale jde o relativní srovnání. – nejvyšší vzhledem k něčemu.

Upravil/a: annas

Třetí stupeň je “nejlepší” a víc není. Leda zvolit jiné, expresivnější přídavné jméno.

Upravil/a: quentos

V jazycích, které znám, neexistuje, ale vzpomínám si na jeden uměle vytvořený jazyk (vyslovovaný normálně česky a psaný pomocí piktogramů), kde čtvrtý stupeň existoval. Od třetího stupně se lišil asi takto:

3. stupeň: největší (v rámci nějaké množiny)
4. stupeň: úplně největší (nic většího už nikde není)

příklad: Bůh je úplně největší.

https://necyklo­pedie.org/wiki/Hy­perlativ