Byla by podle vás opravdu hrůza, kdyby zemědělci nestříkali plodiny na polích?

Nebyla by to hrůza, proč taky? Jen by se urodilo málo. Zdražily by se potraviny a bylo by jich málo.

Upravil/a: quentos

Tak nějakou dobu by trvalo, než by se příroda vrátila do normálu. Nebylo by to hned. Ale nakonec by vše pozitivně pracovalo i bez postřiků.
Například coby kuřák, kouřící deset let deset cigaret denně, poté kdy přestane, si počká zhruba dalších dvacet let, než se psychicky zcela uzdraví. No jo no, všechno si nese svou daň, fčetně chemických postřiků.

Pardon, bez člověka. Nakonec by vše pracovalo i bez člověka. A obávám se, že bez člověka by pracovalo PŘESNĚ TAK, jak PRACOVAT MÁ.

Upravil/a: zjentek

Záleží čím se stříká, co se stříká a proč.

Toť otázka ;)
Cílem každého podnikání je zisk.
V zemědělství jde o výnosy, úrodu (s ohledem na přírodní vlivy), zisk a nasycení národů. Zjednodušeně řečeno: postřik nebo GM plodiny (GMO)?

Upravil/a: da ny

Je pravda, že naši rodiče z dob předchemických poznali hlad. Na druhou stranu ekologické zemědělství dnes dokáže zvládat celkem úspěšně problémy s plevely a patogeny a využívat poznatky vědy a výdobytky techniky. Navíc asi je již doba, kdy technika je schopna vizuálně rozeznat např. plevel od plodiny a je jen otázka času a financí, kdy to bude možné prakticky používat. Tedy podobně jako u lidských nemocí, počítačových virů atd., jde o stálý boj a vývoj. Problém je, že ekologický vývoj zaostává, hlavní proud jde cestou vývoje chemických řešení, která ve spojení se šlechtitelstvím spoléhajícím se na chemii se někdy může neřešitelně vzdalovat od možnosti návratu k ekologickému stylu. (Např. se přímo vyšlechtí plodina, která je odolná postřiku. Nebo se dnes pěstují výhradně nízké ječmeny, které samozřejmě nemohou tak dobře konkurovat plevelům,…). Co se té chemie týče, dosavadní problém je, že vývoj postřiků po stránce jejich účinnosti proti patogenům má velký náskok před výzkumem jejich škodlivosti pro člověka i přírodu.
Takže co by se stalo? Při celoplošném ekologickém systému a současné narušené přírodě by zpočátku možná byl tlak patogenů větší než u současných izolovaných biofarem, možná by v některých situacích bylo nutné chemii použít. Ale celkově myslím, že by hlad nenastal. Možná by se muselo omezit pěstování řepky a energetických plodin, možná by se musely omezit zábory půdy pro zástavbu. V krásném zemědělství by pracovalo trochu víc lidí, cena potravin by byla o něco vyšší, ale jistě nižší, než cena současných biopotravin. Příroda by se postupně uzdravovala…

… nesmíš věřit všemu co se kde píše >>> o v ji ti hraboši by si toho nasysli tolik, že na nás by nezbylo nic …