Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 28.říjen 13:28

Jistě, třeba před cca 4 miliardami let ještě ani nebyl život. Nemluvě o miliardy let před tím a mimo Zemi.
To pak bylo ovšem na Zemi nehostinné prostředí bez vody, s nevhodnou armosférou, prsotředí pusté kamenité/lávové, pak naopak zmrzlé.
Z vesmírného hlediska pak srážky komet a planetek… pokud bychom to snad měli považovat za „násilí“ nebo „nepřátelství“. :D
Ale relativně poklidná mírumilovná epocha. I když bez života… To je právě ten důvod.

Život tak nějak je založen na násilí. Je to přirozné. Po celou historii, od vzniku až po dnešek je to o sežer se, kdo můžeš. Život se zachovává tím, že se za jedno rozmnožuje, za druhé pojídá jiný život (ať už jiné tvory nebo rostliny – což je taky život). Život jednoho organismu na úkor druhého (a takhle vzájemně propletené).
Samotný život je boj. Mj. i boj o samé přežití.

A hlavně jen u savců se vyvinuly mateřské a podobné pudy, které zahrnují starost o druhé a hlavně o potomstvo. V dávném pravěku, než dominovali savci, tak ještěři na své potomstvo málo dbali. Pokud útočil jiný dravec, malí se často nechali na pospas – dokonce i jako oběť, aby ostatní mohli utéct (však si pořídí nové). Různé taková plazí/ještěří tatíci dokonce požírali mláďata stejného druhu, včetně vlastního potomstva.

Zejména u savců se rozvinulo sociálnější cítění aj.
A především jen u lidí se to rozvinulu ve spolupráci a skutečnou spolupráci a společnost, která se nestará jen o sebe, či potomstvo, ale o všechny členy. Kde se rozvinula empatie a mnohé další. Takže lidi vlastně znamenají docela lepší výjímku, kde zase není až tak moc krutosti jako v samotné přírodě a její přirozenosti.

Neexistuje doba bez násilí. Historie lidstva je taky historií válek. Ani dnešní „perfektní“ doba se neodlišuje. Je tu OSN, spolupráce, spojenectví, humanitární organizace, rozvinutější lidská práva a svobody, a přesto jsou brutální války. Případně teroristické a obdobné činy a celé skupiny, které jsou často horší než války. Taky od 20. století po dnešek byly nejničivější války i mnoho genocid. Diktatury a totality, jaké v historii neměly obdoby, kde se na vlastním obyvatelstvu páchala ta nejhorší zvěrstva a vyložené čistky (ve jménu „lepší“ ideologie a jejich hodnot). Většina světa se ani dnes nemá dobře. Spousta států v chudobě a bídě, s velmi vysokou kriminalitou, násilím, nespravedlnostmi, místami i hladomor, nedostatek pitné vody a další. Navzodry demokraciím a preferovaným republikám. To je většina světa.
I třeba SŘŘ NN měla mnohm lepší soužití, i když byly mezi státy občasné spory i války… byly v podstatě nicotné, ve srovnání s moderními měřítky (válek, ale i třeba diktatur, genocid nebo jen represí a represálií).

Myslíš si, že lidé mají rádi Římskou říši, Osmanskou říši, Ruské dějiny, Americké aj., proto, jak žili v míru? Vůbec. Jistě, mnohé zajímá kultura a zvyklosti, ale většinou jde o zajímavé války a jejich vítězství, jejich imperialismus apod. Nemluvě o tom, že i ta kultura je neodmyslitelně spjata s válkami a násilím. Ať už jejich mentalita (válěčná), jejich schopnost přežití (přetrvání) a vítězství (poražení ostatních) nebo i toho, že válka aj. na tu kultury měly obří vliv. Jako třeba vývojem, vojenksým ovlivněním v ostatních odvětvích, propjenost armády s tou společností, asimilace s jinými národy atd.

Hledáš něco, co neexistuje a neexistovalo. Ani primitivní archaické skupiny pralidí nežili mírově. Mír je de facto nepřirozený stav a uměle vytvořený (a spíše neudržitelný), navíc rarita. Ať už z hlediska lidské psychologie a společnosti nebo obecně z hlediska evolučního (i mimo lidi).
Změna je neustálá, změna často znamená bolest i násilí. Jsou zde katastrofy, ztráty i smrt. Zdraví i nemoc jsou relativní. A to vše tady bude pořád. Je to přirozené.

Disraeli

Odpověděl/a – 28.říjen 13:35

Jistě, třeba před cca 4 miliardami let ještě ani nebyl život. Nemluvě o miliardy let před tím a mimo Zemi.
To pak bylo ovšem na Zemi nehostinné prostředí bez vody, s nevhodnou atmosférou, prostředí pusté kamenité/lávové, pak naopak zmrzlé.
Z vesmírného hlediska pak srážky komet a planetek a jiné kolize i „požírání“ (i třeba galaxií)… pokud bychom to snad měli považovat za „násilí“ nebo „nepřátelství“. :D
Ale relativně poklidná mírumilovná epocha. I když bez života… To je právě ten důvod.

Život tak nějak je založen na násilí. Je to přirozné. Po celou historii, od vzniku až po dnešek je to o sežer se, kdo můžeš. Nebo taky sežer, nebo budeš sežrán. Život se zachovává tím, že se za jedno rozmnožuje, za druhé pojídá jiný život (ať už jiné tvory nebo rostliny – což je taky život). Život jednoho organismu na úkor druhého (a takhle vzájemně propletené). Jedno „ničí“ druhé, to zas třetí, a to třetí zase žije z pohromy toho prvního, druhého i třetího. Jeden na úkor ostatních a to neustálý koloběh. Predátoři a dravci loví nižší – třeba býložrace, ti žerou rostlinstvo (a i to může být jedovaté nebo problémové na konzumaci), smrtí tatměch, ale i jiného rostlinstva zase vzniká dobré hnojivo pro růst. Vzájemně se všichni živí z pldoů Země / matky přírody… což není nic jiného, než živiny, které obsahují různé organismy a vzájemně se neustálé misí, požírají sami sebe, parazitují a pak si i prospívají (i samotnou smrtí).
Samotný život je boj. Mj. i boj o samé přežití.

A hlavně jen u savců se vyvinuly mateřské a podobné pudy, které zahrnují starost o druhé a hlavně o potomstvo. V dávném pravěku, než dominovali savci, tak ještěři na své potomstvo málo dbali. Pokud útočil jiný dravec, malí se často nechali na pospas – dokonce i jako oběť, aby ostatní mohli utéct (však si pořídí nové). Různé taková plazí/ještěří tatíci dokonce požírali mláďata stejného druhu, včetně vlastního potomstva.

Zejména u savců se rozvinulo sociálnější cítění aj.
A především jen u lidí se to rozvinulu ve spolupráci a skutečnou spolupráci a společnost, která se nestará jen o sebe, či potomstvo, ale o všechny členy. Kde se rozvinula empatie a mnohé další. Takže lidi vlastně znamenají docela lepší výjímku, kde zase není až tak moc krutosti jako v samotné přírodě a její přirozenosti.

Neexistuje doba bez násilí. Historie lidstva je taky historií válek. Ani dnešní „perfektní“ doba se neodlišuje. Je tu OSN, spolupráce, spojenectví, humanitární organizace, rozvinutější lidská práva a svobody, a přesto jsou brutální války. Případně teroristické a obdobné činy a celé skupiny, které jsou často horší než války. Taky od 20. století po dnešek byly nejničivější války i mnoho genocid. Diktatury a totality, jaké v historii neměly obdoby, kde se na vlastním obyvatelstvu páchala ta nejhorší zvěrstva a vyložené čistky (ve jménu „lepší“ ideologie a jejich hodnot). Většina světa se ani dnes nemá dobře. Spousta států v chudobě a bídě, s velmi vysokou kriminalitou, násilím, nespravedlnostmi, místami i hladomor, nedostatek pitné vody a další. Navzodry demokraciím a preferovaným republikám. To je většina světa.
I třeba SŘŘ NN měla mnohm lepší soužití, i když byly mezi státy občasné spory i války… byly v podstatě nicotné, ve srovnání s moderními měřítky (válek, ale i třeba diktatur, genocid nebo jen represí a represálií).

Myslíš si, že lidé mají rádi Římskou říši, Osmanskou říši, Ruské dějiny, Americké aj., proto, jak žili v míru? Vůbec. Jistě, mnohé zajímá kultura a zvyklosti, ale většinou jde o zajímavé války a jejich vítězství, jejich imperialismus apod. Nemluvě o tom, že i ta kultura je neodmyslitelně spjata s válkami a násilím. Ať už jejich mentalita (válěčná), jejich schopnost přežití (přetrvání) a vítězství (poražení ostatních) nebo i toho, že válka aj. na tu kultury měly obří vliv. Jako třeba vývojem, vojenksým ovlivněním v ostatních odvětvích, propjenost armády s tou společností, asimilace s jinými národy atd.

Hledáš něco, co neexistuje a neexistovalo. Ani primitivní archaické skupiny pralidí nežili mírově. Mír je de facto nepřirozený stav a uměle vytvořený (a spíše neudržitelný), navíc rarita. Ať už z hlediska lidské psychologie a společnosti nebo obecně z hlediska evolučního (i mimo lidi).
Změna je neustálá, změna často znamená bolest i násilí. Jsou zde katastrofy, ztráty i smrt, vzájemná interakce všeho se vším různého druhu a s různým dopadem. Zdraví i nemoc jsou relativní. Stejně jako dobro a zlo (nebo výhodné a horší). A to vše tady bude pořád. Je to přirozené.