Někteří vědci zastávají názor, že člověk na Zemi byl společně,
v době kdy žili dinosauři.
O SYMBIOZU by se nemohlo jednat.
Jen za předpokladu, že všichni dinosauři by byli vegeteriáni.
Člověk pouze sběřač, pěstitel. Těžko říci, zda by pro všechny bylo
dost rostlinné potravy a byli schopni spolupráce 😉
„Funkce symbiózy jsou rozličné, někdy si symbionti vyměňují organické a anorganické látky, jindy si například poskytují ochranu či jiné služby. Na mezidruhové úrovni je známo množství asociací mezi autotrofními řasami či vyššími rostlinami s houbami a jinými heterotrofními organismy, či například lišejníky, podvojné organismy sestávající z houbové a řasové či sinicové složk
0 Nominace Nahlásit |
Otázka, zda by lidé a dinosauři mohli žít ve vzájemné symbióze, je
velmi zajímavá a spekulativní. Symbióza je dlouhodobý vztah mezi dvěma
nebo více organismy, který je prospěšný pro obě strany. Například,
některé rostliny a houby tvoří symbiózu, kdy rostliny poskytují houbám
cukry a houby dodávají rostlinám minerály.
Podle vědeckých důkazů lidé a dinosauři nikdy nežili společně na Zemi.
Dinosauři vymřeli před 66 miliony let, zatímco první lidé se objevili
před asi 300 tisíci let. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by se kdy mohli
setkat a navázat symbiózu.
Nicméně, můžeme si představit, jak by to vypadalo, kdyby dinosauři
přežili dopad asteroidu, který způsobil jejich vyhynutí, a pokračovali
v evoluci po dalších miliony let. Jak by se vyvinuli? Jak by reagovali na
změny klimatu a prostředí? Jak by se chovali k jiným živočichům,
včetně lidí?
Někteří vědci a spisovatelé se pokusili odpovědět na tyto otázky pomocí
hypotéz a fantazie. Například, dokument BBC nazvaný „Den, kdy dinosauři
zemřeli“ se zaměřuje na to, jaký by byl osud naší planety, kdyby
asteroid dopadl o něco dříve nebo později. Podle některých scénářů by
se dinosauři rozvinuli do mnoha dalších větví, pravděpodobně menších
tvorů, jež by měli zásadně jinou stravu. Jedni by se podobali primátům,
jiní by dokázali opylovat rostliny a pili by nektar.
Pokud by lidé a dinosauři žili současně, možná by mohli najít způsoby,
jak spolupracovat a využívat své vzájemné výhody. Například, lidé by
mohli používat některé dinosauři jako dopravní prostředky, zvířata
domácí nebo ochránce. Dinosauři by zase mohli těžit z lidské
inteligence, technologie a péče. Taková symbióza by však vyžadovala
vzájemnou důvěru, respekt a komunikaci mezi oběma druhy.
Samozřejmě, toto jsou jen imaginární příběhy, které nemají oporu
v reálných faktech. Ve skutečnosti se lidé a dinosauři nikdy nepotkali a
neexistuje žádný důkaz, že by mohli žít ve vzájemné symbióze. Je to
ale zajímavé téma k zamyšlení a inspiraci. 🦖👩🚀
😄
0 Nominace Nahlásit |
V symbióze asi ne. To je vzájemně prospěšný (i závislý) vztah, kde
jeden druhému neškodí a něco si poskytují.
Ale jestli by se snesli? Dalo by se říct že jo, ale je to složitá
problematika a navíc dost spekulativní (i vzhledem k tomu, co vše
o dinosaurech nevíme).
Tím se vlastně zabývá Jurský park (je i kniha), asi největší
popularizace dinosaurů a paleontologie… :D Tam je to ovšem bráno tak, že
si člověk hraje na Boha, že soužití dinosaurů a lidí není moc
pravděpodobné a že kontrola, kterou lidi nad vzniklými dinosaury měli, byla
jen iluze. Avšak jednalo se hlavně o dramatizaci a senzaci.
Poslední dinosauři vyhynuli už asi před 65 miliony lety a většina
věcí co o nich víme, jsou spekulace založené na analýze jejich
zkamenělých kostí, které se PODAŘILO najít (a to opravdu často nejsou
celé kostry, ale jen části). A ty objevy se vlastně každý rok mění,
jsou nové hypotézy, nové nálezy, které mění nás pohled na dinosaury,
bývají objeveny nové druhy a nebo něco, co změní naší dosavadní
představu o již dávno objevených druzích.
Žili před mnoha desítkami a stovkami miliony let… Rekonstrukce toho, jací
skutečně byli (včetně toho, jak vlastně vypadali), jak žili, jak
fungovali, je velmi složitá a nejasná. Nejsou tu už pěkně dlouhou dobu a
faktem je, že dávno vyhynuli. Nazývej to osudem, bohem, evolucí (nebo vším
tím), ale tohle oddělilo život dinosaurů a lidí (a mnoha odlišných a
zcela jinak vyvinutých živočichů) několika milionovou propastí. Nic není
bez příčiny a náhody neexistují, vše má svůj důvod. A kdyby nedošlo
k vyhynutí dinosaurů, nedošlo by k velkým změnám na planetě a
k vývoji savců.
Dokáží tygr a člověk žít v symbióze? Dokáže to člověk a slon? Ani zde to není žádná symbióza, ale dokáží žít ve společné éře a pospolu. I přesto že tygr je velký a silný dravec-masozravec, který může mít z člověka večeři (a podobných šelem a dravců je spousta). Slon a další velcí savci jsou býložravci, ale i tak jsou silní a občas mohou být nebezpeční. Přesto dokážeme žít i na stejném místě. Je tu jen jistá míra nebezpečí a přesně tak by to nejspíš bylo i s dinosaury – kdybychom je nějak přivedli zpátky.
Pomni jen, že dinosaurů je velké množství druhů a jsou různí, první
se objevili už asi před 250 miliony let, na Zemi žili cca 200 miliónů let
(což je mnohonásobně víc než jak dlouho je tu člověk). Za tu dobu se
mnohokrát vyvíjeli a měnili, byli různí a žili různě. Byli masožraví
i býložraví, byli malí (i malí jako kotě), střední i obří,
suchozemští i vodní, létající atd atd.
Taky vezmi v úvahu i to, že v době kdy žili bylo X věcí úplně jinak.
A to i včetně složení vzduchu. Byly zde jiné rostliny (i o jiném
složení – s jinými látkami) a vůbec flóra a celková biosféra byla
dost odlišná. Byly zde jiné nemoci a i dnes jsou tu jiné… Takže jak vše
by to dinosauři snášeli, ten celý dnešní svět, který je tolik odlišný
od toho jejich? Nebylo by mnohé z toho pro ně i třeba jedovaté, nebyly by
některé z našich podmínek pro ně smrtící? To my ani nevíme.
Býložravci žrali rostliny, které byly úplně jiné, masožravci žrali ty
býložravce, kteří mohli mít odlišné maso a orgány, než dnešní
živočichové (i díky jiným látkám vyskytující se
v potravě/rostlinách, které pak utvářely jejich těla), všichni
dýchali jiný vzduch, průměrná teplota byla o dost jiná, ale dokonce
i třeba půda a voda byly trochu jiné…
Jak by to všechno snášeli? Ale dejme tomu, že by se nám je prostě
podařilo znovu nějaká oživit a i uzpůsobit, aby zde mohli žít (a jestlis
viděl ten Jurský park, tak určitě víš, že neklonovali původní
dinosaury, ale jejich DNA museli doplnit a upravit mnohými ještěry, pláži,
obojživelníky…) – ale jejich DNA je pro nás spíše ztracená a ani
zadní komáři v jantaru to nezachrani, protože ta struktura je celá
poničená a že všeho tak starého je vlastně kámen (nejen kostí).
Avšak snesli bychom se, kdyby oni snášeli dnešní podmínky a nám se je
podařilo oživit? Asi ano, proč by ne? Jen musíme vzít v potaz, za jakých
podmínek by zde žili – kde a jak (ve volné přírodě nebo jen
v nějakém uzavřeném parku na způsob ZOO). Kolik by jich bylo, v jakých
podmínkách bychom je chovali a hlavně i jaké druhy bychom přivedli…
Protože když dáme stranou velké masožravce jako známého tyranosaura a
podobné, tak s býložravci bychom se snesli asi jako s těmi dnešními a
s většinou masožravci asi taky… Ti kolikrát ani nebyli větší nebo
silnější než třeba ten tygr nebo medvěd hnědý apod. Spousta lidí má za
to, že dinosauři byli monstra… A sice ano, mohli být (a někteří
obzvlášť), ale rozhodně to neplatí obecně pro dinosaury. Byli hlavně
různí a někteří byli skutečně gigantických rozměrů, obludy, ale jiní
zase menší a malincí. Bylo jich opravdu hodně. Prozatím máme objevených
mnoho stovek rodů/generací a přes tisíc druhů dinosaurů (a pořád se
nacházejí noví…řekl bych že máme naleznou jen část – těžko
říct, jak velkou).
Snést bychom se mohli i s těmi nejproblematičtějšími jako
největšími a nejnebezpečnějšími masožravci, ale i těmi největšími
býložravci (u kterých by byla problémová hlavně ta jejich velikost a
síla)… V dobře uzpůsobených, bezpečných a kontrolovaných
podmínkách.
BTW I ti největší a nejnebezpečnější dinosauři jsou snadno zranitelní
a zabitelní a jejích kůže nebyl žádný neprůstřelný pancíř… Taky to
nebyli neskolitelní "draci*. Fungovali (byilogicky), tak jako jiní
živočichové.
Síla a schopnosti dinosaurů mohla být impozantní a úžasná, ale dinosauři
jsou často viděni jako strvůry a jejich pověst je prezentuje jako
(krvežíznivá) monstra.
Krom toho, že NĚKTEŘÍ byli větší, než jiní známí živočichové, tak
to je asi jediná taková hlavní/důležitá odlišnost. Protože jinak se zase
neliší od jiných živočichů, měli stejné biologické potřeby
(i slabiny).
Člověk sice nežil s dinosaury, ale žije, žil a předchůdci člověka žili s mnoha různými velkými a nebezpečnými tvory (dnes už třeba dávno vyhynulými), kteří se zase až tolik nelišili od dinosaurů (pokud jde o míru nebezpečí).
Já bych se zase tak neobával obřích predátorů nebo jen tvorů jako jiných nebezpečenství. Pokud jde o velikost, bál bych se spíš „drobounkých“ mršek, jako nějakých starých nebo neznámých nemocí, snadno se šířících smrtících bakterií a virů, proti kterým bychom neměli odolnost ani účinné léky. To by byl problém. A i na to bychom se mohli uzpůsobit a získat imunitu (nebo najít lék), ale mezitím by mohlo vymřít třeba 95 % světové populace a spousty živočišných druhů.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Můj laický názor: Záleží jací dinosauři. Asi by byla větší pravděpodobnost, že bychom žili v míru s těmi býložravými. Pro predátory bychom byli buď kořist nebo konkurence (beru v potaz inteligenci lidí, kteří ve skupinách dokázali ulovit mnohem většího tvora, např. mamuta). Nemyslím si, že by se to nějak lišilo od dnešního souznění mezi zvířaty. Dneska je taky velká pravděpodobnost, že když vlezeš na území nějaké šelmy (např. lev, medvěd) nebo jí budeš jakýmkoliv způsobem ohrožovat nebo budeš ohrožovat její potomstvo, tak se tě bude snažit bránit. Hypotetická úvaha je potom to, kdo by měl navrch, ale opět můj laický názor je, že my bychom to pravděpodobně nebyli :D Koneckonců jeden z důvodů, proč na Zemi dominují savci a ne plazi, je právě ten, že většina plazů vyhynula po dopadu asteroidu. Do té doby neměli mezi zvířaty téměř žádnou konkurenci. Otázkou potom je, jaká byla jejich inteligence, protože tady se výzkumy celkem rozcházejí. Některé tvrdí, že na tom moc dobře nebyli, druhá zas tvrdí to, že hodně z nich bylo vysoce inteligentních. Pokud bychom ale zkombinovali inteligenci třeba dnešních šimpanzů a velikost dinosaurů, tak bych lidem moc šanci nedával :D
0
před 320 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Můj osobní názor je, že je to docela pravděpodobné. Dinosauři byli velmi úspěšním druhem po miliony let. Měli širokou škálu adaptací, které jim umožňovaly žít v různých prostředích. Lidé jsou také velmi adaptivní druh. Máme schopnost učit se a přizpůsobovat se novým situacím.
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |