Co delate , kdyz mate " depku " ? Nemyslim tu pravou depresi , jen takovou " mini ". 🙂 -iv-

• Iv-, otázka tohoto druhu vložená před 12 dny a již několikrát před tím.

Znáte mě – nenapravitelná.

Zdroj: http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-vam-pomaha-na-depku-depresi

Už jsem je také poznala,ale myslím ty pravé. Přišel občas den,kdy od rána jsem byla v pochmurné,pe­simistické náladě. Jen bych ležela a koukala.Neměla jsem z ničeho radost,nechtělo se mi ani ráno z postele,nebavilo mě nic,vše důležité jsem odkládala,i zubaře. Když jsem musela mezi lidi,trýznilo mě to.Chtěla jsem být sama,jen ležet a bulet.Nikomu jsem neotvírala,uza­vírala se do sebe.
Omlouv.se,že jsem se rozepsala o těch pravých,ale chtěla jsem říct,že jsem po čase pochopila,že se dr.nevyhnu,ale nikdo mě tam nedostal.
Dnes jsem přesvědčená,že tím,že jsem si dodělávala školu a starala se o děti,jsem neupadla do ještě hlubších depresí. Sama jsem si ale nedokázala pomoc,bylo to daleko silnější než já. Poznala jsem už ledacos v životě,ale deprese byly pro mě tím nejhorším,co mě kdy potkalo. Jako by mě někdo pevně svázal,dusil a uvnitř užíral.
Bylo mi stále hůř a hůř,ale nakonec mi pomohla sama příroda. Přišly povodně,bohužel jiným ublížily,ale mě paradoxně pomohly. To,co jsem zažila,viděla a denně pomáhala,mě odprostilo od sebe samé,neměla jsem ani vteřinku čas se sama sebou a užíravými myšlenkami zabývat. Vše se točilo kolem povodní a to mě vlastně zachránilo. Jako bych vnitřně cítila,že vždy může být hůř a najednou ty mé starosti mi podvědomě přišly bezvýznamné a strašně malinkaté.Od té doby je nemám,voda depky spláchla a vzala s sebou,jsem tomu nesmírně ráda…:-)
Sama bych si ale nedokázala pomoci. Chce to se neustále něčemu věnovat a umět se radovat z maličkostí.A když to na nás přijde,snažit se to nějak přebít,něčím silnějším,co nás od ní odprostí. Rychle vypadnout ven,klidně na procházku,coko­liv,hl.se nenechat depkou ovládnout. Je to strašně těžké,ale bud se musí člověk co nejrychleji donutit se něčemu věnovat,jít do přírody,na kolo,na procházku,nebo cokoli,nebo jinak mu nezbývá navštívit dr.
Na tu mini depečku mě postačí příroda,hl.procház­ka v lese nebo pěší túra. Pochmurné myšlenky ztrácím po cestě a domů jdu opět čistá,usměvavá a nabitá energií…:-)

Já jsem na ni měl prášky,ale už jsem pomalu a jistě s depkou zkončil.Chce to hlavně myslet pozitivně,i když se to dobře říká,ale hůře uskutečňuje.