Historie úprav

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 21.listopad 19:20

Superhrubá mzda je nesmysl, který zavedl Kalousek o minulé krizi. Nemluvě o tom, že tu měla být jen dočasně a už dávno se rozhodovalo o jejím zrušení. Zrušením této nadbytečné daně stát nic nerozhazuje. Naopak se mu to v konečném důsledku vrátí. Ale nelíbí se mi, že to ANO používá jako populistický krok a propagaci sebe sama, kdy tvrdí, že zaměstnancům přidá na výplatách. Není pravda. Akorát jim nechá víc z jejich vlastních peněz, nic jim nepřidává, jen jejich zaměstnavatel odvede míň na daních z jejich mezd/výplat. Navíc to udávají jako svůj nápad (což nebyl, už v r. 2015 se to mělo zrušit a oni to ještě protahovali). A dokonce je to prý zrušeno jen na 2 roky, tedy dočasně. škoda mluvit…

O jiných utráceních a celkovém deficitu nemluvím, ale řešení „problému“ souvisejícím se zrušení superhrubé mzdy, je přímo v jejím zrušení. Stát si tímto nemusí nic kompenzovat, nemusí mít žádné úspory ani si na to brát nějaké půjčky. Není to ani dar ani nic takového. Vlastně je to „investice“, která se tomu státu v „dlouhodobém“ měřítku vyplatí.
Krize nekrize, vysoké daně nejsou snad nikdy pro stát přínosnější (než nižší daně). Ač to tak logicky vypadá, že stát tímto přichází o určitý příjem, takt o tak není. Lidi budou mít víc ze svých výplat, víc toho utratí (nebo investují, dají na spoření atd). Utratí to samozřejmě ve firmách, za služby a výrobky. Tzn. lidi budou víc bohatší, budou si toho moci víc dovolit, firmy si tím polepší – budou mít větší zisky, za které pak něco nakoupí (od jiných firem) nebo peníze investují, nebo zvýší mzdy zaměstnancům. A to vše se neustále zdaňuje a i když lidi ty peníze neutratí, ale investují je, dají např. na spoření, tak ty peníz v té bance rozohdně jen tak nestojí, ale stále obíhají.
Ve výsledku jsou bohatší lidi, bohatší firmy i stát, který vybere víc na daních. Dostane to zprátky i s úroky. Větší tok peněz = větší zdanění. Bohatší společnost (lidi a firmy) = bohatší daně (tzn. bohatší stát). Když se do oběhu dostane (víc peněz), tak je bohatší celá společnost. (Nemyslím vytiskne, ale skutečně se tam uvolní hodnota, kterou bude mít společnost/lidi navíc).
Stát se tímto rozhodnutím připravuje o určtitý menší příjem – to je vidět (je to zřejé). Ale už není vidět, že se státu tímto zvednou příjmy na jiných daních. A je fuk, že je krize. Lidi utrácejí pořád stejně a i kdbyy někteří ne, tak si ty peníze nenechávají doma pod matrací. Peníze neustále obíhají. Tímto rozohdnutím jich akorát bude ve společnsoti obíhat víc a taky se toho víc zdaní (stát na tom vydělá, aniž by něco bral občanům, naopak jim něco dá. A právě proto taky vydělá).
BTW čím vyšší jsou daně, tím je společnost míň bohatá a tím i stát paradoxně na těch daních míň vybere (i když jsou vysoké – ale právě proto v konečném důsledku dostane míň… nemá toho tolik na zdaňování).

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 21.listopad 19:26

Superhrubá mzda je nesmysl, který zavedl Kalousek o minulé krizi (jako plno dalších blbostí). Nemluvě o tom, že tu měla být jen dočasně a už dávno se rozhodovalo o jejím zrušení. Zrušením této nadbytečné daně stát nic nerozhazuje. Naopak se mu to v konečném důsledku vrátí. Ale nelíbí se mi, že to ANO používá jako populistický krok a propagaci sebe sama, kdy tvrdí, že zaměstnancům přidá na výplatách. Není to pravda. Akorát jim nechá víc z jejich vlastních peněz, nic jim nepřidává – jen je míŇ obere, jejich zaměstnavatel odvede míň na daních z jejich mezd/výplat. Navíc to udávají jako svůj nápad (což nebyl, už v r. 2015 se to mělo zrušit a oni to ještě protahovali). A dokonce je to prý zrušeno jen na 2 roky, tedy dočasně. škoda mluvit…
Blbost jako je superhrubá mzda máme snad jen my. Slováci to taky chvíli měli a taky už to dávno zrušili. Je to vlastně složitější „dvojité“ danění mezd/platů, tak aby z toho stát víc vyždímal (akorát, že se to tak jen jeví. Ve skutečnosti v celkovém ohledu toho víc nevybere).

O jiných utráceních a celkovém deficitu nemluvím, ale řešení „problému“ souvisejícím se zrušení superhrubé mzdy, je přímo v jejím zrušení. Stát si tímto nemusí nic kompenzovat, nemusí mít žádné úspory ani si na to brát nějaké půjčky. Není to ani dar ani nic takového. Vlastně je to „investice“, která se tomu státu v „dlouhodobém“ měřítku vyplatí.
Krize nekrize, vysoké daně nejsou snad nikdy pro stát přínosnější (než nižší). Ač to tak logicky vypadá, že stát tímto přichází o určitý příjem, takt o tak není. Lidi budou mít víc ze svých výplat, víc toho utratí (nebo investují, dají na spoření atd). Utratí to samozřejmě ve firmách, za služby a výrobky. Tzn. lidi budou víc bohatší, budou si toho moci víc dovolit, firmy si tím polepší – budou mít větší zisky, za které pak něco nakoupí (od jiných firem) nebo peníze investují, nebo zvýší mzdy zaměstnancům. A to vše se neustále zdaňuje a i když lidi ty peníze neutratí, ale investují je, dají např. na spoření, tak ty peníz v té bance rozohdně jen tak nestojí, ale stále obíhají.
Ve výsledku jsou bohatší lidi, bohatší firmy i stát, který vybere víc na daních. Dostane to zprátky i s úroky. Větší tok peněz = větší zdanění. Bohatší společnost (lidi a firmy) = bohatší daně (tzn. bohatší stát). Když se do oběhu dostane (uvolní) víc peněz, tak je bohatší celá společnost. (Nemyslím vytiskne, ale skutečně se tam uvolní hodnota, kterou bude mít společnost/lidi navíc).
Stát se tímto rozhodnutím připravuje o určtitý menší příjem – to je vidět (je to zřejmé). Ale už není vidět, že se státu tímto zvednou příjmy na plno dalších daních. A je fuk, že je krize. Lidi utrácejí pořád stejně a i kdby někteří ne, tak si ty peníze nenechávají doma pod matrací. Peníze neustále obíhají. Tímto rozohdnutím jich akorát bude ve společnosti obíhat víc a taky se toho víc zdaní (stát na tom vydělá, aniž by něco bral občanům, naopak jim něco dá. A právě proto taky vydělá).
BTW čím vyšší jsou daně, tím je společnost míň bohatá a tím i stát paradoxně na těch daních míň vybere (i když jsou vysoké – ale právě proto v konečném důsledku dostane míň… nemá toho tolik na zdaňování).