Historie úprav
Odpověděl/a – 1.květen 9:28
Záleží na úhlu pohledu
1. " Jeden starý řeholník říkával, tři věci že nám zbyly z ráje: hvězdy, květy a očí nevinného dítka. Mohl snad připočísti k nim i hudbu a zpěv.
Zpěv obzvláště pokládá se za obyčejnou řeč nebeštanů. Dle slov písma sv.
andělé v nebesích ustavičné chvály pěji. Jest to ovšem jen obrazně řečeno a smysl toho obrazu jest, že, co nám bytostem smrtelným jen časem a jen na chvilku možná, povznésti ducha svého k nebesům a udržeti jej ve skutečné a neroztržité úctě a chvále Boží, to že andělůrn ustavičně jest možná, poněvadž netíží je tělo a potřeby jeho, nedoléhá na ně únava, slabost, bolest a podobné tíhy pozemské. Jsouce pouzí duchové mohou stále obírati se věcmi duchovnímí, vyššími, nebeskými. — Má ale obraz onen význam a důsledek ještě jiný. Jisto jest, že andělé spůsobem mnohem dokonalejším než ony pozemčané, z ráje vypuzení, oslavuj{ Hospodina a velebí podivu liodné skutky Jeho. A za druhé jisto jest, že také první člověk, stvořený v nevinnosti a veliké svatosti, mnohem dokonaleji v ráji než mimo ráj oslavoval Tvůrce svého a velebil Jeho moc a slávu, kterou tak jasně poznával. Můžemet snadno za to míti, že tomuto dokonalejšímu způsobu úcty Boží vyučen byl první člověk ne-li od Boha samého, tedy od těch blažených duchů nebeských, kteří sami dokonalejším spůsobem než lidé Bolia chválili. Nebo jestliže popřáno bylo prvnímu člověku důvěrně rozmlouvati s Boliem samým, jak nás o tom písmo sv. ujituje, bylo dojista tím spíše dopřáno mu ciů–věruě rozmlouvati s jeho služebnílzy, anděly a od nich onomu dokonalejšímu spůsobu úcty a chvály Rolí se přiučiti. Však dokonalejší spůsob úcty a chvály než pouhá řeč a než pouhé slovo jest zde na zemi zpěv čili s řečí a slovem spojená hudba, nápěv, který na jevo dává i vnitřní pohnutí, vzrušení, nadšení, vnitřní vroucnost a smyslu slova přimčřenou náladu duše.
Z toho vidíme, že paní muzika vznešeného jest původu."
Podává P. Method Nývlt, O. S. N.
2.
V odborné literatuře je často kladena otázka, co bylo dříve: zpěv
- nebo řeč?
Fyziolog F. Husler jepřesvědčen, že v dávných dobách byl člověk se vší pravděpodobntí po celé dlouhé epochy obdařen zpěvním hlasem a ústrojí hrtanubylo „plánováno a založeno jako
specifický pěvecký nástroj … k řeči by stačil mnohem méně komplikovaný mechanismus“.4 S myšlenkou, že hlas byl původně naprogramován na zpěvní funkci, korespondujei fakt, že hudební sluch je fylogeneticky starší než sluch fonematický,řečový. To platí i v ontogenezivývoje každého zdravého jedince.
František Lýsek ve svých výzkumech prokázal, že děti upoutávají
více múzické faktory slov než jejichobsah. Dítě může snadněji zpívat
než mluvit, nejen proto, že výslovnost řečových hlásek a prvníchslov je
ztížena vývojem mluvního aparátu (rty, jazyk, měkké patro sete prve
vyvíjejí, výslovnost ovlivňuje i nedostatek zubů), ale že je závislái
na celkovém intelektovém rozvoji.
F. Husler považuje mluvu (a chybné návyky mluvního hlasu) za hlasu. atd.
"
Ivan Poledňák
http://hudebnivychova.pedf.cuni.cz/Archiv/pdf.%202007/HV1_2007.pdf
Odpověděl/a – 1.květen 9:34
Záleží na úhlu pohledu
1. " Jeden starý řeholník říkával, tři věci že nám zbyly z ráje: hvězdy, květy a očí nevinného dítka. Mohl snad připočísti k nim i hudbu a zpěv.
Zpěv obzvláště pokládá se za obyčejnou řeč nebeštanů. Dle slov písma sv.
andělé v nebesích ustavičné chvály pěji. Jest to ovšem jen obrazně řečeno a smysl toho obrazu jest, že, co nám bytostem smrtelným jen časem a jen na chvilku možná, povznésti ducha svého k nebesům a udržeti jej ve skutečné a neroztržité úctě a chvále Boží, to že andělůrn ustavičně jest možná, poněvadž netíží je tělo a potřeby jeho, nedoléhá na ně únava, slabost, bolest a podobné tíhy pozemské. Jsouce pouzí duchové mohou stále obírati se věcmi duchovnímí, vyššími, nebeskými. — Má ale obraz onen význam a důsledek ještě jiný. Jisto jest, že andělé spůsobem mnohem dokonalejším než ony pozemčané, z ráje vypuzení, oslavuj{ Hospodina a velebí podivu liodné skutky Jeho. A za druhé jisto jest, že také první člověk, stvořený v nevinnosti a veliké svatosti, mnohem dokonaleji v ráji než mimo ráj oslavoval Tvůrce svého a velebil Jeho moc a slávu, kterou tak jasně poznával. Můžemet snadno za to míti, že tomuto dokonalejšímu způsobu úcty Boží vyučen byl první člověk ne-li od Boha samého, tedy od těch blažených duchů nebeských, kteří sami dokonalejším spůsobem než lidé Bolia chválili. Nebo jestliže popřáno bylo prvnímu člověku důvěrně rozmlouvati s Boliem samým, jak nás o tom písmo sv. ujituje, bylo dojista tím spíše dopřáno mu ciů–věruě rozmlouvati s jeho služebnílzy, anděly a od nich onomu dokonalejšímu spůsobu úcty a chvály Rolí se přiučiti. Však dokonalejší spůsob úcty a chvály než pouhá řeč a než pouhé slovo jest zde na zemi zpěv čili s řečí a slovem spojená hudba, nápěv, který na jevo dává i vnitřní pohnutí, vzrušení, nadšení, vnitřní vroucnost a smyslu slova přimčřenou náladu duše.
Z toho vidíme, že paní muzika vznešeného jest původu."
Podává P. Method Nývlt, O. S. N.
2. "V odborné literatuře je často kladena otázka, co bylo dříve:
zpěv – nebo řeč?
Fyziolog F. Husler jepřesvědčen, že v dávných dobách byl člověk se
vší pravděpodobntí po celé dlouhé epochy obdařen zpěvním hlasem a
ústrojí hrtanubylo „plánováno a založeno jako
specifický pěvecký nástroj … k řeči by stačil mnohem méně
komplikovaný mechanismus“.4 S myšlenkou, že hlas byl původně
naprogramován na zpěvní funkci, korespondujei fakt, že hudební sluch je
fylogeneticky starší než sluch fonematický,řečový. To platí
i v ontogenezivývoje každého zdravého jedince.
František Lýsek ve svých výzkumech prokázal, že děti upoutávají
více múzické faktory slov než jejichobsah. Dítě může snadněji zpívat
než mluvit, nejen proto, že výslovnost řečových hlásek a prvníchslov je
ztížena vývojem mluvního aparátu (rty, jazyk, měkké patro sete prve
vyvíjejí, výslovnost ovlivňuje i nedostatek zubů), ale že je závislái
na celkovém intelektovém rozvoji.
F. Husler považuje mluvu (a chybné návyky mluvního hlasu) za hlasu. atd.
"
Ivan Poledňák
http://hudebnivychova.pedf.cuni.cz/Archiv/pdf.%202007/HV1_2007.pdf
3. Neandrtálci mezi sebou komunikovali částečně zpěvem a částečně
řečí.
Vědec dospěl k závěru, že hlasy neandrtálců byly vysoké, téměř
ženské a pravdwpodobně i velmi melodické. .
Rozhodující pro jejich vyjadřování byl melodie řečiúčovú úlohu pritom mala melódia reči. Mithenzveřejnil výsledky svého bádání v knize „Zpírající neandrtálec.“
Čítajte viac: https://svet.sme.sk/c/1929089/podla-britskych-vedcov-boli-neandertalci-citlive-bytosti-a-mali-svoju-rec.html#ixzz4foHoyFbQ
Odpověděl/a – 1.květen 9:59
Záleží na úhlu pohledu
1. " Jeden starý řeholník říkával, tři věci že nám zbyly z ráje: hvězdy, květy a očí nevinného dítka. Mohl snad připočísti k nim i hudbu a zpěv.
Zpěv obzvláště pokládá se za obyčejnou řeč nebeštanů. Dle slov Písma sv. andělé v nebesích ustavičné chvály pějí.
A za druhé jisto jest, že také první člověk, stvořený v nevinnosti a veliké svatosti, mnohem dokonaleji v ráji než mimo ráj oslavoval Tvůrce svého a velebil Jeho moc a slávu,
Však dokonalejší způsob úcty a chvály než pouhá řeč a než pouhé
slovo jest zde na zemi zpěv čili s řečí a slovem spojená hudba, nápěv,
který najevo dává i vnitřní pohnutí, vzrušení, nadšení, vnitřní
vroucnost a smyslu slova přiměřenou náladu duše.“
Z toho vidíme, že paní muzika vznešeného jest původu."
Podává P. Method Nývlt, O. S. N.
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:XWXSIhfQSTIJ:cyril.psalterium.cz/source/1902/CRL-1902-036.rtf+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b
2. "V odborné literatuře je často kladena otázka, co bylo dříve:
zpěv – nebo řeč?
Fyziolog F. Husler je přesvědčen, že v dávných dobách byl člověk se
vší pravděpodobntí po celé dlouhé epochy obdařen zpěvním hlasem a
ústrojí hrtanubylo „plánováno a založeno jakospecifický pěvecký
nástroj … k řeči by stačil mnohem méně komplikovaný
mechanismus“.4 S myšlenkou, že hlas byl původně naprogramován na
zpěvní funkci, korespondujei fakt, že hudební sluch je fylogeneticky
starší než sluch fonematický,řečový. To platí i v ontogenezi vývoje
každého zdravého jedince
František Lýsek ve svých výzkumech prokázal, že děti upoutávají
více múzické faktory slov než jejich obsah. Dítě může snadněji zpívat
než mluvit, nejen proto, že výslovnost řečových hlásek a prvníchslov je
ztížena vývojem mluvního aparátu (rty, jazyk, měkké patro sete prve
vyvíjejí, výslovnost ovlivňuje i nedostatek zubů), ale že je závislá na
celkovém intelektovém rozvoji.
F. Husler považuje mluvu (a chybné návyky mluvního hlasu) za za hlavní
příčinu narušen í zpěvn í funkce .hlasu. atd. "
Ivan Poledňák
http://hudebnivychova.pedf.cuni.cz/Archiv/pdf.%202007/HV1_2007.pdf
3. Neandrtálci mezi sebou komunikovali částečně zpěvem a částečně
řečí.
Vědec dospěl k závěru, že hlasy neandrtálců byly vysoké, téměř
ženské a pravdwpodobně i velmi melodické. .
Rozhodující pro jejich vyjadřování byl melodie řečiúčovú úlohu pritom mala melódia reči. Mithenzveřejnil výsledky svého bádání v knize „Zpírající neandrtálec.“
Čítajte viac: https://svet.sme.sk/c/1929089/podla-britskych-vedcov-boli-neandertalci-citlive-bytosti-a-mali-svoju-rec.html#ixzz4foHoyFbQ
Odpověděl/a – 1.květen 12:40
Záleží na úhlu pohledu
1. " Jeden starý řeholník říkával, tři věci že nám zbyly z ráje: hvězdy, květy a očí nevinného dítka. Mohl snad připočísti k nim i hudbu a zpěv.
Zpěv obzvláště pokládá se za obyčejnou řeč nebeštanů. Dle slov Písma sv. andělé v nebesích ustavičné chvály pějí.
A za druhé jisto jest, že také první člověk, stvořený v nevinnosti a veliké svatosti, mnohem dokonaleji v ráji než mimo ráj oslavoval Tvůrce svého a velebil Jeho moc a slávu,
Však dokonalejší způsob úcty a chvály než pouhá řeč a než pouhé
slovo jest zde na zemi zpěv čili s řečí a slovem spojená hudba, nápěv,
který najevo dává i vnitřní pohnutí, vzrušení, nadšení, vnitřní
vroucnost a smyslu slova přiměřenou náladu duše.“
Z toho vidíme, že paní muzika vznešeného jest původu."
Podává P. Method Nývlt, O. S. N.
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:XWXSIhfQSTIJ:cyril.psalterium.cz/source/1902/CRL-1902-036.rtf+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b
2. "V odborné literatuře je často kladena otázka, co bylo dříve: zpěv – nebo řeč?
Fyziolog F. Husler je přesvědčen, že v dávných dobách byl člověk se vší pravděpodobntí po celé dlouhé epochy obdařen zpěvním hlasem a ústrojí hrtan ubylo „plánováno a založeno jako specifický pěvecký nástroj … k řeči by stačil mnohem méně komplikovaný mechanismus“. S myšlenkou, že hlas byl původně naprogramován na zpěvní funkci, korespondujei fakt, že hudební sluch je fylogeneticky starší než sluch fonematický ,řečový. To platí i v ontogenezi vývoje každého zdravého jedince.
František Lýsek ve svých výzkumech prokázal, že děti upoutávají
více múzické faktory slov než jejich obsah. Dítě může snadněji zpívat
než mluvit nejen proto, že výslovnost řečových hlásek a prvních slov je
ztížena vývojem mluvního aparátu (rty, jazyk, měkké patro se teprve
vyvíjejí, výslovnost ovlivňuje i nedostatek zubů), ale že je závislá na
celkovém intelektovém rozvoji.
F. Husler považuje mluvu (a chybné návyky mluvního hlasu) za hlavní
příčinu naruše í zpěvn í funkce .hlasu. atd. "
Ivan Poledňák
http://hudebnivychova.pedf.cuni.cz/Archiv/pdf.%202007/HV1_2007.pdf
3. Neandrtálci mezi sebou komunikovali částečně zpěvem a částečně
řečí.
Vědec dospěl k závěru, že hlasy neandrtálců byly vysoké, téměř
ženské a pravdwpodobně i velmi melodické. .
Rozhodující pro jejich vyjadřování byla melodie řeči. Mithen zveřejnil výsledky svého bádání v knize „Zpírající neandrtálec.“
Čítajte viac: https://svet.sme.sk/c/1929089/podla-britskych-vedcov-boli-neandertalci-citlive-bytosti-a-mali-svoju-rec.html#ixzz4foHoyFbQ
Odpověděl/a – 24.duben 14:38
Záleží na úhlu pohledu
1. "Jeden starý řeholník říkával, tři věci že nám zbyly z ráje: hvězdy, květy a oči nevinného dítka. Mohl snad připočísti k nim i hudbu a zpěv.
Zpěv obzvláště pokládá se za obyčejnou řeč nebeštanů. Dle slov Písma sv. andělé v nebesích ustavičné chvály pějí.
A za druhé jisto jest, že také první člověk, stvořený v nevinnosti a veliké svatosti, mnohem dokonaleji v ráji než mimo ráj oslavoval Tvůrce svého a velebil Jeho moc a slávu.
Však dokonalejší způsob úcty a chvály než pouhá řeč a než pouhé
slovo jest zde na zemi zpěv čili s řečí a slovem spojená hudba, nápěv,
který najevo dává i vnitřní pohnutí, vzrušení, nadšení, vnitřní
vroucnost a smyslu slova přiměřenou náladu duše.“
Z toho vidíme, že paní muzika vznešeného jest původu."
Podává P. Method Nývlt, O. S. N.
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:XWXSIhfQSTIJ:cyril.psalterium.cz/source/1902/CRL-1902-036.rtf+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b
2. "V odborné literatuře je často kladena otázka, co bylo dříve: zpěv – nebo řeč?
Fyziolog F. Husler je přesvědčen, že v dávných dobách byl člověk se vší pravděpodobností po celé dlouhé epochy obdařen zpěvním hlasem a ústrojí hrtan bylo „plánováno a založeno jako specifický pěvecký nástroj … k řeči by stačil mnohem méně komplikovaný mechanismus“. S myšlenkou, že hlas byl původně naprogramován na zpěvní funkci, koresponduje i fakt, že hudební sluch je fylogeneticky starší než sluch fonematický, řečový. To platí i v ontogenezi vývoje každého zdravého jedince.
František Lýsek ve svých výzkumech prokázal, že děti upoutávají
více múzické faktory slov než jejich obsah. Dítě může snadněji zpívat
než mluvit nejen proto, že výslovnost řečových hlásek a prvních slov je
ztížena vývojem mluvního aparátu (rty, jazyk, měkké patro se teprve
vyvíjejí, výslovnost ovlivňuje i nedostatek zubů), ale že je závislá na
celkovém intelektovém rozvoji.
F. Husler považuje mluvu (a chybné návyky mluvního hlasu) za hlavní
příčinu narušení zpěvní funkce hlasu atd. "
Ivan Poledňák
http://hudebnivychova.pedf.cuni.cz/Archiv/pdf.%202007/HV1_2007.pdf
3. Neandrtálci mezi sebou komunikovali částečně zpěvem a částečně
řečí.
Vědec dospěl k závěru, že hlasy neandrtálců byly vysoké, téměř
ženské a pravděpodobně i velmi melodické. .
Rozhodující pro jejich vyjadřování byla melodie řeči. Mithen zveřejnil výsledky svého bádání v knize „Zpívající neandrtálec.“
Čítajte viac: https://svet.sme.sk/c/1929089/podla-britskych-vedcov-boli-neandertalci-citlive-bytosti-a-mali-svoju-rec.html#ixzz4foHoyFbQ