Historie úprav
Odpověděl/a – 23.květen 17:41
Myslím, že je to právě naopak. Čím víc spolu lidé komunikovat mohou, tím míň jim na obsahu a formě té komunikace záleží. Z toho plyne, že i přes obrovský objem komunikace chybí empatie, vnímání, schopnost správně formulovat, šetřit komunikací a tím zvyšovat její hodnotu, chybí sdělování podstatného na úkor sdělování absolutně všeho, to podstatné se v tom pak utápí. I forma je důležitá. Dnes se opomíjí barvitost jazyka, zaměňování slov s tím že „dyk je to přeci jedno“, nebo „to je přeci totéž“.. to že ta slova dokonce v různých spojeních mohou mít různou „barvu“.. na to se dnes kašle.. hlavně, že takových saček můžu vykřičet tak strašně moc… Hledí se na množstí na úkor kvality.
Odpověděl/a – 23.květen 17:44
Myslím, že je to právě naopak. Čím víc spolu lidé komunikovat mohou, tím míň jim na obsahu a formě té komunikace záleží. Z toho plyne, že i přes obrovský objem komunikace chybí empatie, vnímání, schopnost správně formulovat, šetřit komunikací a tím zvyšovat její hodnotu, chybí sdělování podstatného na úkor sdělování absolutně všeho, to podstatné se v tom pak utápí. I forma je důležitá. Dnes se opomíjí barvitost jazyka, zaměňování slov s tím že „dyk je to přeci jedno“, nebo „to je přeci totéž“.. to že ta slova dokonce v různých spojeních mohou mít různou „barvu“.. na to se dnes kašle.. hlavně, že takových saček můžu vykřičet tak strašně moc… Hledí se na množstí na úkor kvality. Sou visí s tím drmolení, nesprávná výslovnost, používání zkratek i v mluvené řeči, mnohokráte nepřirozené používání amerikanismů. Pak najednou takový uspěchaný mluvčí zjistí, že mluví rychleji, než myslí a vznikají věci „jakoby“…
