Domluvíte se v zahraničí?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Kdysi snad trochu, dnes už asi ne.
Když jsem byla v Anglii, vlezla jsem do RO a mocně jsem gestikulovala na fish and chips, že chci jen ty chips. Pak jsem bůhví jak vzpomněla na slovo only. A bylo.

Zatím jsem se pokaždé domluvila nebo alespoň „domluvila“. Na ruské cedule se nemusíš jezdit dívat do Nizozemí, stačí přijet do KV.

Většinou ano. Se starší generací je to jednodušší, ta většinou ještě umí jazyky. Mládež si myslí že je angličtina všemocná. Když jsem byl před týdnem v Litvě, tak se staršími bez problémů polsky nebo rusky. Když mladá obsluha v restauraci zkoušela angličtinu, tak jsem raději hladovej šel hledat něco jiného.
Sranda bývá v Polsku, kde si někteří myslí že jejich pokus o angličtinu bude srozumitelnější než polština. Německo a Rakousko jsou bez problémů, pokud nepoužívají nějaké šílené nářečí. Do španělské / francouzské / portugalské oblasti jsem se prozatím dostal minimálně, tam asi bude nutné více používat překladač v mobilu.
A to že jsou rusové rozlezlí všude, má své plus. V mnoha destinacích pak není problém jet na výlet se srozumitelně komunikujícím průvodcem – už se mi to stalo v Egyptě a v Maroku.

Nielen ruština…
Pokiaľ máš jazyk a ruky, dohovoríš sa kdekoľvek na svete – ak neovládaš písaný, alebo hovorený jazyk daného miesta, môžeš použiť najstaršiu komunikačnú reč sveta – pantomímu. Doteraz sa mi to osvedčilo.
Kto hovorí, že slovanské jazyky tj.aj čeština a slovenčina nie sú svetové? Nemá pravdu, dohovoríte sa nimi aj v zahraničí, kde a kedy to najmenej čakáte.
PS.
pozor na „bočné poznámky v materčine“ v zahraničí, neuverili by ste, koľko ľudí porozumie vašim poznámkam typu „to je sprosťák“, „tú by som …“ a aj obľúbené „hele vole“ a podobne.

… jedině když mi nesvážou ruce, ale zase od toho nebolí huba …

Řici, že jsem se všude domluvil, by bylo odvážné tvrzení, ale všude jsem se pokaždé nějak dorozuměl.

Poznámka v RJ nápisům v KV – dnes už jich tam je výrazně méně, než před několika lety.

Ale jo, pokaždé to nějak dopadlo.

Drobná perlička s ruštinou – v osmdesátých letech jsem v CCCP několikrát byl, překvapilo mě, že nomádi ve stepích na hranicích Ruska a Kazachstánu uměli rusky mnohem hůře než my. Sice částečně rozumněli, ale vůbec nemluvili, vypadlo z nich vždy pouze da, da. Jestli neuměli, styděli se nebo nesměli, dodnes nevím.

V zemích se slovanskými jazyky to není problém, nejlíp polsky (skoro rodilý mluvčí), rusky (i psát a číst). Kupodivu to bývalo na Slovensku nejhorší, tam nám v některých restauracích nerozuměli a odmítli nás obsloužit. Ale čo bolo bolo, terazky sme bez Horných Uhier. Pak jsem se jakž takž dorozuměl tam, kde rozumí anglicky. Někdy je to sice jako rozhovor hluchoněmých, rukama nohama, ale jde to. Když mě pošlou do pr*ele, tomu rozumím všude na světě. Velmi názorné to bylo když, jsem se ve Vídni lámanou němčinou zeptal nějaké babičky kudy se dostanu na Ring Strasse, její opovržení bylo tak výmluvné, že jsem div nedostal holí.

Upravil/a: Kepler

Jistě, že se domluvím. Umím anglicky a rusky, což je hodně funkční kombinace. Ono to není jenom otázkou znalosti jazyka, ale i určitou kuráží, odvahou promluvit, ale ani ta mi nechybí.

Ve Felvidéku se domluvím :)
A co americká rozpínavost?

Upravil/a: Gestas

K.V.? A co Praha, tam už nelze se v super-hypermarketech česky zeptat, kde jaké zboží leží, všechny „doplňovačky“ zboží jsou Ukrajinky a většina z nich česky nerozumí.
V zahraničí bych se „nějak“ domluvila. Bývala jsem velmi dobrá v ruštině, ale slovíčka zapomínám. Dokonce jsem na světlo boží vytáhla před 14 dny učebnici ruštiny, ale zatím není čas.:-) Angličtina – po létech zapomnění je už horší, částečně bych se domluvila, zase ta slovíčka, a ten druhý by musel mluvit hodně pomalu. Němčina – základy. A Polákům, když rychle nebrebentní, je docela dobře rozumět.:-)

Zřejmě tam mají dost návštěvníků z Ruska. Nemám s tím problém. V Maďarském ŠárVáru (nevím jak se to správně píše) maj zas všechny cedule i menu v restauracích maďarsky, německy, anglicky a česky 😉 Anglicky se tam ale zpravidla nedomluvíš. Když jsme řešili problém a maďarsky ani německy nikdo z nás neuměl, poslali pro mladou holku brigádnici, která sice anglicky uměla asi ještě o chlup hůř než já, ale alespoň měla odvahu to zkusit.