Dá se psychicky vydržet 6 dní v týdnu, denně 16,5 hodin?

Jistě, že se to vydržet dá. V některých zemích lidé pracují 16h denně.
U nás mají někteří lidé 2 – – 3 zaměstnání, jsou na tom podobně.
Jiní pracují v přesčasech.
Dalším příkladem jsou někteří OSVČ.
Já bych měla spíše obavu, zda se to dá vydržet i fyzicky.
Neuvádíte druh práce.
Otázkou je, jak dlouho (kolik let) člověk takovou pracovní zátěž vydrží bez úhony. To je individuální. Stejně tak potřeba spánku. Každý snese jinou zátěž. Pokud má člověk dobrou motivaci a práci dělá s chutí,
bez odporu, pak vydrží déle.
Je to „otročina“. Pokud člověk nemá rodinu, které by se měl věnovat, je to „řešení“ jen na nějaký čas.
Australští vědci uvádí, že po 4O klesá výkonnost a člověk by měl pracovat
maximálně/ideálně 6 h denně. :D

Ženy mají mnohdy i vícehodinovou zátěž. Pracují v zaměstnání, pokračují nákupama, péčí o děti, domácnost. Někdy o domácího Alipašu, který se válí na gauči nebo v hospodě :D. Případně dře v práci 12 a více hodin. A když jsou děti malé a pláčí/bdí v noci, tak spí možná 3h denně. Rok. dva nebo 3.

Upravil/a: da ny

Co má člověk psychicky vydržet?

Většina lidí vydrží 16 hodin „existovat“, přitom třeba aktivně odpočívat a několik hodin pracovat.

Důležitý je spánek, jeho potřeba je u každého člověka jindividuální, uvádí se 7 – 8 hodin. Souvisí to s naší genetikou.

Upravil/a: annas

Doporučuji knihu Přátelské rady od Anthony Robbins. Je to kniha, která má asi 120 stránek a je tam Desetidenní cvičení mysli. Je to asi to, co hledáte. Sežeňte, a vyzkoušejte.

Při polyfázovém spánku je možné spát jen třeba 3 h denně bez ztráty energie nebo bez toho aniž by se to podepsalo na zdraví nebo myšlení. Ale ne vkuse, ale během celého dne. Např. hl. spánek v noci – 2 h a během dne 3× 20 minut spánku – třeba vždycky po pěti hodinách. (Kdyby se spaly ty tři/čtyři hodiny vkuse jen třeba v noci a pak zase další noc a tak pořád dokola, tak to není dobré. Při monofázovém spánku není možné spát tak málo hodin bez vyčerpání, ztráty energie, otupělosti během dne, ztrátě kreativity aj. a nakonec se to podepíše i na zdraví).
Dokonce se říká, že polyfázový spánek nebo minimálně bifázový je pro člověka přirozenější a lidi tak dřív spali běžně. A všichni savci vlastně spí polyfázově.

Upravil/a: Zvidatel

Aj dnes sú prípady, nie je to však pravidlo, že človek dokáže necítiť potrebu oddychu a hladu. Nevie, čo je to čas. Jednoducho sa plne venuje svojej činnosti, nevníma nič okolo. Nie sú to len rozprávky a báje našich predkov, je to skutočnosť. Isto sa vám niekedy stalo, že pri hraní sa na počítači, ktoré ste začali po obede, ráno zistili, že sa treba pripraviť do školy. O tých starších fanatikoch práce, umelcoch a výzkumníkoch, ani nehovorím. Boli to „pošahaní“ ľudia? Nie, „trpeli neskonalou fantáziou“ a zodpovednosťou kombinovanou znalosťami svojej práce. Svojou „neúnavnosťou“ vytvorili zázraky, ktoré sprevádzajú náš život.
Priznávam, že občas, keď ma prepadne tá pravá myšlienka, všetci ľudia a životné potreby sa strácajú kdesi v hmlách. Na svete ostávame len dve: ja a akási myšlienka, pomaly odhaľujúca svoj výraz, svoj tvar, vynáraním sa z tmy nevedomosti… Jednoducho my „blázni“ na také detaily ako sú jedlo a spánok nemyslíme.