Co je to podmořský kuřák a v jaké hloubce se nachází?

Takzvaní „černí kuřáci“ jsou hydrotermální průduchy na mořském dně. Poprvé byly pozorovány v roce 1977. Od té doby se stále zlepšuje naše poznání nejen jejich fyzikální a geologické stránky, ale také jejich úloha v podpoře života v hlubinách moří. Britská expedice nedávno objevila nejhlouběji umístěného kuřáka nedaleko Kajmanských ostrovů v Karibiku
Kuřáky tak představují jakési přirozené laboratoře evoluce, které by mohly vědcům poskytnout představu o tom, jak vypadaly první krůčky života na planetě. Prozatím byla většina těchto zvláštních hlubinných ekosystémů objevena v okolí hlubokomořských pohoří, středooceánských hřbetů, hloubkách okolo 2000 metrů. Britští oceánologové z University of Southampton použili k průzkumu mořské propasti nedaleko Kajmanských ostrovů samonaváděnou hlubokomořskou ponorku Autosub6000, díky níž mohli mořské dno prozkoumat do dříve nemožných detailů. V hloubce okolo 5000 metrů se jim tak podařilo prozkoumat doposud nejhlouběji položený známý podmořský kuřák. Vědci doufají, že další průzkum jim dá odpovědi na zásadní otázky, týkající se chemických a fyzikálních zákonitostí těchto jedinečných prostředí

Zdroj: http://www.21sto­leti.cz/view.php?cis­loclanku=2010041601

Zbývá mi jen doplnit,že studium podmořských kuřáků má pro vědu mnohem větší význam, než to na první pohled vypadá. Díky nim se do mořské vody dostává řada prvků (zejména fosforu, síry a řady vzácných elementů), které by jinak zůstaly uvězněny pod oceánskou kůrou. Jejich úloha v oceánských ekosystémech je proto nezastupitelná a jejich význam vědci teprve začínají doceňovat. Zájem vědy však poutají ještě z jednoho důvodu. Z hlediska nás pozemšťanů panují v jejich okolí zcela nelítostné podmínky. Na oceánských dnech v hloubkách okolo 5000 m. má voda obrovský tlak, díky němuž není ani směsice vody a plynů o teplotě 400st.C přiváděna k varu.
S naší představou o životě není příliš slučitelné ani nízké pH, které se často ohybuje okolo hodnot 2,8, tedy zhruba na úrovni kyselosti octa. Existuje však velká řada organismů, které si v této horké a kyselé „polévce“ živin doslova lebedí.

Zdroj: zkráceno z-http://www.21sto­leti.cz/view.php?cis­loclanku=2010041601