Deník ? Co bude příště

Co píšeš do deníku, neříkej rodičům.

Já jsem si deník nikdy nepsala, takže nedokážu posoudit,
nakolik ti může s (některými) problémy pomoci.

Ale vím jistě, že některé věci nestačí zapsat do deníku.

Podle Listiny základních práv a svobod máš právo si
zvolit své budoucí povolání i přípravu (= školu) na ně.

O volbě střední školy si s rodiči promluv. Dobře si promysli, čím budeš argumentovat. Nestačí říct „nechci na gympl“, musíš vědět, proč na něj
nechceš, jaké škole a proč dáváš přednost. Budeš-li si stát za svým a rozumně argumentovat, měl bys rodiče přesvědčit.

[Podle mne by rodiče v otázce volby školy měli mít poradní hlas,
nikoliv rozhodující slovo. Pokud ale nebudeš vědět, kam a proč
bys chtěl jít, těžko něco prosadíš.]
Doplňuji:
—————
Listina základních práv a svobod:
http://www.za­konyprolidi.cz/cs/1993-2

Upravil/a: ivzez

Takovou strašnou věc, jako vlastní deník, jsem nikdy neměl. Uvědom si, že to jednou bude pravděpodobně číst i někdo jiný. Může to skončit třeba i na síti a sloužit k všeobecnému pobavení a to by se Ti asi moc nelíbilo. Jedině, že bys tam napsal něco, co nemáš odvahu říct rodičům do očí a jako „náhodou“ ho někde nechal k nahlédnutí. No a těch problémů v mládí bylo nepočítaně. S rodiči, ve škole, s holkami se sebou … V Tvém věku se to všechno moc prožívá, to je chemie, to se časem upraví. Ale pokud opravdu strašně moc nechceš na gympl, tak to přece jen prober s rodiči a ne s deníkem. Tím, že to napíšeš si sice trochu ulevíš, ale problém se nevyřeší, ten zůstává. Pokud hodně duševně trpíš, tak bych doporučil jedině psychologa. Tomu jsem se já statečně vyhýbal celý život. Vím totiž, co by mi na mé otázky a stesky odpověděl a tudíž by bylo v mém případě zbytečné tam chodit. Věř, že bude líp!

Měl jsem deník a psal jsem do něho mezi 15 a asi 21 lety. Ne každý den, ale jen dle chuti a s postupným prodlužováním prodlev mezi zápisy až do úplného odmlčení.
Už jsem si v něm dlooooouho nečetl, ale myslím, že by to mohlo být zajímavé po takové době. Svoje tehdejší problémy hodnotím zpětně jako běžné. Šlo hlavně o trable s první láskou.

Měla jsem…zpětně se sama sobě směju a je to pro mě spíše zábavné čtení, chvílemi i trapné 🙂 Tehdejší problémy jsou oproti mým dnešním velmi malicherné…ale co se týče vzdělání, určitě se snaž prosadit, co bys chtěl ty. Je to o tvé budoucnosti. 🙂