Co vše může učinkovat jako sérum pravdy?

Odpoveď byla označena jako užitečná

"Pojem „sérum pravdy“ použil jako první americký lékař Robert House před necelým stoletím. Ani tenkrát nebyl pravdivý. Nejen v jeho době, ale ani nikdy potom nešlo o sérum. A lidé pod jeho vlivem nemluví vždy pravdu. Často lžou nebo pravdu zamlčují.

„Sérum pravdy“ funguje nejlépe ve špionážních románech a filmech, kde ho padouch podá bezmocnému hrdinovi a ten upadá do stavu, v kterém vyzradí všechno, co ví. Nemůže si pomoci – nedokáže mlčet ani zalhat, i když se o to snaží. Co skutečně dokáže „sérum pravdy“?

Ani pod vlivem toho nejdokonalejšího přípravku by člověk neříkal absolutní pravdu, nýbrž jen to, co za pravdu sám považuje. Pod vlivem takové látky může například terorista prozradit totožnost dalších členů teroristické buňky. Pokud je ale dotázán, zda si myslí, že připravovaný útok je zločin, pak odpoví, že nikoli. Akci totiž považuje za spravedlivý boj proti nepřátelům své vize světa.

Spolehlivé „sérum pravdy“ k dispozici není, a proto bylo použití chemikálií při výslechu už v padesátých letech považováno za překonanou a silně kontroverzní záležitost. Odborníci se shodují v názoru, že jejich síla a spolehlivost se většinou notně přeceňuje. Veřejnost má o těchto látkách silně zkreslenou představu poplatnou jejich prezentaci v bulvárních médiích a hollywoodských filmech.

Zločinec, který se přizná pod vlivem séra pravdy, by se pravděpodobně přiznal i při výslechu vedeném jinými metodami. A naopak, pachatele, který se nepřizná při výslechu, nepřiměje k přiznání žádná chemikálie. V mnoha zemích je navíc přiznání získané pod vlivem „séra pravdy“ pro soud nepřijatelné. Hlavním cílem je zabránit justičním omylům, protože pod vlivem látek, jako je skopolamin nebo thiopental, bývá člověk náchylný k tomu, aby říkal, co se od něho očekává. Snadno se tak „přizná“ i ke skutkům, které nespáchal.

I pokud by existovalo spolehlivé „sérum pravdy“, po kterém by člověk nedokázal lhát, vznášely by se nad jeho využitím etické otazníky.

Nasazení takové látky je srovnáváno s mučením, které – ať už fyzické nebo psychické – patřilo odedávna mezi „zaručené prostředky“ na získávání informací. V děsivý systém jej rozvinula například inkvizice katolické církve při procesech s lidmi obviněnými z kacířství či čarodějnictví, nacistické gestapo nebo nejrůznější vojenské režimy. Mučená oběť se ale často přizná i k tomu, co neudělala, jen aby už nebyla vystavena dalšímu utrpení."

více v odkazu
„Pravda vynucená chemií: Jak funguje sérum pravdy?“
autor Jaroslav Petr
http://www.sto­plusjednicka.cz/prav­da-vynucena-chemii-jak-funguje-serum-pravdy

Upravil/a: annas

CIA zkoušela v 50. a 60. s větším nebo menším úspěchem všechno možné: LSD, meskalin, barbituráty i amfetaminy. Spolehlivou drogu pravdy se najít nikdy nepodařilo. Většina látek sice snižuje odpor a pozornost vyslýchaného, ale s nimi i jeho důvěryhodnost.
Zdroj: https://xman.id­nes.cz/donuti­me-spiony-mluvit-kvuli-droze-pravdy-zakladala-cia-i-nevestince-1kg-/xman-styl.aspx?c=A100804­_172131_xman-styl_fro

Thiopental sodný- používá se k oslabení vůle osoby a k jejímu snazšímu podlehnutí tlaku (při výsleších).
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Thiopental_sod­n%C3%BD

A alkohol. :'D

Zkoušelo se toho hodně, ale žádná látka
nebyla stoprocentně účinná.

Byly i pokusy využít v tomto směru podvědomí → hypnózu,
ale ani ta není stoprocentně účinná.

Stejně jako u tzv. séra pravdy bývá účinek ve špionážních
a kriminálních filmech zveličován účinek hypnózy.

V hypnóze lze hypnabilním jedincům zadat nějaký úkol,
který mají provést s různým časovým odstupem po odeznění
hypnózy, ale ani to se vždy nesetkává s úspěchem.

Člověka lze „naprogramovat“ jenom k tomu, s čím vnitřně
souhlasí. Takto lze např. podpořit chování, které časem
vede ke zlepšení zdravotního stavu.
Nelze ale nikoho „naprogramovat, aby např. spáchal vraždu,
něco někomu ukradl apod.

Neni takové sérum

Moment překvapení.