Asi pred 2 lety , jak se psalo o tech 2 vymenenych holcickach v porodnici . Nevite , jak je to dnes. ?

Zrovna nedávno (je to tak 14 dní) vysoudili rodiče z nemocnice větší odškodné. Zda se ale rodiny stýkají, neříkali.
Já nevím, ale holky mi ukázali na minutu hned po narození a jejich tvářičky se mi vryly do paměti hned. Že si ty maminky ty holčičky nepoznaly, to mi nejde na rozum…

Tak tohle bylo taková bomba co vše je možné,výměna proběhla,rodiny se dál navštěvují,je to složite maminka si opatruje dítě pak zjistí že to není její zlato,trauma si ponesou všichni celej život,lidská nezodpovědnos­t,můžete věřit někomu,dneska né,také jsem měla takovou reakci jsem si jistá že synové jsou mojí,já mám dojem že to asi všichni měli takovou reakci.Rodiny slavý svátky,mimořádne události společně jak velká rodina.

Zdroj: žolík

Nejsem matka,dost možná, že se do pocitů rodiče nedovedu vcítit – a to, co řeknu, řeknu asi tvrdě, ale podle mě se obě dvě rodiny snaží z celé výměny vytřískat co nejvíc peněz. Už tu nejde o žádný zadostiučinění, ale zas a jenom o prachy. Jako vždycky :( Očekávám teď na svou hlavu vlnu kritiky, ale věřím tomu, že se v úsudku nemýlím :) Nikdo nemůže popřít, že co se stalo, je skandální – a že oběma rodinám to muselo převrátit život naruby. Chápu jejich šok i bolest a kdybych matkou byla, rozhodně bych nechtěla zažít situaci, jakou zažili oni. Nechápu ale, jaký má smysl soudit se o finanční odškodný?????? Jakou FINANČNÍ újmu rodiny záměnou děvčátek utrpěly?! Žádnou přece!!! Tak jako tak vychovávaly (BY vychovávaly) malou zdravou holčičku! Že neměla jejich krev, to je „detail“ (berte mě, prosím, hodně s nadsázkou). Chtěla jsem jen říct, že jakkoliv jim ta výměna mohla pocuchat psychickou rovnováhu a způsobit nezměrný duševní trauma, ani všechny prachy světa jim to nikdy nevynahradí!!!! Na co potřebují to odškodný?! Pro svůj „dobrý“ pocit, že bylo spravedlnosti učiněno zadost?! Myslím, že by úplně stačilo, kdyby zaplatili konkrétní viníci (odvoláním, propuštěním, zákazem činnosti..). Tohle bych požadovala i já – sama pro svůj vlastní klid a taky jako záruku, že se podobný neštěstí v budoucnu nebude opakovat. Prachy bych si nevzala, i kdyby mi je nabízeli sami od sebe – věřte, nevěřte. Ty peníze by mi totiž žádný štěstí nepřinesly – cokoliv bych za ně koupila, připomnělo by mi to, jak jsem k nim přišla. Možná, že bych je nakonec přece jen vzala – a hned dala na charitu..symbolicky na něco, co se týká dětí: kojenecký ústav, dětská nemocnice,… Jenže tohle evidentně není případ Čermákových a Brožových.
Jestli bych si já v jejich situaci něco přála, pak jediný: zkusit zapomenout a začít žít zas normálně. Co nejdřív