Co si myslíte o tom, že je mnoho lidí nepřejícných? Proč asi?

Většinou si myslím, že je to ze závisti, nebo díky vlastní neschopnosti.

Takoví vždycky byli a vždycky budou. S tím nic nenaděláme.

Jednoduše ještě nepřišly na to, proč žijí. Jsou to doslova zombie- živoucí mrtvoly. Většinou tedy žijí, aby jedli.

Já měl takovou přítelku- stala se jí tak, že se plně zaměřila na mou osobu a po po relativně krátkém čase se sofistikovaně propracovala až do mého soukromí, potažmo obydlí. Než jsem přišel na to, jak je nepřející, ztratil jsem téměř osm let života, o kterých teprve až TĚĎ vím, jak moc byly promarněné… nikomu k ničemu nepřály, prostě jen uběhly a byly pryž. Jak říkám- nepřející jsou jen životní mrtvoly a díky svému příběhu jsem měl praktickou možnost na vlastní kůži ochutnat, jak tyto mrtvoly ve své vlastní nepřejícné duši NESMÍRNĚ TRPÍ. Dávej bacha, je to hotové peklo!

Pořád někde od někoho čtu o nepřejícnosti nebo závistivosti,
ovšem bez podkladů či důkazů a já sama nikoho takového neznám.

Není to spíše „český internetový folklór“?