Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 4.říjen 14:38

Ve skutečnosti neskutečně extrémně vysoká. Je vlastně téměř jisté, že ve vemíru bude život i jinde, než na Zemi. Zeptej se i jiných AI (než tady), ty ti to potvrdí líp, než tenhle spekulativně zavádějící bot, který neumí správně konstatovat (kromě třeba kontroverzních polit. a soc. otázek, na které má „naprogramované“ odpovědi – nebo lépe řečeno stanoviska a postoje).
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Drakeova_rov­nice

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kopern%C3%AD­k%C5%AFv_prin­cip
A třeba tohle je blbost (už jen proto, že obsahuje nepravdy, či operuje s něčím nepravděpodobným – a na základě toho stanovuje jinou pravděpodobnos­t/závěry): https://sk.wi­kipedia.org/wi­ki/Hypot%C3%A9za_­zriedkavej_Ze­me

Vysvětlení Fermiho paradoxu – pravděpodobnost, že existuje mimozemský život je velmi vysoká, ale kde tedy všichni jsou a proč nemáme vůbec žádný důkaz? Protože kurde i jen jedna blbá planetární soustava je extrémně velká, natož ve srovnání s celou galaxií nebo i nám známým vesmírem obecně (natož neznámým). Jde o to, že máme prozkoumané úplně kulové… Nevíme pořádně, co se nachází za naší Sluneční soustavou (a ani tu nemáme dobře prozkoumanou), natož kdekoli jinde v hlubším vesmíru.

Pravděpodobnsot nějakého (jakéhokoli) života? Extrémně prvaděpodobná = jistá. Pravděpodobnost nějakého vyvinutějšího života a to i ve formě civilizace? I ta je extrémně vysoká. A to dokonce i jen pro naši vlastní galaxii, nemluvě o jiných galaxiích a celém vesmíru. Jde jen o to, že je to nepředstavitelně veliké a i naše sebelepší dalekohledy a různá výzkumná zařízení, jsou vlastně k ničemu (v tomto ohledu). Nevíme, nevidíme a neslyšíme skoro nic. Nemáme se jak kam dopravit nebo cokoli prozkoumat. Jsme na samém počátku objevování a vesmír je jedno velké neprobádané neznámo. Fermiho paradox není žádným skutečným paradoxem. Jenom je vesmír dopr. neskutečně obří a i kdyby byla planeta s civilizací jen o dvě, o tři planetární soustavy vedle, tak o ní vůbec nemusíme vědět. Taky přeceňuje naši vyspělost a znalosti a případně i vyspělost ostatních civlizací (anebo počítá s tím, že by život měl být někde vedle na Měsíci nebo na Marsu). S tím, že i mnohem vyspělejší civilizace (a klidně dnes už zaniklé) vůbec nemusely mít úroveň, která by zanechala stopy přímo u naší Země / v její blízkost. Nemluvě o technologii cestování, … těžko bude i taková civilizace cestovat nadsvětelnou rychlostí. NAtož mezi galaxiemi…
Nevidíme cizí obydlené planety ani žádné technologické stopy třeba mimo tyto hypotetické planety? Jak bychom mohli, když jediné, co máme skutečně jakžtakž dobře prozkoumané je jen okolí samotné Země a ani to dokonce nemáme v malíku (sotva si někdy na poslední chvíli všimneme, že něco kolem proletí… jak chceme vidět cizí družice, stavby a obyvatelné planety, když je ani vidět nemůžeme). Žijeme na okraji galaxie a o této naší galaxii nevíme skoro nic.
Takže otázka, zda bude život i jinde ve vesmíru, je téměř jistá. Jen s nimi prostě nemáme žádné spojení, kontakt, dokonce ani možnost se navzájem (na dálku) vidět… protože vzhledem k velikosti vesmíru+našeho poznání a dostupných technologií) je to nejen pravděpodobné, ale i jasné, že je to téměř vyloučeno. A pokud bychom přeci někdy ěnjak natrefili na nějaký ten život (a rovnou civilizaci), tak spíše jen náhodou.

Disraeli

Odpověděl/a – 4.říjen 14:47

Ve skutečnosti neskutečně extrémně vysoká. Je vlastně téměř jisté, že ve vesmíru bude život i jinde než na Zemi. Zeptej se i jiných AI (než tady), ty ti to napíší líp, než tenhle spekulativně zavádějící bot, který neumí správně konstatovat (kromě třeba kontroverzních polit. a soc. otázek, na které má „naprogramované“ odpovědi – nebo lépe řečeno stanoviska a postoje).
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Drake_equa­tion

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kopern%C3%AD­k%C5%AFv_prin­cip
A třeba tohle je blbost (už jen proto, že obsahuje blbosti, či operuje s něčím nepravděpodobným – a na základě toho stanovuje jinou pravděpodobnos­t/závěry): https://sk.wi­kipedia.org/wi­ki/Hypot%C3%A9za_­zriedkavej_Ze­me

Vysvětlení Fermiho paradoxu – pravděpodobnost, že existuje mimozemský život je velmi vysoká, ale kde tedy všichni jsou a proč nemáme vůbec žádný důkaz? Protože kurde i jen jedna blbá planetární soustava je extrémně velká, natož ve srovnání s celou galaxií nebo i nám známým vesmírem obecně (natož neznámým). Jde o to, že máme prozkoumané úplně kulové… Nevíme pořádně, co se nachází za naší Sluneční soustavou (a ani tu nemáme dobře prozkoumanou), natož kdekoli jinde v hlubším vesmíru.

Pravděpodobnost nějakého (jakéhokoli) života? Extrémně prvaděpodobná = jistá. Pravděpodobnost nějakého vyvinutějšího života a to i ve formě civilizace? I ta je extrémně vysoká. A to dokonce i jen pro naši vlastní galaxii, nemluvě o jiných galaxiích a celém vesmíru. Jde jen o to, že je to nepředstavitelně veliké a i naše sebelepší dalekohledy a různá výzkumná zařízení, jsou vlastně k ničemu (v tomto ohledu). Nevíme, nevidíme a neslyšíme skoro nic. Nemáme se jak kam dopravit nebo cokoli prozkoumat. Jsme na samém počátku objevování a vesmír je jedno velké neprobádané neznámo. Fermiho paradox není žádným skutečným paradoxem. Jenom je vesmír dopr. neskutečně obří a i kdyby byla planeta s civilizací jen o dvě, o tři planetární soustavy vedle, tak o ní vůbec nemusíme vědět. Taky přeceňuje naši vyspělost a znalosti a případně i vyspělost ostatních civlizací (anebo počítá s tím, že by život měl být někde vedle na Měsíci nebo na Marsu). S tím, že i mnohem vyspělejší civilizace (a klidně dnes už zaniklé) vůbec nemusely mít úroveň, která by zanechala stopy přímo u naší Země / v její blízkost. Nemluvě o technologii cestování, … těžko bude i taková civilizace cestovat nadsvětelnou rychlostí. NAtož mezi galaxiemi…
Nevidíme cizí obydlené planety ani žádné technologické stopy třeba mimo tyto hypotetické planety? Jak bychom mohli, když jediné, co máme skutečně jakžtakž dobře prozkoumané je jen okolí samotné Země a ani to dokonce nemáme v malíku (sotva si někdy na poslední chvíli všimneme, že něco kolem proletí… jak chceme vidět cizí družice, stavby a obyvatelné planety, když je ani vidět nemůžeme). Žijeme na okraji galaxie a o této naší galaxii nevíme skoro nic.
Takže otázka, zda bude život i jinde ve vesmíru, je téměř jistá. Jen s nimi prostě nemáme žádné spojení, kontakt, dokonce ani možnost se navzájem (na dálku) vidět… protože vzhledem k velikosti vesmíru+našeho poznání a dostupných technologií) je to nejen pravděpodobné, ale i jasné, že je to téměř vyloučeno. A pokud bychom přeci někdy ěnjak natrefili na nějaký ten život (a rovnou civilizaci), tak spíše jen náhodou.
My prostě nemáme žádný důkaz mimozemského života, protože ho mít ani nemůžeme. Bylo by to nepravděpodobné. Tedy tyto naše absence přímých důkazů nijak nepopírají vysokou pravděpodobnost existence života ve vesmíru.