správní zemský úřad

Gubernium, zemský správní úřad, zřízený v Čechách v roce 1763, na Moravě 1764. V čele stál v Čechách nejvyššší purkrabí, na Moravě zemský hejtman. Zaniklo v roce 1848.

Ottův slovník naučný
↑ nahoru
Gubernium (novolat.), správa. Slova toho užívá se v různých dobách a v rozličných zemích k označení toho neb onoho území neb úřadu správního. V zemích rakouských téměř po 100 let (do r. 1848) nazýval se tak nejvyšší správní úřad zemský, tedy předchůdce nynějších místodržitelstev nebo zemských vlád. V Čechách zřízeno bylo královské zemské g. jako zeměpanský úřad reskriptem ze dne 22. června 1763 na místě t. zv. král. repraesentace a komory, kterýžto sbor byl přechodem mezi královským místodržitelstvem r. 1749 zrušeným a mezi g-iem. Kdežto králov.místodrži­telstvo, skládajíc se z nejvyšších úředníků království Českého, bylo jaksi článkem ústavy zemské, bylo g. úřadem zeměpanským, jehož referenty bylí placení radové. Na poměry dřívější ukazovala jedině skutečnost ta, že praesidium g-ia spojeno bylo s hodností nejvyššího purkrabí. Kromě toho dopouštěno i nejv. úředníkům zemským větší nebo menší účastenství v agendách g-ia, zejména v záležitostech soudních g-iu přikázaných. Tato účasť nejv. úředníků guberniálních zanikla však r. 1784 zřízením zeměpanských úřadů soudních a jejich důstojenství zachovala se nadále jako pouhé tituly anebo spojena byla s úředními hodnostmi zeměpanskými. Také rozdíl ve stavech, kterého bylo šetřeno při obsazování míst radovských, odstraněn byl r. 1786. Touž dobou jako v Čechách zřízeno bylo i na Moravě král. g. pod předsednictvím zem. hejtmana a ve Slezsku t. zv. královský úřad. Avšak již r. 1782 nastoupilo místo obou těchto úřadů zemských společné moravsko-slezské g. v Brně pod zemským hejtmanem moravským. Časem nabývala g-ia povahy víc a více byrokratické. Měla příslušný počet guberniálních radů, sekretářů, koncipistů a úřady pomocné. Zdravotní referent nazýval se zemským protomedikem. Záležitosti úřední vyřizovaly se kollegiálně. Pokud jde o obor příslušnosti g-ií, nerovnal se tento zcela kompetenci dnešních místodržitelstev a nebyl také vždy a všude stejný a měnil se časem. Vedle záležitostí vlastní správy politické náležely v působnost jejich i různé záležitosti finanční, berní, školské, soudní, ano časem i vyřizování agend stavovských a kanceláře sněmovní. V poslední době jejich činnosti bylo jich 11 (v Praze, Brně, St. Hradci, Inšpruku, Lublani, Terstu, Lvově, Benátkách, Miláně, Zadře a Kološi). Na Uhry se zřízení guberniální nevztahovalo. Ve Vídni a v Linci nazývaly se nejvyšší správní úřady zemské nikoli g-iemi, nýbrž zemskou vládou. Roku 1849 zřízena byla místo nich místodržitelstva­. hda.