Historie úprav
Odpověděl/a – 10.leden 14:49
Autor článku: Felix Kulpa
„Kytary a bicí v kostelech končí, shodli se účastníci sympozia
o sakrální hudbě“
Nové směrnice pro liturgickou hudbu mají za cíl obřady navrátit k jejich biblickému předobrazu. „Kytary ani bubny zcela evidentně nejsou určeny k oslavě Boha. Pokud by na ně mladí hráli u táboráku, nic bychom nenamítali, v liturgii však pro takové nástroje není místo, neboť se o nich Bible ani v nejmenším nezmiňuje,“ říká jeden z účastníků sympozia a regenschori od kostela sv. Josefa v Praze Vladimír Jelínek.
Mezi nástroji, které už brzy budeme moci slýchat během mší svatých, bude nově loutna (desetistrunná), citera nebo tamburína. „Vycházíme přitom z Knihy žalmů (např. Ž 92, pozn red.), kde se explicitně říká, jakými prostředky lze Hospodina chválit,“ vysvětluje Jelínek. Výjimku udělili odborníci převážně z oblasti organologie pouze varhanám, o kterých se Písmo nezmiňuje. „Varhany patří k tradiční liturgii po staletí, navíc by bylo velmi náročné je z kostelů odstraňovat. Věříme, že pokud by varhany existovaly v době sepsání Bible, jistě by se o nich také psalo,“ dodává.
Nové směrnice jsou rovněž důvodem náhlé opravy varhan, do které se před časem pustila katedrála sv. Víta v Praze. Zlí jazykové v této souvislosti tvrdí, že výběr delegátů na sympozium byl ovlivněn varhanickou lobby, která získala informace o chystané směrnici ještě před zahájením sympozia. „Říkali jsme to už v roce 2009, že styl bigbítu, folku či pop-music se během bohoslužeb nehodí, neboť není posvátný. Konečně skončí provozování hudebních braků, které devalvují hodnotu celé liturgie,“ říká Radek Rejšek, jeden ze signatářů Otevřeného dopisu, který po svatováclavské mši s Benediktem XVI. ve Staré Boleslavi kritizoval výběr a provedení hudebního doprovodu liturgie.
. „Tento styl totiž svádí mnohem více k teatrálnosti, takže interpreti jsou pokoušeni, aby zpívali a hráli více pro slávu svou než Boží. A tak, i když může být původní úmysl hudebníků zcela čistý, je zřejmé, že kvůli lidské slabosti část sebestřednosti do liturgie přece jen pronikne,“ cituje Rejšek z osm let starého dokumentu, který varoval před ztrátou víry v důsledku působení nevhodné hudby při mších."
Odpověděl/a – 10.leden 14:51
Autor článku: Felix Kulpa
„Kytary a bicí v kostelech končí, shodli se účastníci sympozia
o sakrální hudbě“
Nové směrnice pro liturgickou hudbu mají za cíl obřady navrátit k jejich biblickému předobrazu. „Kytary ani bubny zcela evidentně nejsou určeny k oslavě Boha. Pokud by na ně mladí hráli u táboráku, nic bychom nenamítali, v liturgii však pro takové nástroje není místo, neboť se o nich Bible ani v nejmenším nezmiňuje,“ říká jeden z účastníků sympozia a regenschori od kostela sv. Josefa v Praze Vladimír Jelínek.
Mezi nástroji, které už brzy budeme moci slýchat během mší svatých, bude nově loutna (desetistrunná), citera nebo tamburína. „Vycházíme přitom z Knihy žalmů (např. Ž 92, pozn red.), kde se explicitně říká, jakými prostředky lze Hospodina chválit,“ vysvětluje Jelínek. Výjimku udělili odborníci převážně z oblasti organologie pouze varhanám, o kterých se Písmo nezmiňuje. „Varhany patří k tradiční liturgii po staletí, navíc by bylo velmi náročné je z kostelů odstraňovat. Věříme, že pokud by varhany existovaly v době sepsání Bible, jistě by se o nich také psalo,“ dodává.
Nové směrnice jsou rovněž důvodem náhlé opravy varhan, do které se před časem pustila katedrála sv. Víta v Praze. Zlí jazykové v této souvislosti tvrdí, že výběr delegátů na sympozium byl ovlivněn varhanickou lobby, která získala informace o chystané směrnici ještě před zahájením sympozia. „Říkali jsme to už v roce 2009, že styl bigbítu, folku či pop-music se během bohoslužeb nehodí, neboť není posvátný. Konečně skončí provozování hudebních braků, které devalvují hodnotu celé liturgie,“ říká Radek Rejšek, jeden ze signatářů Otevřeného dopisu, který po svatováclavské mši s Benediktem XVI. ve Staré Boleslavi kritizoval výběr a provedení hudebního doprovodu liturgie.
. „Tento styl totiž svádí mnohem více k teatrálnosti, takže interpreti jsou pokoušeni, aby zpívali a hráli více pro slávu svou než Boží. A tak, i když může být původní úmysl hudebníků zcela čistý, je zřejmé, že kvůli lidské slabosti část sebestřednosti do liturgie přece jen pronikne,“ cituje Rejšek z osm let starého dokumentu, který varoval před ztrátou víry v důsledku působení nevhodné hudby při mších."
http://www.mistnikultura.cz/kytary-a-bici-v-kostelech-konci-shodli-se-ucastnici-sympozia-o-sakralni-hudbe
-
Nfěco o Moravance, která hrála koledy v kostele.
https://zlinsky.denik.cz/kultura_region/stipsky-kostel-rozeznela-hudba-moravanky-2
Odpověděl/a – 11.leden 8:31
Autor článku: Felix Kulpa
O tónech se přímo nepíše, ale jen o nástrojích.
Nové směrnice pro liturgickou hudbu mají za cíl obřady navrátit k jejich biblickému předobrazu. „Kytary ani bubny zcela evidentně nejsou určeny k oslavě Boha. Pokud by na ně mladí hráli u táboráku, nic bychom nenamítali, v liturgii však pro takové nástroje není místo, neboť se o nich Bible ani v nejmenším nezmiňuje,“ říká jeden z účastníků sympozia a regenschori od kostela sv. Josefa v Praze Vladimír Jelínek.
Mezi nástroji, které už brzy budeme moci slýchat během mší svatých, bude nově loutna (desetistrunná), citera nebo tamburína. „Vycházíme přitom z Knihy žalmů (např. Ž 92, pozn red.), kde se explicitně říká, jakými prostředky lze Hospodina chválit,“ vysvětluje Jelínek. Výjimku udělili odborníci převážně z oblasti organologie pouze varhanám, o kterých se Písmo nezmiňuje. „Varhany patří k tradiční liturgii po staletí, navíc by bylo velmi náročné je z kostelů odstraňovat. Věříme, že pokud by varhany existovaly v době sepsání Bible, jistě by se o nich také psalo,“ dodává.
Nové směrnice jsou rovněž důvodem náhlé opravy varhan, do které se před časem pustila katedrála sv. Víta v Praze. Zlí jazykové v této souvislosti tvrdí, že výběr delegátů na sympozium byl ovlivněn varhanickou lobby, která získala informace o chystané směrnici ještě před zahájením sympozia. „Říkali jsme to už v roce 2009, že styl bigbítu, folku či pop-music se během bohoslužeb nehodí, neboť není posvátný. Konečně skončí provozování hudebních braků, které devalvují hodnotu celé liturgie,“ říká Radek Rejšek, jeden ze signatářů Otevřeného dopisu, který po svatováclavské mši s Benediktem XVI. ve Staré Boleslavi kritizoval výběr a provedení hudebního doprovodu liturgie.
. „Tento styl totiž svádí mnohem více k teatrálnosti, takže interpreti jsou pokoušeni, aby zpívali a hráli více pro slávu svou než Boží. A tak, i když může být původní úmysl hudebníků zcela čistý, je zřejmé, že kvůli lidské slabosti část sebestřednosti do liturgie přece jen pronikne,“ cituje Rejšek z osm let starého dokumentu, který varoval před ztrátou víry v důsledku působení nevhodné hudby při mších."
http://www.mistnikultura.cz/kytary-a-bici-v-kostelech-konci-shodli-se-ucastnici-sympozia-o-sakralni-hudbe
-
Nfěco o Moravance, která hrála koledy v kostele.
https://zlinsky.denik.cz/kultura_region/stipsky-kostel-rozeznela-hudba-moravanky-2
Odpověděl/a – 11.leden 11:41
O tónech se přímo nepíše, ale jen o nástrojích.
Autor článku: Felix Kulpa
Nové směrnice pro liturgickou hudbu mají za cíl obřady navrátit k jejich biblickému předobrazu. „Kytary ani bubny zcela evidentně nejsou určeny k oslavě Boha. Pokud by na ně mladí hráli u táboráku, nic bychom nenamítali, v liturgii však pro takové nástroje není místo, neboť se o nich Bible ani v nejmenším nezmiňuje,“ říká jeden z účastníků sympozia a regenschori od kostela sv. Josefa v Praze Vladimír Jelínek.
Mezi nástroji, které už brzy budeme moci slýchat během mší svatých, bude nově loutna (desetistrunná), citera nebo tamburína. „Vycházíme přitom z Knihy žalmů (např. Ž 92, pozn red.), kde se explicitně říká, jakými prostředky lze Hospodina chválit,“ vysvětluje Jelínek. Výjimku udělili odborníci převážně z oblasti organologie pouze varhanám, o kterých se Písmo nezmiňuje. „Varhany patří k tradiční liturgii po staletí, navíc by bylo velmi náročné je z kostelů odstraňovat. Věříme, že pokud by varhany existovaly v době sepsání Bible, jistě by se o nich také psalo,“ dodává.
Nové směrnice jsou rovněž důvodem náhlé opravy varhan, do které se před časem pustila katedrála sv. Víta v Praze. Zlí jazykové v této souvislosti tvrdí, že výběr delegátů na sympozium byl ovlivněn varhanickou lobby, která získala informace o chystané směrnici ještě před zahájením sympozia. „Říkali jsme to už v roce 2009, že styl bigbítu, folku či pop-music se během bohoslužeb nehodí, neboť není posvátný. Konečně skončí provozování hudebních braků, které devalvují hodnotu celé liturgie,“ říká Radek Rejšek, jeden ze signatářů Otevřeného dopisu, který po svatováclavské mši s Benediktem XVI. ve Staré Boleslavi kritizoval výběr a provedení hudebního doprovodu liturgie.
. „Tento styl totiž svádí mnohem více k teatrálnosti, takže interpreti jsou pokoušeni, aby zpívali a hráli více pro slávu svou než Boží. A tak, i když může být původní úmysl hudebníků zcela čistý, je zřejmé, že kvůli lidské slabosti část sebestřednosti do liturgie přece jen pronikne,“ cituje Rejšek z osm let starého dokumentu, který varoval před ztrátou víry v důsledku působení nevhodné hudby při mších."
http://www.mistnikultura.cz/kytary-a-bici-v-kostelech-konci-shodli-se-ucastnici-sympozia-o-sakralni-hudbe
-
Něco o Moravance, která hrála koledy v kostele.
https://zlinsky.denik.cz/kultura_region/stipsky-kostel-rozeznela-hudba-moravanky-2
–
Otázka je nepřesně formulovaná. Jak by mohl hudebník vynechat při hraní
některé tóny?
Je to trochu jinak.
"Hudba má totiž vliv na lidské zdraví. Je rozdíl v hudbě laděné na frekvenci 440 Hz a 432 Hz?
Dnešní hudba je zpravidla založená na základním tónu A 440 Hz. Někteří výzkumníci uvádějí, že frekvence hudby, tedy frekvence na níž jsou hudební nástroje laděny, má různé efekty na asociální chování člověka, jeho vědomí, harmonii celého organismu a jeho zdraví.
Podle některých výzkumů, byla dříve používaná frekvence 432 Hz pro člověka příznivější, než je dnešní ladění na 440 Hz.
Je možné říci, že hudba o různé frekvenci skutečně může mít na
člověka odlišné účinky. O tom, která frekvence je pro člověka
nejlepší, se mezi výzkumníky někdy vedou zcela zásadní debaty a spory.
atd."
http://www.epochtimes.cz/2014051522087/Vliv-hudby-na-lidske-zdravi-III-Je-rozdil-v-hudbe-ladene-na-frekvenci-440-Hz-a-432-Hz.html
