Co je nejobtížnějšího na ruštině?

Pre nerusa správny prízvuk a myslenie v ruštine, pochopenie mentality a historických súvislostí národa. Večná školská hrozba používania tvrdého a mäkkého znaku nie je v skutočnosti až tak hrozná a podstatná pre porozumenie.
Väčšina ľudí sa slovíčka a väzbu slov naučí, počuli čosi aj o prízvuku, ale zabúdajú, že najlepšie sa rozpráva v cudzom jazyku aj s myslením v tom jazyku. Znamená to, nemyslieť v češtine a hovoriť v ruštine, ale myslieť aj hovoriť v ruštine. Platí to aj naopak, pri počúvaní.

Mně přišlo jako nejsložitější používání měkkého a tvrdého znaku, protože obdoba v češtině není. Je to slovanský jazyk, tak by pro nás jako Slovany neměl být problém se ji naučit.

Ruština je slovanský jazyk a proto je pro nás jednoduchá a lehce se ji naučíme. Azbuku se průměrný člověk naučí za týden. Stačí si jen zvyknout na přízvučná a nepřízvučná slova, dva typy skloňování a absenci vokativu (voc). Nejsou tu žádné členy ( an. the, der, die, das, el, la ).

Nejobtížnější je správný přízvuk.