Čím je dáno, kolik bude mít živočich nohou?

Počet končetin je daný geneticky evolucí, , ale vyvíjely se podle způsobu života., přizpůsobení se různým změnám.

Domnívám se, že počet nohou souvisí s rozložením zátěže váhy těla, ,jeho pružnosti,, také tlumením dopadů a usnadňuje pohyb. – lezení, šplhání, chůze, běh.

Například prapředek psa a vývojové změny.

" Úplně prvním savcem masožravcem byl druh Miacis, který žil na naší planetě asi před 65,5 miliony let.

Byl malý, spíše jako lasice. Jedl vejce a drobná zvířátka. Vážil mezi jedním až 7 kilogramy a byl asi 8 palců dlouhý. Žil v korunách stromů, a jeho zadní nohy byly delší než hrudní končetiny. Spíše se podobal na veverku. Nicméně pánev byla velmi podobná již našemu známému psovi. Byl nalezen v Evropě, Číně a Severní Americe. Jen málokdy byl spatřen v lese, a to jen v době občasného pití. Před 30 – 40 mil. let se z rodu Miacis vyvinula psovitá šelma Cynodictis, která již trávila většinu času na zemi. Byla to první skutečná psovitá šelma, ze které se vyvinul předek vlků (měl již stejný počet zubů jako vlk), psů a lišek, Tomarctus. Tento prapředek psa se nejvíce podobal některým dnešním ovčákům. Tím, že žil již pouze na zemi, se mu končetiny lépe přizpůsobily běhu a začaly se prodlužovat. Chodidla se také prodlužovala a stala se kompaktnějšími. Pátý prst začal být nepotřebný a postupně zakrňoval. Ocas se začal zkracovat a celkové proporce se začaly přibližovat vlkům. Tomarctus – žil přibližně před 20 milióny lety, byl velký asi jako liška. Na základě archeologických kosterních nálezů je považován za nejstaršího „prapsa“.

Biologové studovali mitochondriální DNA (mtDNA, 3) těchto zvířat, která je bohatá na starověké pozůstatky atd.

Zdroj: https://brezo­va.blog.idnes­.cz/blog.aspx?c=379571

--
Člevěk a jeho vývojové etapy. – i zde je vidět např. rozdíl mezi předními a zadními končetinami – délka – vzpřímená chůze atd.
–
Něco o končetinách – během vývoje se jejich počet u některých měnil.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kon%C4%8De­tina

Upravil/a: annas

Někdo by řekl Bůh, já říkám je to dáno geneticky.

Je to dáno geneticky. Nemusí být počet vždy párový. Některé mnohonožky mívají i lichý počet.

Řekla bych, že způsobem života. Tím v jakém přírodním prostředí potřebuje žít a jak si opatří potravu, jak rychle se potřebuje hýbat a jestli žije ve skulinách (pavouk se protáhne spíš s osmi malinkými nožkami než kočka)…Dvě nohy má člověk a ten svým způsobem degeneruje 🙂…čím více nožiček – tím je to lepší ? 🙂
Čtyři nožky pro rychlý běh? – kůň, kočka, tygr…?
Šest nožek – brouci – pro lezení na hýbavých podkladech – kytka, listy, květy…
Osm nožek – pro lezení a slídění, zalézání pod škvíry (pavouci)…
No je to složité.....
Proč je to párové – asi pro stabilitu těla a celkovou stabilitu uspořádání těla jako objektu, aby mohlo fungovat v prostoru. Ačkoli třeba měňavka – ta „teče“ v prostoru a není souměrná. Ale té to nevadí, protože její způsob života je metabolicky závislý na jiných rozměrech prostředí , takže spíš už „vycucává“ látky z prostředí.

Upravil/a: Tulačisko

Říká se tomu „tělní plán“ a zabývá se tím evoluční biologie. Tělní plány v průběhu času vznikají a zanikají.

Zdroj: https://scien­cemag.cz/kambri­um-a-telni-plany-nic-vyjimecneho/?fbclid=I­wAR1LnrcxsvFGdXf6EZ­H6At7AaJuH0_eP­q6PAusNADD9aa3a­cU9O8qj4uys4