Co si představit pod pojmem „regulátor kyselosti“? Cukr či jiná sladidla, nebo něco naprosto jiného?

Obvykle se jedná o alkalické soli slabých kyselin (uhličité, mléčné, citronové, jablečné, adipové, fumarové apod).

Ne, sladidla to nejsou. Jsou to látky kyselé, případně zásadité reakce, které upravují kyselost potraviny na vhodné pH. Jde o okyselení, méně často o zvýšení pH (octan vápenatý).

Příklady látek používaných v EU:

E 260 – kyselina octová: rybí prsty, máslo, rostlinné tuky, tavené sýry, curry v prášku, olej pro kulinářské účely
E 263 – octan vápenatý: balené deserty, náplně do pečiva
E 270 – kyselina mléčná: sýry, mléko, maso a drůbež, saláty, omáčky a nápoje
E 296 – kyselina jablečná: konzervované ovoce, zelenina a dřeně, džemy, rosoly
E 333 – kyselina citronová: ovoce a zelenina (citrony a limetky), nealkoholické nápoje
E 334 – kyselina vinná: pečivo, cukrovinky, džemy, ovocné šťávy, víno

Zdroj: http://kulturis­tika.ronnie.cz/c-12943-stripky-ze-sveta-vyzivy-regulatory-kyselosti-jako-aditiva.html

Propánakrálíčka, proč cukr??? Ty jsi jak moje máti: ‚Přehnala jsem to s citronem (příp. octem), musím to přisladit.‘ Mele si svou furt dokola a za těch nekolik desítek let furt ještě nezjistila, že když má na plotně něco otřesně kyselé, tak tím, že to přisladí, to zůstane otřesně kyselé a ještě k tomu navíc to udělá odporně sladkým…