Historie úprav
Odpověděl/a – 31.březen 12:50
Proč člověk získal dar inteligence, na rozdíl třeba od svého nejbližšího příbuzného, šimpanze? Bylo příčinou maso, klimatické změny či genetické mutace?
1. Jedění masa
"Zatímco naší nejbližší příbuzní šimpanzi a gorily ke shánění rostlinné potravy nepotřebují příliš velikou inteligenci, masožravci to mají o dost těžší. Zvířata se brání a utíkají před těmi, kteří si z jejich masa chtějí udělat oběd.
K lovu jsou potřeba nástroje, plánování a komunikace s ostatními členy tlupy. A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek.
„Není jasné, zda zvětšený mozek vedl k (energetickým) požadavkům, které byly splněny jedením masa, nebo jestli jedení masa dovolilo zvětšování mozku,“ tvrdí evoluční genetik Norman Johnson. Přesto podle něj existují důkazy, že mezi konzumací masa a velkým mozkem existuje souvislost.
2. Dávné klimatické změny i týmová spolupráce
Zdá se totiž, že k největšímu růstu velikosti mozku docházelo v době, kdy probíhaly největší výkyvy klimatu. Často měnící se podmínky tak mohly vytvářet selekční tlak na vývoj inteligence. Druhy se musely buď přizpůsobit, nebo vyhynout.
3. Genetická mutace
ajímavé zjištění přinesla také nedávná společná studie vědců z desítek různých institucí, která přišla na to, že změna jediného písmene genetického kódu na určitém místě v genu HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci."
Více v odkazu
http://vtm.e15.cz/kolik-nahod-bylo-potreba-ke-vzniku-lidske-inteligence
Dlouhá cesta vedla k tomu, než se z Homo habilis stal Homo sapiens.
Odpověděl/a – 31.březen 12:52
Proč člověk získal dar inteligence, na rozdíl třeba od svého nejbližšího příbuzného, šimpanze? Bylo příčinou maso, klimatické změny či genetické mutace?
1. Jedění masa
"Zatímco naší nejbližší příbuzní šimpanzi a gorily ke shánění rostlinné potravy nepotřebují příliš velikou inteligenci, masožravci to mají o dost těžší. Zvířata se brání a utíkají před těmi, kteří si z jejich masa chtějí udělat oběd.
K lovu jsou potřeba nástroje, plánování a komunikace s ostatními členy tlupy. A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek.
„Není jasné, zda zvětšený mozek vedl k (energetickým) požadavkům, které byly splněny jedením masa, nebo jestli jedení masa dovolilo zvětšování mozku,“ tvrdí evoluční genetik Norman Johnson. Přesto podle něj existují důkazy, že mezi konzumací masa a velkým mozkem existuje souvislost.
2. Dávné klimatické změny i týmová spolupráce
Zdá se totiž, že k největšímu růstu velikosti mozku docházelo v době, kdy probíhaly největší výkyvy klimatu. Často měnící se podmínky tak mohly vytvářet selekční tlak na vývoj inteligence. Druhy se musely buď přizpůsobit, nebo vyhynout.
3. Genetická mutace
Zajímavé zjištění přinesla také nedávná společná studie vědců z desítek různých institucí, která přišla na to, že změna jediného písmene genetického kódu na určitém místě v genu HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci."
Více v odkazu
http://vtm.e15.cz/kolik-nahod-bylo-potreba-ke-vzniku-lidske-inteligence
Dlouhá cesta vedla k tomu, než se z Homo habilis stal Homo sapiens.
