Dá se považovat obžerství za přirozenou součást současného životního stylu západní civilizace?

Obžerství si představuji jinak 😉
Donáška/dovoz nákupu do dmu, v naší končině fungovala v 60. letech. To znám už jen z vyprávění 😉
V paneláku jsme měli „hluboká schránky na menší nákup (mléko, pečivo apod.). Tato služba zde, ale v 70. letech selhala/už nebyla dostupná.
Kvalita, velikost a cena dovážené porce jídla, včetně rychlého občerstvení má kvylitu nevalnou. Cena vysoká.
Celotýdenní stravování v závodních jídelnách, bylo méně dostupné směnařům. To přišlo až s vakuováním porcí jídla.
ČASY MÉHO OBŽERSTVÍ se datují zhruba do rpku 1976.
Před tím jen na rodinných výletech s rodiči, obědech v restauracích.
Dny našeho „obžerství“ = výběru, kvality a finanční dostupnosti jsou ty tam.
Když jsme šli z večeře (internát SZŠ), vydávané do 18. hodin. Museli jsme se předzásobit (večerka ve 22:00, ve 20:00 jsme jinak šilhali hlady), nebo to vzít cestou na ubytovací místo, přes Dům potravin. Často (2 – 3× v týdnu) jsme šli na druhou večeři do restaurace. Ve trojce jsme se královsky nacpali a zdravě.
Příkladem možného obžerství byly bufety, automaty.
S úsměvem a s láskou vzpomínám na karlovarskou Vindobonu, nebo pražskou Korunu. Teplá, studená kuchyně. Slané a sladké, včetně zákusků a nápojů. Teplých, studených, koktejly 😉
Za pár korun s sebou do papíru nebo jídlonoše (krabičky), případně na místě. Někde ve stoje, jinde na židli u stolu (nedaleko Mlýnské kolonády). Kam se v současnosti hrabe Globus.
V salátech byl v horším případě Gothaj, žádný výrobní salám.
Kapesné 50 Kč (z toho 12 korun na cestu domů a do školy). Bylo na večeře v restauraci, na kávu v kavárně, později i na pivo, víno (i ve dvojce).
Dny mého možného obžerství revolucí skončily.
Dnes bych 3× v týdnu (nedej bože s dětmi) na obědy a večeře jít nemohla. Porce čím dál menší. Chuť a kvalita je nesrovnatelná.
Za ty peníze, které po mně v současné době, v restauraci chtějí mi ani nechutná.
Ano, zajdu do restaurace, ale tak 3 – 5× do roka.

Pravda je, že většina lidí v západní kultuře hlady netrpí. Potravinami se plýtvá (hlavně v obchodech). Jsou na světě hladovějící národy. Ty se o sebe musí naučit postarat hlavně sami. Potravinová pomoc je fajn, ale nic je nenaučí, k ničemu je nepřiměje.
ČAS na osobní nákupy mám. Nespoléhám na Rohlík a jinou on-line službu. Sem tam si přes prostředníka objednám produkty z farem. Pojízdná nejsem

Upravil/a: da ny

Samotná dostupnost neznamená výskyt obžerství u jedince. To až když toho skutečně nadměrně využíváš, neboli, že se „obžíráž“. ;)
Samotná Z. společnost (jako celek) samozřejmě je konzumní, takže nestřídmá, plýtvající a hýřívá.
Ale to, že si já nebo ty můžeme kdykoli zajít do restaurace, cokoli si objednat atd. ještě neznamená, že to děláme, a že se dopouštíme obžerství… Na zahradě můžu mít k dispozici stromek plný jablek, ale obžerství se dopustím teprve tehdy, když se toho začnu přežírat. Anebo vůbec můžu mít velmi bohatou zahradu plnou úrody – ale to neznamená obžerství. Kapiš?

Každopádně pro společnost obecně je to známkou obžerství. Už jen z principu věci, že když jsou tyto požitky tak dostupné, tak jsou zároveň i hojně využívané, jinak by tak dostupné a rozšířené nebyly… z toho vyplývá: ve společnosti převažuje nestřídmost/ob­žerství.

Upravil/a: Disraeli

Já bych to nazvala " Ze všeho se dnes dělá byznys". Tudíž je zákazník (uživatel, klient, = poslední článek potravního řetězce) pořádně masírován, aby utrácel. Ostatně nelíbí se mi, že předstíráme, že snad jíme stejně zdravě jako naši předci před 100 lety! Potraviny by se mohly nazývat „otraviny“.

Upravil/a: Ametyst

To je jistě jedna z perspektiv, jak se na tuto situaci dívat. Na druhou stranu, flexibilita a dostupnost jídla nemusí nutně vést k obžerství. Mnoho lidí dokáže tuto situaci zvládat a jíst zdravě a vyváženě, ať už si jídlo připravují sami doma, nebo ho objednávají.

Na druhé straně je pravda, že rychlým tempem života a dostupností nezdravých možností se zvyšuje počet lidí s nadváhou a obezitou. Tento trend je v západním světě velice znepokojivý.

Nelze ale zapomínat také na rozsáhlou dostupnost informací o zdravém stravování a fitness, což je také charakteristikou západní civilizace. Lidi jsou stále více informováni o rizicích spojených s obezitou a nezdravým stravováním a jsou tak motivováni k zdravějšímu životnímu stylu.

Celkově tedy lze říct, že západní civilizace se do určité míry vyznačuje obžerstvím, ale také se snaží tuto tendenci bojovat prostřednictvím šíření vědomí o důležitosti zdravého stravování a životního stylu.

Super