Snad je věta přeložena správně, může se užívat třeba v
některém učení, řekla bych i třeba v sektě, hnutí apod. Může jít o vzpomínku přeneseně. Záleží na kontextu, z toho se dá leccos vyvodit.

Viděla bych to nějak takto:
Subjekt = jednotlivec, jedinec x němu stojí objekt = opak subjektu, tedy = předmět jeho poznání, jeho činnosti ,jeho zájmu. Může to být živý člověk nebo neživý předmět. Takže vzpomínky se týkají člověka.

Příklad: Učitel je subjekt, který vyučuje žáky – jsou tedy jeho objektem. Nebo naopak žáci jako subjekty a sledují učitele, který je pro něm objektem.

Každý existuje samostatně, jejich vztah vzniká v určitém procesu.

Subjekt (učitel) zachycuje myšlenky objektu (žáka). .Když má žák vyprávět nějakou vzpomínku, nevzpomene si, zoufale pátrá ve své mysli, paměti, zda e mu něco vybaví. Proto si vymýšlí. Je to jeho jakási iluze.

Řekla bych, že se dá jistým způsobem nahradit příslovím – kde nic není, tam ani čert nebere.

Subjekt může těžko něco očekávat, pokud objekt nemá v hlavě uloženou žádnou „vzpomínku“.

Těžko říct.

To je tak zoufale nekonkrétní,že si to každý může vysvětlovat podle toho,jaký je.
Ale:..........„Jaký ve skutečnosti jsem?“

A........„Kdo jsem..Odkud jsem přišel a kam jdu“? atd.

Vaše mysl není vašim přítelem, a že musíte podniknout všechno možné, abyste zastavili její činnost. Co to znamená? Slyšeli jste o osvícení, pravém Já, prázdnotě, sat-čit-ánanda. Tyto ideje vám dávaly v minulosti útěchu. Minulé je však minulostí a tyto pojmy neposkytly trvalý mír.

Stejné je možné říci o mnohých technikách, které jste zkoušeli, a které nepřinesly trvalé výsledky. Všechny nauky a cvičení prohlašují, že jsou pomůckami, jak zastavit vaši mysl a ukázat vám směr vaší pravé přirozenosti. Oni však nejsou absolutnem, tak se jimi nenechte zmást........­.............­..........Šes­tý indický buddhistický patriarcha to vysvětloval následovně: „Hejno nemá žádnou tvář ani fyzické rysy, přece se však bez přestání pohybuje. Podobná je vaše mysl. Neustále je v pohybu a projevuje se jako pokožka, maso, kosti a morek. Funguje jako hmota, vnímání, činnost a vědomí. Jeví se jako květiny, stromy a uvědomuje si osvícení jako svit mysli. Dokud se s ní neutkáte jednou provždy, budete pomateni materiálními smysly a nikdy nepoznáte své vlastní pravé Já.“ (Net)

V podobných „tvrzeních“ se ztratíš jak Jeníček s Mařenkou v hlubokém lese.
Oni ale našli alespoň perníkovou chaloupku.
Co najdeš ty?