Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 15.červen 11:45

UPHelp

Historka o zmatení jazyků v nejširším slova smyslu v době stavby Babylonské věže vychází z bible, ale v této době určit nevznikl konkrétní jazyky

Existuuje totiž genetická jazyková typologie,. tzv. teorie stromu, jak se jednotlivíé jazyk formovaly . napoř. indoevropské mezi něž palří slovanské, , germánsk, italické atd.

V době kamenné se začal vyhraňovat slovanský charakter, který pokračovat až do definitivního usazení západních Slovanů.

Na tomto území se se používala staroslověnština a latina. Mluvím o jazyce kulturním. I když od 11. století se v textech objevovaly česká slova. později i věty, . Nejstarší česká věta je ze 13. století.

V praslovanštíně, která byla společným všech slovanských jazyků docházelo k různých hláskovým změnám. Proto s liší jazyky východoslovanské od jihoslovanských a západoslovanských.

Je to jen zjednodušený pohled.
–
Hus zavedl tzv. diakritický pravopis, tečky a čárky . Z teček se vyvinul háček.
takže existovay jen tvrdé samohlásky (k, g, ch) a souhlásky, které byly spjaté párovou měkkostí – změkčené – např.- tvrdé r x změkčené ŕ,; z, s atd.

tato párová měkkost je dnes v ruštině a polštině.

Během 13. století vznikl z čárky háček, takže se objevily z původních změkčených hlásky měkké – i současné ř.

Z historie češtiny.

annas

Odpověděl/a – 15.červen 15:23

UPHelp

Historka o zmatení jazyků v nejširším slova smyslu v době stavby babylonské věže vychází z bible, ale v této době určit nevzniky konkrétní jazyky

Existuue totiž genetická jazyková typologie,. tzv. teorie stromu, jak se jednotlivé jazyky formovaly – . např. indoevropské mezi něž patří slovanské, , germánské, italické atd.

V době kamenné se začal vyhraňovat slovanský charakter, který pokračovat až do definitivního usazení západních Slovanů.

Na tomto území se používala staroslověnština a latina. Mluvím o jazyce kulturním. I když od 11. století se v textech objevovaly česká slova, později i věty, Nejstarší česká věta je ze 13. století.

V praslovanštině, která byla společným předkem všech slovanských jazyků , docházelo k různých hláskovým změnám. Proto se liší jazyky východoslovanské od jihoslovanských a západoslovanských.

Je to jen zjednodušený pohled.
–
Hus zavedl tzv. diakritický pravopis, tečky a čárky . Z teček se vyvinul háček.
takže existovaly jen tvrdé samohlásky (k, g, ch) a souhlásky, které byly spjaté párovou měkkostí – změkčené – např.- tvrdé r x změkčené ŕ,; z, s atd.
ttato párová měkkost je dnes v ruštině a polštině.

Během 13. století vznikl z čárky háček, takže se objevily z původních změkčených hlásky měkké – i současné ř.

Z historie češtiny.