Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 11.srpen 18:41

Ne. A osobně se domnívám, že ty primitivní náboženství jsou v jistém ohledu vyspělejší, byť jsou často ekonomicky chudší. Duchovně uvědomělejší, zkušenější (co se týče smrti a jejich představ, dokonce i lékařských postupů). Ti vyspělejší je vnímají jako „primitivní.“ Ale nesouvisí to s tím (s ekonomikou, vyspělostí civilizace). Křesťanství vnímalo jako primitivní všechna ostatní náboženství.
Ale nezávisí to na náboženství. Stát může a nemusí být sekulární, ale jak to tam vypadá, jak dobře je spravován, jak moc je bohatý, vyspělý, spravedlivý a podobně, tak to závisí na politickém a ekonomickém systému.
Většina největších filozofů, vědců, objeveitelů, vynálezců a všeobecně největších myslitelů historie byli věřící (i když třba z různých dob, kultur a různých náboženství). A ateismus existoval skoro vždy a jeho existenci si takové osobnosti uvědomovaly. Dokonce se i vírou/nábožen­stvím zabývali. Většinou po svém, udávali své pojetí víry…
Domnívat se, že ateismus je nějak vyspělejší, racionálnější a podobně je omezené. Je to taky jen víra/přesvědčení. A mnozí tzv. „ateisti“ jsou spíš nihilisti. Ale je to jejich věc, jenže oni to rádí cpou věřícím. Nebo ještě častěji se spíš povyšují, na věřící i různé víry nadávají.

Ale rozlišoval bych i zde mezi vírou a náboženstvím. Ateisty byli nazýváni i věřící, kteří se ale odmítali podrobovat náboženství a církvi (a jejím rituálům, jejím přesvědčením/na­řízením). Takže náboženský stát nebo stát, kde je plno věřících…? Obojí může být docela jiné. Stát taky může podporovat různé víry/náboženství, ale sám nemusí na žádném stavět… a podobné příklady.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 11.srpen 18:44

Ne. A osobně se domnívám, že ty primitivní náboženství jsou v jistém ohledu vyspělejší, byť jsou často ekonomicky chudší. Duchovně uvědomělejší, zkušenější (co se týče smrti a jejich představ, dokonce i lékařských postupů). Ti vyspělejší je vnímají jako „primitivní.“ Ale nesouvisí to s tím (s ekonomikou, vyspělostí civilizace). Křesťanství vnímalo jako primitivní všechna ostatní náboženství.
Ale nezávisí to na náboženství. Stát může a nemusí být sekulární, ale jak to tam vypadá, jak dobře je spravován, jak moc je bohatý, vyspělý, spravedlivý a podobně, tak to závisí na politickém a ekonomickém systému.
Většina největších filozofů, vědců, objeveitelů, vynálezců a všeobecně největších myslitelů historie byli věřící (i když třba z různých dob, kultur a různých náboženství). A ateismus existoval skoro vždy a jeho existenci si takové osobnosti uvědomovaly. Dokonce se i vírou/nábožen­stvím zabývali. Většinou po svém, udávali své pojetí víry…
Domnívat se, že ateismus je nějak vyspělejší, racionálnější a podobně je omezené. Je to taky jen víra/přesvědčení. A mnozí tzv. „ateisti“ jsou spíš nihilisti. Ale je to jejich věc, jenže oni to rádí cpou věřícím. Nebo ještě častěji se spíš povyšují, na věřící i různé víry nadávají.

Ale rozlišoval bych i zde mezi vírou a náboženstvím. Ateisty byli nazýváni i věřící, kteří se ale odmítali podrobovat konkrétnímu náboženství a církvi (a jejím rituálům, pravidlům, pověr, jejím přesvědčením/na­řízením). Takže náboženský stát nebo stát, kde je plno věřících…? Obojí může být docela jiné. Stát taky může podporovat různé víry/náboženství, ale sám nemusí na žádné církvi stavět. Může být dokonce hodně založený na víře (ale ne na církvi)… a podobné příklady.