S učitelkami přírodních věd a se školníkem jsme se shodli, že encyklopedické znalosti typu dějepis, zeměpis, biologie atd. by měly být redukovány. Školství je dle mého soukromého názoru třicet let zastaralé a znalosti typu „Kdy byla dobyta Bastila?“ jsou zbytečné, protože člověk se to za pomoci smortphoneu dozví za pět sekund.
Na druhou stranu jsou tady předměty typu fyzika, chemie, biologie, informatika, na které by měl být větší důraz, protože minimálně v nejbližších desítkách let budou vědci potřeba. Budou zlepšovat náš život, tak jak to dělali doteď. Dle mého se na internetu nebo penicilínu sociologové, politologové, geografové či ekonomové nepodíleli…
Potom jsou ale i tací, kteří tvrdí, že daleko užitečnější, než znát Ampérovo pravidlo pravé ruky nebo polymeraci, je znalost cizích jazyků, sebeprosazování a nějaké řemeslo. To už je i na mě moc.
Co si myslíte o těchto záležitostech? Velice mě to zajímá a tato diskuze je docela důležitá, byť na úrovni málo známého českého serveru takovou hodnotu nemá. Děkuju.
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, paul1, aliendrone, cappuccino, ZuzanaNa před 603 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Encyklopedické znalosti sice nejsou nutné, ale je dobré, aby škola děti motivovala zajímat se o něco. A koukání do mobilu je příliš nepozvedne: internet nic neposkytuje nezištně a už vůbec ne objektivně. Naserviruje účelově, a stejně tak i účelově zamlčí. Škola má naučit motivovat, přemýšlet a vést děti k hlubšímu zájmu o něco, co si zvolí.
6Kdo udělil odpovědi palec? paul1, da ny, Rokio, Jiří Bohumil, aliendrone, VaclavZeman
před 603 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Rokio Nahlásit |
NESMÍRNĚ HLUBOCE SE PLETEŠ! Není to totiž o sféře znalostí, jakkoliv
i z mého pohledu je užitečnější chemický technolog či stavební
inženýr než klasický filolog.
Jenže ona i filologie ne NEZBYTNĚ TŘEBA v určitých případech,
o historii nemluvě. Znáš to přísloví o těch, kdo neznají historii, že
jsou NUCENI si ji zopakovat? Tož asi tak.
Chybná je KONCEPCE školství. Je úplně zbytečné učit debily, kteří se nedokáží pořádně vyrovnat se čtením (v životě nepřečetli knihu) či nejprimitivnější aritmetikou, něco o „dobytí Bastily včetně data“. Je úplně zbytečné je mordovat goniometrickými funkcemi či kvadratickými rovnicemi.
Měli by být již v počátcích (na prvním stupni ZŠ) eliminováni a převedeni na „zvláštní výuku“. Měli by se až do konce ZŠ učit pouze číst, počítat násobilku/procenta, vyplnit složenku apod. komplikované věci, poté nástup do pracprocesu. Venkoncem na doplňování zboží v regálech řetězců, zametání chodníků či koulení popelnic víc vzdělání NEPOTŘEBUJEŠ.
A jen ti, kteří „na to mají“, aby bylo účelné je vzdělávat dál, by měli pokračovat ve výuce, vyšším studiu. Pro ně NEBUDE problém si pamatovat jak dobytí Bastily, tak použití analytické geometrie či čtení klínového písma. POKUD by stát provedl reformu tímto směrem, tak při STEJNÝCH nákladech na školství by toto produkovalo MNOHEM VÍC KVALITNÍCH lidí. To, co ušetříš ZBYTEČNÝM učením debilů, by se mohlo investovat do „těch schopnějších“, kde se DÁ očekávat návratnost investic do nich vložených.
Jenže ve zhovadilé havloidní dem(ent)okracii něco takového NENÍ MOŽNÉ a se školstvím to půjde rapidně k horšímu (ještě víc než doposud). Ostatně jako se vším v tomto ZLOČINNÉM systému. 😕
Upravil/a: quentos
5Kdo udělil odpovědi palec? quentos, Jiří Bohumil, Ametyst, Filip84, VaclavZeman
před 603 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nemyslím si, že je jakýkoli diskurs k čemukoli. Dokud bude školství (primárně) státní moloch, je dokonale bezpředmětný.
O takových lidech si myslím, že mají konstitučně zaručené právo na svůj názor, třeba i takový, že slunce je zelené, kolečko hranaté a Putin letadlo.
Lidé, buďto, chtějí zásadně vědět, nebo zásadně věřit, a s lidmi, kteří chtějí zásadně věřit, je diskurs bezpředmětný.
Pokud je někdo idiot, je obvykle přesvědčen o tom, že idiot není (jinými slovy to, že je idiot, vidí každý, krom něho), za což může tzv. Duning-Krügerův effekt. Ten autor za to dostal Nobelovu cenu, tak na tom něco bude, že. A samozřejmě, že čím větší blbec, tím větší snaha se do všeho montovat. Jediným řešením je poslat ho s těmi jeho kydy do prdele – beztak tomu vůbec nerozumí.
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, aliendrone, VaclavZeman
před 603 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě je potřeba osnovy upravit podle moderních pravidel, ale stejně tak je užitečné, aby mladí znali dějiny své rodné země a v určité rovině i přehled o světových dějinách, aby z nich nevyrostli zabednění tupci. Nelze ani přehlížet to takzvané řemeslo. Odedávna je řemeslo grunt i když to tak dnes podle některých lidí nevypadá. Bez dělnických profesí by nebylo nic, to si málokdo z těch opovrhovačů uvědomí. Tím, že budou všichni sedět u počítačů, se chleba a další věci nevyrobí. A mít navíc všeobecné znalosti není nikdy k zahození.
3Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone, cappuccino, VaclavZeman
před 603 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Patřím mezi ně. Ve školách se učí obrovské množství zbytečných a pro život nepotřebných věcí. Ani jako elektrotechnik jsem nikdy k ničemu nepotřeboval Ampérovo pravidlo. Je otřesné, když jdou do praxe maturanti, kteří neznají pravopis, psaní na klávesnici, neumějí přečíst ani napsat smlouvu, neznají základní zákony, nevědí jak založit firmu, podat daňové přiznání, prodat a koupit auto nebo nemovitost, neumějí řídit auto, neumějí hospodařit s penězi a nemají další, pro život nezbytně nutné dovednosti včetně manuálních.
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, Ametyst, VaclavZeman
před 602 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
https://www.odpovedi.cz/search?q=%C3%BArove%C5%88%20vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD%20
Podobných otázek je zde několik, pravidelně se opakují,. Sama jsem několik
vložila, např. na srovnání staršího systému výuky,. atd. Rovněž
najdete názoiry na inkluzi,.
Co si kdo myslí, je jeho věc. Ale souhlasím s tím, že na netu se najde hodně informací, ale bohužel při jejich převzetí je třeba najít správný zdroj, navíc je třeba problému rozumět a umět správně číst i ze slovníků, tabulek, přemýšlet logicky. atd. Že to jmnohým chyxbí, je vidět i zde. Nejní to vina školy, ale nezájmu o ožiování toho, co v pmwštio chybí. Třeba to, že hovorový výraz je spisovný pro mluvenou řeč, to, že tehdejší primas (konšel) ¨nemohl hrát na basu, protože v jeho době basa a jještě š neexistovala.
Nechápu učitele, že dávají žákům domácí úkoly a známkují často ty, kdo jim úkoly vypracoval. Vede to k podvádění. Nesamostatnost,. dostat pěknou znánku za podvod. .
Je pravda, že výsledky studentů/žáků našich základních a středních škol v mezinárodních hodnoceních klesají. Od dětí se požaduje stále méně třeba znalostáí i při přijímání na střední školy. Úroveň vědomostí je možné poznat podle výsledků maturitních zkoušek. Úspěšnost klesá, nejhůř je na tom matematika. Několik roků se řeší, zda by měla být povinná a jak náročná. – stejná / jiná pro gymnazisty či žáky SOŠ, Nwezájme o učební obory,, tedy praktickou výuku.
Úroveň vzdělání není stejná v celé republice. Liší se podfle krajů. Lépe jsou na tom gymnazisté, pokud jde např., o přijímací zkoušky na VŠ. .
Objevují se nové formy vzdělávání Montessori a Waldorf. Zatím jen na 1. stupni ZŠ. ojediněle na 2., jde o Jiný způsob výuky, který vede k samostatnosti dětí, jenže ty nadanější se chovají nadřazeně, berou ty slašío jako podřízené, které jim budou v zaměstnání "sloužit"" – vedoucí x podřízený. , Jedna známá učí na Montessori, příprava na výzku je opravdu náročná, musí dělat přípravy proi každé dítě individuálně. Jedno dítě se učí psát, jiné číst, počítat, učivo musí zvládnout v tříeltém cyklu.
Také otázka o způsobu výuky, známkování je v archivu. atd., Učí se v tříletých blocích , každé dítě jede samstatně podle toho, co je momentálně baví. Opakuji, za první – i 3 rok se musí naučit psát, počíat. . Druhý cyklus je pro běžnou 4,. – 6., třídu. 2.stupeň není na všech školách. stejně střednoí školy pracují tradičnm způsobem. Zajímalo by mě, jak by bylo možé opkračovast na VŠl
Soukromé školství je závislé na příspěvcích rodčiů, takže
i problematické a méně nadané dítě uspěje., protože škola by přišla
o peníze. Vím, že na naší škole
žáci propadali, přestoupili na soukromnou školu a složili maturitní
zkoušku. IO zázraky se dějí. Rozdíl mezi úrovní výuky státních škol a
soukromých je zatíom ve většině případů markantní.l Tudy cesta
nevede.
https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-je-rozdil-mezi-skolou-typu-montessori-a-waldorf
Ze školy pochází jen část vědomostí, důležité je další
sebevzdělání školáků ., důležiltá je motivace,. Učitel motivuje žáky
k učení, zprostředkovává
poznatky, zkušenosti, dovednosti, ale také kontroluje a hodnotí vědomosti
žáků.
Teorie je jedna skutečnost, ale to, co si pamatuji, je třeba ověřit
v praxi., Vysvědčení je jen papír o dosažení vzdělání, ale praxe je
často jiná,. Život, tedy zkušenosti jsou velmi důležité., Kdo chvíli
stál, ten stojí opodál.
Druhá skutečnost je ta, že rodiče kritizují učitele za špatné známky svých potomků. . -chtějjí Nechtějí přijat, že dítě je slabé, neučí se, ale hlavně jen když bude mít pěknou známku. Rovněž kryjí to, že dšti chodí za škilu. Jenže kvalita nezáleí jen na učitelích, ale i na rodičích, kteří jsou nekritičtí. Navbíc všichni chodíli do školy, takže se domívajoí, že znají vše lépe než učitel, který stojí před žáky, zpravidla neukázněnými, kteří nerespektují dospělé, nedbají na dodržování pravidel atd, a předvádějí wse před ostathními.
Důležité pro dítě je , abych sik řeklo chci , mohu, nikoliv musím., tedy mít motivace motivace , zájem, vůlei.
Rovněž učitel musí mít vztah k dětem, mít pedagogické schopnosti, nevybrat si povolánío jen kvůli volnu. Učitelství je poslání, kromě toho jde o výchovně vdlávací proces. Učitel se musí stále vzdělávat, musío žáky nadchnout i respektovat.
Sleduji různé vědomostní soutěre v TV. I zde je vidět, že
i vysokoškolácí nemají všeobecné vědomosti, neuspějí na rozdíl od
seniorů, u nichž mladí předpokládají, že jsou sklerotiky. Je pravda, že
všechno , co jsem se naučila ve škole , nepoužiji, ale je třeba se stále
sebevzdělávat a sledovat dění. , oživovat vědomosti. Nikdy neříkám
nikdy., Není možné vše házet na učitele a na školu, i když to nen
ideální. Jenže jde o různou úroveň dětí i učitelů. Rodiče často
své potomky přeeeňují a za jejich šopatný prospěch vinoí učitele.
Přece všichni chodili
Jak napsal Robert Fulghum: „Vše, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce“, takže základní úkony si pamatuje celý život opakuje je, ale dále si rozšiřuje obzor.
Závwěrem
Myslím si, , že studovat na VŠ by měli pouze ti, kdo mají vážně zájem
o získání vědomostí a ne v první řadě o tituly jak je to dnes.
Doplním aforismy ředitele školy PhDr. Jana Sobotky.
„Všechny reformy šklolství počítají s dokonalejšími učiteli, některé s dokonalejšími žáky, ale žádná s dokonalejšími ministry školství. “
„Výchovné metody pokročily tak daleko, že se dnes žáci nebojí chodit do školy. Nevýhodiou je, že se tam bojí chodit učitelé. “
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
O „těch lidech“ (jak je otázka položena si nemyslím nic.
Pravda je, že školství nefunguje dobře, je zastaralé.
Podílí se na tom také řada kantorů, Jak řekl jeden z ministrů
školství, to co chrlí pedagogické fakulty od roku +ÍÍŠ, ZA MNOHO
NESTOJÍ. Je to vždy o člověku.
Také záleží na generaci a přístupu, práci s nimi. Sněhové vločky
mohou bát pro učitele „těžší oříšek“.
Umět všechno a nic, je zbytečné. Natlouci si něco do hlavy, co
nepotřebuji, nebo co mne nezajímá, stejně hned vypustím. Nevím,
zapomenu
Praktické věci pro život, zdravý pohyb (k čemu jsou bradla, šplh
o tyči, hrazda, limity).
Samozřejmosti, pro život potřebné dnes děti nezískají v rodině a ve
škole už vůbec ne.
Kuchař neumí pořádně vařit, spočítat hodnoty jídla (ani finančně).
Automechanik neumí svou práci, málo praxe.
Do hlavy se někde tluče mládeži spousta zbytných informací, balastní
předměty (zbytečné i na VŠ).
Každá ZŠ. SŠ učí, co uzná za vhodné…. Úroveň je odlišná (týká se
především státních škol).
Učenice vydává kde kdo. Kontrola je asi nijaká nebo nedostatečná. Jsou tam
chyby, nedostatky i nesmysly (1. stupeň ZŠ).
Ano systém školní výuky (osnov) si dlouhodobě zasluhuje změnu. Na všech
stupních škol. Učitelé „bojují“ o platy/mzdy a ty děti jsou mnohdy,
někde na ocasu…… Zaujmout žáky, umět učit a naučit, sjednat si
respekt, chovat se lidsky i přátelsky zvládá jen „hrstka“. Některé
učitelky/učitelé jsou jen ranec nervů. Obětí dogmat, lidský přístup,
individuální se vytrácí.
0 Nominace Nahlásit |
Podle mého názoru je vzdělávání zastaralé už jen v tom smyslu, že se děti učí vše „zpaměti“. Všechny poučky a vzorce atd. Místo aby se učily na skutečných úkolech něco. Pro člověka je přirozenější, když se učí praxí, a ne memorováním. Uvedu příklad: Nedávno jsem si koupil kurz marketingu od https://skillmea.cz/online-kurzy/online/marketing . Místo toho, abych se učil vše, co říká lektor, a naučil se některé z jeho „pouček“, vyzkouším si všechny věci v reálné praxi. Tak jednak lépe pochopím problematiku, jednak se ji lépe naučím. A tento přístup by se měl používat i ve školách. Učit se tím, že studenti něco dělají.
0
před 596 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
ja osobne take zastavam nazor, ze je skolstvi zastarale, realne se skoro vubec nezmenilo od doby jeho povinneho zalozeni, myslim si, ze je dobre mit nejaky vseobecny prehled, takto beru treba zakladni skolu, je docela blbe nevedet treba proc kdyz pustim neco ve vzduchu, tak to spadne na zem, ale zase bych nedaval duraz jen na toto, osobne bych jiz na zakladni skolu, napr. do osme nebo devate tridy dal predmet, ktery by deti ucil financni gramotnosti, protoze dnesni deti si v lete vydelaji penize a vubec nevedi, jak s nimi nalozit, okamzite si koupi nejnovejsi pc, telefon, jdou utracet na party, hry atd. a jeste bych se rad vyjadril k literature, opet je urcite dobre mit nejaky prehled o ceskych spisovatlich atd. ale zase si myslim, ze by to nemel byt treba maturitni predmet, protoze kdyz uz jde nekdo na nejaky obor, tak tam jde kvuli tomu, ze ho ten obor zajima, bavi,… ale pak se to tam zameruje hlavne prave treba na tu literaturu a decka jsou demotivovany se to ucit a to i skrz ty ucitele, kteri to uci. dale je tu to s temi jazyky, toto je vec bez ktere se dnesni lide neobejdou a anglictina je dnes absolutni zaklad, kdyz dnes nekdo neumi anglicky, jen tezce se sam podiva do zahranicnich mist, kam vzdy chtel atd. proste minimalne anglictina musi byt na 100% a dale bych to nechal tak, jak to mam ted, volitelny 2. jazyk z nemciny, rustiny, francouzstiny a treba jeste spanelstiny, proste ze svetovych jazyku
0
před 591 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Moc bych uvítala hustší pokrytí alternativními školkami a školami, zejména typu Montessori… Názor školníka v článku je dost mimo, neboť on mívá jen tu zš a z ní chabé znalosti. Je škola a školství reformovatelné? Lze veškeré základní školy převést na alternativní a zejména propustit školníky a vyměnit osazenstvo včetně ředitelů?
0
před 587 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ve své podstatě s nimi asi souhlasím. Jen málokdy ale v takové míře, že školství potřebuje kompletní reformaci a že je to všechno špatné. Ano, některé struktury se zatím nedokázaly adaptovat na rok 2024 (viz využívání umělé inteligence). Ale existuje i modulová dětská skupina, která toto samozřejmě běžně vyučuje. Problém je, že tyhle věci jsou dost často v soukromém sektoru.
Že mají pravdu v tom, že školství je zastaralé (a nefunkční), ale
to, že většina věcí se dá najít na interentu je irelevantní – a není
to důvod k neučení se.
Školství (nejen v Česku) chce už pěkně dlouho pořádnou reformu a změnu
od základů..
Zeman: Proč? Spíš realistické.
Jo, když byla ještě patrimoniální správa, tak – s přihlédnutím k mysteriu a možnostem doby – to, co se děje od té doby, co patrimoniální správa skončila a vznikla občanská společnost (alespoň, tedy, theoreticky 😅), možné nebylo. To celé panství, velké, spravovaly jednotky osob, protože to panství si na ty šafáře a drába muselo vydělat, nikdo mu na to nedal ani Heller!
No, ano, v té době ano. A týkalo se to i školství, a dokonce i po té, co ho Její královské Apoštolské Veličenstvo Marie Terezie zavedla povinně: chodit do školy se naučit číst, pást a základní počty bylo povinné, ale státní erár na to patrimoniální správě nic nedal!
No tak co, no tak fakani chodili do školy zejména v zimě, a pokud nebyl fakan extra nadaný, tak vrchnost nesvolila, aby šel někde do školy lepší, a hotovo.
A, překvapivě, tohle fungovalo nějak i za minulého régime: státní kapitalismus potřeboval – tolik a tolik – architektů, agronomů nebo, co já vím, strojírenských technologů, a proto se na universitách otevřelo – tolik a tolik – míst.
No, ano, to bylo. Dnes je realita taková, že školství chrlí kuchaře s maturitou, co neumí nakrájet cibuli, protože to jsou yntegrovaní kuchaři. Třeba. Že by, jako, sám vařil, to fakt nehrozí. 😅 Ale to je ještě dobrý, on má sice maturitu, ale skončí u nádobí, ale v oboru se uživí. No jo, ale co všichni ti, pro které ta práce třeba vůbec není?
Co takový historik? Ano, může učit. A co když je „introvert“, jak se sami všichni ti nedomrlí zamindrákovanci s nízkým sebevědomím nazývají? Může dělat nějakého kastelána, nebo zástupce kastelána, nebo nějakého vedoucího galerie. No ale toho až tolik není, těch míst. Tak co? Tak končí na kase v Bille.
Je nedostatek stomatologů. Co s tím dělá naše, slavné a vyhlášené, ministerium školství, mládeže a tělovýchovy? Ano, správně: nic! Jasně, dalo by se říci: co pindáš – konat rychle trvá déle, ne? Ale ano, co by ne, ale to není záležitost roku, ba ani pěti let, dokonce ani deseti! Tak? K hovnu takové ministerium! 🙄
A když ten stát není s to reagovat na takovou banalitu, jako je, že školy chrlí málo stomatologů a jediný, kdo s tím něco dělá, je – snad – Moravskoslezský kraj a ostravská universita, tak jak po státu můžeš chtít nějakou reformu v tom směru, aby proběhl nějaký deliberativní diskurs odborníků, a aby se vzdělávací systém upravil pro potřeby dnešní doby? Zhola nemožné, naivní představa! 🤦♀️🙄😅