Chci to vrátit zpátky…

Ahoj.. Před asi týdnem jsem se seznámila s jedním klukem (říkejme mu třeba D).. Nebo teda – „seznámila“ je asi trefnější. Napsal mi na jedné „penpals“ stránce, byl hezký, milý a strašně v pohodě, bydlí nějakých 10km ode mě, takže jsme si začali psát. Víceméně jsme neřešili žádné smrtelně důležité téma, vlastně snad ani žádné téma, ale řeč plynula a tak.. Po dvou dnech požádal o facebook – dala jsem mu ho, proč taky ne, takže jsme si začali psát tam. A tak trochu se to zvrtlo. Chytli jsme se, vlastně kvůli naprosté blbosti, kdy jsem na otázku, proč hned ustupuju odpověděla, že neustupuju, možná trochu, ale královsky se tím bavím. Odpověděl, že aspoň že tak, načež jsem odepsala, že „tohle je taky přístup.. :D No nic, chce to trochu akce, nebo tady usnu.. :D " Myslela jsem to jako takový trochu ironický vtip, nadsázku.. lidé, co mě znají, vědí, že takhle píšu normálně, každou druhou větu myslím jako vtip, ironie jí často přímo prosakuje, ale v psané podobě se to vážně těžko pozná.. Nicméně např. se spolužáky si takovýmhle stylem dokážeme psát hodiny a hodiny, D. ho bohužel nejspíš zase až tak nepochopil.. Odepsal mi, že takovéhle lidi fakt nejradši posílá někam.. Jakmile mu někdo začíná lézt na nervy, prostě končí. Odpověděla jsem mu ve stylu, že jsem ráda, že jsme si to vyjasnili, ale protože mu do hlavy nevidím, nevím, jestli má cenu v té konverzaci pokračovat. Na to řekl, že pro ten den končí, je unavený (což chápu, den před tím jsme si psali skoro celou noc.. ) Popřála jsem mu dobrou noc a dodala, ať se kdyžtak někdy ozve, odpověděl, ať nedělám ukvapené závěry. Reagovala jsem tím, že nedělám ukvapené závěry, ale nerada tlačím lidi do něčeho, co nechtějí. Od té doby se neozval, ale asi po 2 dnech mi poslal přání k narozkám, které jsem měla (to jsem nečekala.. ) a z těch 4 zpráv, které jsme si vyměnili bylo jasné, že v té konverzaci už nechce pokračovat. Od té doby už zase uplynuly nějaké 3 dny a konverzace prostě skončila. A já.. Strašně bych chtěla vrátit ten den, kdy jsme si začali psát na facebooku, celý den jsem měla blbou náladu, když teď po sobě to, co jsem psala, čtu zpětně, působila jsem jako strašně arogantní a namyšlená k****.. On přitom byl neuvěřitelně sympatický, milý, z toho, co jsem viděla na jeho profilu mi vyloženě sedl svou povahou, tím, že nepije ani nekouří a víceméně celkově takovým tím "pohledem na svět“.. Asi jsem zavřela taková ta „zadní vrátka“, kterými bych se mohla „vrátit zpátky“, co myslíte?