Většina významl je nespisovných, některé se užívají oblastně.

1. zadrhnouti, utáhnouti, zaškrtiti něco.
2. ob. expr. utéci, upláchnouti; zběhnouti
3. (koho) lid. expr. utrápiti, ztrhati, zříditi někoho.
4. (koho n. kým) lid. roztřásti někoho, trhnouti, zatřásti někým
5. zdrhnouti se expr. lid. opíti se, nachmeliti se.

Všechny významy i s oříklady najdete v odkazu

https://psjc.uj­c.cas.cz/sear­ch.php?hledej=Hle­dej&heslo=zdrhnou­ti&where=hesla&zo­braz_ps=ps&zo­braz_cards=car­ds&pocet_karet=3&num­cchange=no¬_i­nitial=1

Nováček ve SNC uvádí, že se tento výraz objevil v r. 1929 v brněnském hantecu.

Etytmologie – z + drhnout. Předpona z – dokončit něco, změnit stav, vytvořit dokonavé sloveso. Některé významy se posunuly a přenesly i na něco jiného,.

1. drhnout – stáhnout hrdlo, škrtit, dusit – např. kašel ho drhne,.
2. něco čistit hadrem
3. původní zdrhat – jít, utíkat bylo argotické – zdrhej rychle – varování zloděje,

Původ od drát dráždit,– dřít, strhat, stahovat., tahat

V. Machek Etymologický slovník

Upravil/a: annas

Já myslím, že utéct.

A já k útěku přidám stáhnout zip.

Má to víc významů: zadrhnout; stáhnout; nespisovně utéct
příklady: Byli obklíčeni. Zdrhnout nešlo. Dnes se užívá ve významu ‚utéct‘
SSJČ:

1. (co) zadrhnout, stáhnout : z. tkanici košile (u krku); z. oprátku – z. nohavice nad kotníkem shrnout; zdrhnutá záclonka nabraná, zřasená;
2. řidč. (co) zedřít: řemen zdrhl vlasy dělnici
3. ob. expr. (koho, 4. p.) velmi oslabit, vysílit 1: nemoc ho zdrhla zřídila, zdrbla;
4. obl. expr. (koho, 4. p.; kým) roztřást 1, rozklepat 3, zatřást 1: zima až jej zdrhla

— zdrhnouti se dok. řidč.

1. shrnout se 1: převinout si zdrhnutou onučku (Šrám.); podvázat zdrhnutou plachtu
2. zatarale opít se, zpít se: poněkud podroušený, nikoli však zdrhnutý

zdrhnout – utéci, prchnout
https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=zdrhnout

Upravil/a: Kepler