Odpověděl/a – 3.srpen 19:28
Srovnejte si oba původy a zjistíte, že se liší.
"Bileám (hebrejsky בִּלְעָם, Bil‘am), též přepisováno
jako Bilám, Balám či Balaám, je postava z Bible. Původ jména se
vysvětluje takto:
Jméno Bileám se vykládá jako „Hubící lid“.[8] Podle midraše byl
Bileám jedním ze synů Jákobova proradného tchána Lábana.Tento Lábanův
potomek se později údajně stal rádcem egyptského faraóna a jakožto rádce
mu doporučoval, aby Izraelce ve své zemi zničil. O Bileámovi se rovněž
zmiňují novozákonní spisy, a sice Druhý list Petrův,list Judův, a
Zjevení Janovo. Mišna v traktátu Pirkej Avot uvádí tři charakterové
vady, jimiž se vyznačoval Bileám. Jsou to tyto:
Za jednoho z žáků Bileám je proto považován každý člověk, který je nešťastný, když vidí, že se druhému daří, který je zároveň bohorovný, domýšlivý a bezostyšný a který má navíc nezřízenou touhu po majetku."
balamutit, balamucení.
Psl. *balamǫtiti je nejspíš pozoruhodná stará složenina z onom. *bala-
(srov. :balalajka, :blábolit) a *mǫtiti ‘kalit, míchat’ (srov.
:rmoutit), vlastně tedy asi ‘(neustálým) povídáním kalit, mást
mysl’ Starší domněnka o výpůjčce z mong. balamut ‘svévolný’
není přesvědčivá. "
Jiří Rejzek: Etymologický slovník
Odpověděl/a – 3.srpen 19:29
Srovnejte si oba původy a zjistíte, že se liší.
"Bileám (hebrejsky בִּלְעָם, Bil‘am), též přepisováno
jako Bilám, Balám či Balaám, je postava z Bible. Původ jména se
vysvětluje takto:
Jméno Bileám se vykládá jako „Hubící lid“. Podle midraše byl Bileám
jedním ze synů Jákobova proradného tchána Lábana.Tento Lábanův potomek
se později údajně stal rádcem egyptského faraóna a jakožto rádce mu
doporučoval, aby Izraelce ve své zemi zničil.
O Bileámovi se rovněž zmiňují novozákonní spisy. Mišna v traktátu Pirkej Avot uvádí tři charakterové vady, jimiž se vyznačoval Bileám. Jsou to tyto:
Za jednoho z žáků Bileám je proto považován každý člověk, který je nešťastný, když vidí, že se druhému daří, který je zároveň bohorovný, domýšlivý a bezostyšný a který má navíc nezřízenou touhu po majetku."
balamutit, balamucení.
Psl. *balamǫtiti je nejspíš pozoruhodná stará složenina z onom. *bala-
(srov. :balalajka, :blábolit) a *mǫtiti ‘kalit, míchat’ (srov.
:rmoutit), vlastně tedy asi ‘(neustálým) povídáním kalit, mást
mysl’ Starší domněnka o výpůjčce z mong. balamut ‘svévolný’
není přesvědčivá. "
Jiří Rejzek: Etymologický slovník