Já jsem určitě pro přirozený porod – pokud je vše v pořádku.
Nějak ty ženské nechápu – to jsme už tak zhýčkané? Někde jsem četla
článek o umělých dělohách – které mimino donosí „za nás“. To
už je opravdu scifi a postavené na hlavu =D – nejsem matka – ale co
slýchám – je to prý ten nejkrásnější pocit, když vám miminko dají
na bříško po té bolesti, co se musela prožít.
Císař má přeci daleko větší komplikace – je to operace. Zrovna teďka
rodila jedna moje známá – bohužel museli kvůli komplikacím zvolit
císaře – dopadlo to pro známou dost strašně. Pak nám doma říkala, že
by brala milionkrát porod normální než tohle – a taky nechápe ty
císaře na přání.
Omlouvám se za další emocionálně zmatený příspěvek!
Doplňuji:
Všem děkuji za reakce =)
drap: Zajímá mě i názor mužů (i když nerodí) =)
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? hanulka11, hanny 2, anonym, arygnoc, Deli před 4916 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Berusinko , mela jsem oboji. Mladsi syn mel tesne pred porodem nozicku vedle hlavicky , tak byl " frmol ". Bolesti po cisari byly vetsi. Dnes – dnes uz tedy ne , ale sama bych volila cisare. Mam jizvicku jen dole , zadna od pupiku dole. Syny mam rada oba stejne . 🙂 Je to jen o toleranci. kazda pani at se rozhodne jak chce. Ja prvni pocit , kdyz me prinesli moje syny – jsem mela , aby mi je zase rychle odnesli , protoze jsem chtela spat. ! 🙂 A myslim , ze nejsem zadna macecha. 🙂 -iv-
0 Nominace Nahlásit |
Jsem zastáncem normálního porodu přirozenou cestou, poslední dceru jsem
rodila císařem, bylo to hrozné a kdybych měla první rodit císařem, tak je
asi jedináček,,,prostě hrůza, teď jsem dva a půl roku po porodu, přestala
jsem sportovat a cvičit, jizva(břicho mě stále pobolívá), jizva je
děsivá, do dnes mám z toho trauma.
Dítě už nechci a do porodnice v Benešově bych už nikdy nešla ani na
kontrolu,,,jsou to řezníci. Každý mně před porodem tam varoval, já tomu
nevěřila,,,ale je to tak…
0 Nominace Nahlásit |
Berušinko, mohu srovnávat: první přirozeně, druhá (kvůli špatné
poloze, váze nad 4 kg a dalším komplikacím) císařem. Oplakala jsem to.
Plánovala jsem přirozený porod i podruhé, manžela u toho – a místo
toho operace a den na jipce i bez mobilu, bez miminka, děs.
Trvalo mi rok, než jsem se s tím, že druhá holčička je císařem,
srovnala. Dnes už vím, že hlavní je, že jsou obě zdravé. Dobrovolně bych
ale na císaře nešla, zastávám přirozený porod bez medikace.
Nejděsivější je pro mne varianta, kdy se žena snaží porodit třeba i dva dny dítě, nejde to, nakonec se zhorší ozvičky miminka, stav matky, všechno – a honem se jede na císaře. Já u toho svého císaře aspoň byla, nespala jsem, malou jsem viděla.
0 Nominace Nahlásit |
Asi do toho nemám moc co mluvit, ale pokud bych měl vybrat, tak bych volil jinou než přirozenou cestu pouze z důvodů zdravotních
0 Nominace Nahlásit |
měla jsem dva císaře-ani jeden nebyl na přání…tenkrát by to ani nešlo-příjemné to vůbec nebylo
pravda je, že jsem záviděla těm co rodily normálně
0 Nominace Nahlásit |
císař je extrém (zdravotní důvody, komplikace při porodu normálním atd).
císař na přání je sice realitou, je jenom na lékaři, jestli pacientce vyhoví, ale to víte, peníze dělají své.
jinak samozřejmě nechápu tyto trendy, i když s rozením nemám skušenosti. Věřím sice, že to asi není nic příjemného, ale jinak by jsme tady nebyli.
opět se omlouvám za opakování se, ale příroda je moudrá.
0 Nominace Nahlásit |
Já rodila zatím jednou a přirozeně. Původně jsem měla naplánovaného císaře (prvorodička s plodem v poloze koncem pánevním), ale mimčo se těsně před termínem obrátilo, takže jsem rodila přirozeně. Dnes bych už ani jinak nerodila, je to sice bolest, ale taková nějaká jiná. Prostě jsem měla pocit, že jsem si mimčo nějak vysloužila, něco pro něj udělala, doslova mu dala život, ani nevím, jak to mám popsat, ale byl to fajn pocit. Slyšela jsem od známých i na netu argumenty, že by šly na císaře, protože nechtějí mít jizvu tam dole – podle mě je to naprostá kravina, zaprvé budu mít i tak jizvu, akorát někde jinde, a za druhé s přirozeným porodem přeci už tak nějak počítám, když si to dítě dělám – když nejsem vyrovnaná s tím, že to holt bude bolet a už automaticky počítám s císařem, tak je asi trochu na palici si dítě vůbec dělat. Samozřejmě je to jiné, když někdo na císaře prostě musí kvůli zdraví svému nebo zdraví svého dítěte.
0 Nominace Nahlásit |
Dneska je to opravdu převrácené všechno,možná že mám na to stejný názor jak uvádiš,já měla císaře měli jsme oba dva na mále,jsme tady oba dva ale bylo to o chlup,já vyděla hodně co zůstali na invalidním vozíku,není nad přírozenou cestou.
Zdroj: žolík
0 Nominace Nahlásit |
A víte, já to chápu. Když teda necháme stranou důvody celebrit, jako aby dítě mělo narozeniny ve „pěknej“ den nebo aby matce nepopraskaly žilky během hodin tlačení… :o/ Ženská může mít buď z přirozeného porodu iracionální strach, obavy, že to nezvládne atd (třeba já – jsem si skoro jistá, že bych během bolestí hrůzou pošla – jsem šílenej srab a porod je moje noční můra, na kterou snad nikdy nedojde). Anebo má za sebou těžký porod a už to nechce opakovat. Mám kamarádku, co přirozeně rodila snad 24 hodin, nakonec skončila na císaři a nakonec těžce litovala, že si nedala říct dřív a že byla tak paličatá. U císaře si umíte představit, co vás čeká a to, ze čeho máte největší strach, vás nebolí… a pak už se to jen lepší.
Vzhledem ke svý vlastní předposranosti vůbec neodsuzuju mamky, co
chtějí radši císaře. Každej snáší bolest jinak a někoho holt
přirozenej porod může děsit. A na druhou stranu, než se toho celý
těhotenství děsit a pak si komplikovat průběh porodu vycukanou psychikou,
není možná lepší jít na sál s relativně klidnou hlavou a pak si holt
odbýt těch pár dní horších bolestí? I to snáší každej jinak. Mamka
zase říká opak – měla dva císaře (oba ze zdravotních důvodů) a už
druhý den chodila, starala se o bráchu; kdežto některý maminy, co rodily
normálně a měly třeba nástřihy, si sotva sedly. Každej to snáší jinak
a ani průběh a následky císařskýho řezu nejsou pro každýho stejný.
Nevím, nikomu nenutím. Ale já, kdybych nějakým omylem otěhotněla, budu
asi taky ta srabácká matka a budu preferovat císaře, pokud to jen
trošku půjde.
0 Nominace Nahlásit |
Názor mužů – nejsem žena, neumím si představit co obnáší porod
přirozený a co císař. Oba porody mají své přednosti i negativa.
Především jsem zastánce porodu pod lékařským dohledem, ne doma.
A císař by se měl méně glorifikovat – že je lepší než přirozený.
Co znám ženy ve svém okolí – většina po císaři byla schopna se
o dítě plně starat o mnoho dnů později než ta s přirozeným porodem.
Ty co měly první starší dítě, několik týdnů se bály ho nadzvednou a
pochovat, protože řez je bolel.
Řekl bych, že císař je „móda“ a je jen na lékařích zda tuto módu
podporují či ne, zda si císaře ponechají jen jako nezbytný zákrok
v případě ohrožení zdraví a života matky a dítěte.
0 Nominace Nahlásit |
Ahoj,
ráda bych napsala, svůj názor a názor mé kamarádky. Mám za sebou jeden
přirozený porod za pár měsíců mě doufám čeká druhý přirozený. To se
teprve uvidí. Od odvozu do nemocnice, kdy jsem měla bolesti po pěti minutách
se miminko narodilo (po různých peripetiích) za 35 hodin. Přesto bych
neměnila za císaře. Horší byly samozřejmě ty poslední hodiny ale tím,
že bolest okamžitě odezněla,to je taková jiná bolest:)
Stejně tak jako mám obavy z porodu mám možná ještě větší obavy
z celkové anestezie a následné rekonvalescence po břišní operaci…
čímž císař rozhodně je!
Mám kamarádku, která rodila první císařem ze zdravotních důvodů a bylo
ji to moc líto. Neměla pocity toho krásného, když se až za pár hodin
probudila…Vnímala to úplně jinak než její manžel, který miminko viděl
hned a byl z toho dojatý…říkala že to bylo jako kdyby to viděla
v televizi…chtěla rodit druhé dítko přirozeně, ale opět zdravotní stav
nedovolil, alespoň rodila v epidurálu. A tak si užila to „vyndání“ a
okamžitý příliv emocí a endorfinů a všechny ty krásné pocity…:)
Jsem fyzioterapeut a maminky po císaři často rehabilituji. Následky
nastřižení hráze a jizvy v podbřišku bych hodnotila ve prospěch
nastřižení hráze…po vlastní zkušenosti sice možná sezení dělá
problémy ale manipulace s dítkem a případně se starším sourozencem
dítěte je po nastřižení možné hned… kdežto s jizvou na břiše se
opravdu musí s nošením těžších břemen opatrně stejně jako po
břišní operaci.
0 Nominace Nahlásit |
Terryle: Tak to já radši půl dne nebo den budu tlačit v bolestech – při kterých si budu moct i zakřičet než pak 14 dní se v bolestech svíjet ještě doma, jako to měla moje známá. Ano, každý to snaší jinak – ale opravdu je přirozený porod lepší než císař. Po císaři mají ženy větší problémy – v celkovém srovnání. A za cenu toho, že žena chce dítě, tak by porod měla zvládnout. Jde o to – nepřipustit si nějaké komplikace, těšit se na porod + spoustu dalších „vychytávek“, které si maminky mezi sebou předávají tak, aby co nejlépe a hlavně nejrychleji ten porod zvládly. Až to přijde, tak třeba si ani o epidurál nestačíš říct, jak to bude rychle =P … teplá vana prý také dělá divy =)
Drap | 1716 | |
marci1 | 1093 | |
annas | 763 | |
quentos | 744 | |
ivzez | 715 | |
zjentek | 714 | |
iceT | 689 | |
led | 620 | |
Kepler | 540 | |
hanulka11 | 535 |
Těhotenství |
Děti a rodičovství |
Partnerství, manželství |
Přátelé |
Ostatní rodina a vztahy |