Představme si klasickou karteziánskou soustavu, dvě osy na sebe kolmé,
vodorovná je x, svislá je y. Uprostřed je nula, vpravo od nuly jsou kladné
hodnoty, a nahoru od nuly po ose y jsou také kladné hodnoty. A nyní
sledujte, nahoře je nee, tedy to dobré, dole je peklo, tedy to špatné.
Vpravo je dobré, vpravo , pravda, right atd, vlevo je špatné. Například
v knize Šifra Mistra Leonarda se o tom taky zmiňuje autor. Souvisí nějak
karteziánské dělení roviny spolu s dělením dobra a zla, kladné,
záporné, dobré, špatné, svaté, hříšné a pod. Historicky bylo první
dělení na nebe peklo, vpravo vlevo, a karteziánská soustava se objevuje až
v 17. století.
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes
Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský
filosof, matematik a fyzik.
Je to náhoda, znamení, nebo spojení určitých faktů a vlastní
interpretace? Děkuji za názory i nesouhlasné.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? led, annas, zjentek před 2065 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Myslím si, že z pohledu filozofie není vysvětlení jednoznačné. Protože pojmy vznikly v různé dobu.
Jen stručně. – vycházím ze svých poznatku filozofie.
Základem Descartovy filozofie je pochybování o významu smyslového
poznání,
.
Byl zastánce dualismu hmoty a ducha, objektu a subjektu. Rozlišovat složku,
resp. substanci tělesnou a složku duchovní Jeho dualismus řešil
především vztah duše a těla.
Důležité je rozumové poznání, s nimž se rodíme, smyslové poznání nás klame – tedy vnitřní a vnější svět.
Descartes chápe lidské dobro jako onto-theologii – zdůvodnění myšlenky jednoty boha a bytí.
Bůh je dokonalý.
Člověk se rodí s vrozenými idejemi, jen matematické poznatky jsou jisté,
o ostatním můžeme pochybovat. Třeba o barvě a vůni atd. Takže
k poznatkům. dojdeme rozumem.
Pojem symetrie je velmi starý, souvisí s dialektivkou a především jejím zákonem o jednotě a boji protikladů. Vše se vyskytuje ve dvojích – symetrie a opakem je asymetrie.
Jak napsal Herakleitos: „Všechno se děje v protikladech a všechno teče jako řeka, všechno je ohraničeno a všechno je jeden svět?“
Vložáila jem otázku, I když je jednodušší než vaše.
Symetrie a asymetrie jsou jako výraz dialektické jednoty zachování a změny obecnými zákonitostmi v přírodě i v lidském poznání. Narozdíl od idealismu interpretací symetrie, které směřují k tomu pojímat základ světa jako čistě ideální „matematickou symetrii“, dialektická matematika ukazuje, že pojem symetrie je abstrahován z materialistických systémů a jejich vlastností a vztahů a že symetrie je tedy vlastností hmoty. Atd.
Více zde: https://www.vlivavzory.net/vyzkum/vu-kostomlaty/a0-symetrie-asymetrie/
Symetrie i dobro jsou jedna stránka mince., ale beru z pohleldu filozfofie, takže aby tvořily jednotu, potřebuji k sobě proějšek – tedy asymetrii a třeba zlo, jak odpovídá zákonům dialektiky.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Z matematického hľadiska je to tak, ale z hľadiska filozofie a
spoločenských vzťahov to nemožno až tak presne definovať.
Čo je pre mňa nebo, môže byť pre iného peklo, alebo naopak. Z toho
vidíte dialektiku života.
Príklad: minimálna mzda v ČR, je nebeská pre radového občana
v Juhovýchodnej Ázii. Ale minimálna mzda v Nemecku je snom pre rovnakého
pracovníka v ČR.
0 Nominace Nahlásit |
Osobně si myslím, že tyto systémy jsou takové, jaké jsou pro jednoduchost představení a současně umožňují různé jevy, vlastnosti, parametry… promítat přes sebe a tak zobrazit i jejich vzájemné vztahy. Dobře přece víme, že lze např. veličiny zobrazovat v různých soustavách a každá nám ukáže jinou valstnost veličiny, většinou tu, co nás zajímá (proto to také máme). Zrovnatak ůze na osy vynášt veličin více, nebo jejich vzájemné vztahy, v různých měřítkách… Vše se hodí k jiným účelům.
0 Nominace Nahlásit |
Jedním z odvětví symetrie je i souměrnost květů. Pravidelné květy
rostlin lze dělit vice rovinami na dvě stejné poloviny. Souměrné květy,
jako třeba u hluchavky, lze dělit jen jednou rovinou. Vyjímečně jsou
i květy nesouměrné. Třeba i člověk, není-li více postižený, je
téměř souměrný. Alei menší odchylky mohou naznačovat nějaký problém.
U člověka jde samozřejmě o souměrnost jen navenek.
U rostliny, i když má souměrný květ, tak celá souměrná nemusí být.
Listy a pupeny bývají někdy ve spirálách. Ale víme, že i celé kmeny
stromů jsou někdy v důsledku nějakého negativního vlivu stočeny do
spirály. A to je vedle souměrnosti další varianta – spirály. Michala11
se před časem ptala, co určuje směr otáčení popínavých rostlin. Při
hledání odpovědi jsem narazil na tento velmi zajímavý odkaz: https://www.novaduchovnicesta.cz/informace/a13-pravotocivost-a-levotocivost-ve-hmote/
pokud pravo a levotočivost souvisí se symetrií, tak to snad souvisí
i s tvojí otázkou na dobro.
Sice bych tomu nedával přílišný význam, ale moc jsem se tím neprobíral,
proto blíže nekomentuji.
0 Nominace Nahlásit |
Tvrdím, že dobro vychází ze symetrie a NAOPAK.
Asymetrie = chaos (jako takový je považován za formu něčeho zlého).
Je dobro dobré? Netvrdím, že DOBRO je něčím dobrým. ;)
Led, v posledním odstavci sice máte trochu CHAOS v dikci (nebo jak se tomu správně nadává), ale při troše logického myšlení se z odstavce dá vyčíst pojem- radový pracovník. Můžete prosím definovat?
(Tedy jen tak pro pořádek, aby zde na webu NÁHODOU nebyla cejtit „jistá intelektuální arogance“.)
Upravil/a: zjentek
0 Nominace Nahlásit |
Eksot, to je nádhera, cos napsala. Můžu jen souhlasit. Mě život naučit, že NESMÍM věřit nikomu, kdo každým okem kouká jinam (a podobný handykapy).
annas | 5913 | |
Drap | 4604 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1298 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |