Odpověděl/a – 3.prosinec 16:54
Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte
nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n
ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/činnost a mohou
mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová
slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to
děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy
ale jen časy prosté.
Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.
Připomenu něco o slovech.,
Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní
význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka
významová a zvuková.
Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co
znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) –
označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez
spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.
Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.
Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:
Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy
gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a
slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam
slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:
Symbolický (slon = neohrabanost)
Oslovování v minulostiosoudruhu Nováku, dnese pane Nováku – vždy s e používá 5. pád. . pád je výraz em nadřazenostio. Bylo to ve školeio na vojnwě,. soudruh Novýk k tabulu, soudruh desát naástup! Dnes nevoím, zjak se na vojně oslovuje, zda správně.
Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobno korespondenci, jinak veřejně jde o oslovenoí nespisovné až vulgární.
Jilnaek slovo Pán ´jejdinec, který něšco vlatnoí . Pan je zkdvořilosstnoí oslovenoí.
Odpověděl/a – 3.prosinec 17:00
Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte
nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n
ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/činnost a mohou
mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová
slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to
děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy
ale jen časy prosté.
Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.
Připomenu něco o slovech.,
Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní
význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka
významová a zvuková.
Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co
znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) –
označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez
spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.
Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.
Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:
Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy
gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a
slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam
slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:
Symbolický (slon = neohrabanost)
Oslovování v minulost osoudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenostio. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabul, soudruh desátník naástup! Dnes nevoím, zda se na vojně oslovuje,správně. podle hodnostoí a v 5. pádě.
Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.
Jinak slovo Pán = jedilnec , který něšo vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.
Odpověděl/a – 3.prosinec 17:01
Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte
nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n
ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/činnost a mohou
mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová
slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to
děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy
ale jen časy prosté.
Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.
Připomenu něco o slovech.,
Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní
význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka
významová a zvuková.
Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co
znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) –
označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez
spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.
Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.
Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:
Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy
gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a
slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam
slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:
Symbolický (slon = neohrabanost)
Oslovování v minulost osoudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenostio. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabul, soudruh desátník naástup! Dnes nevoím, zda se na vojně oslovuje,správně. podle hodnostoí a v 5. pádě.
Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.
Jinak slovo Pán = jedilnec , který něšo vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.
Odpověděl/a – 3.prosinec 17:03
Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte
nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n
ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/činnost a mohou
mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová
slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to
děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy
ale jen časy prosté.
Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.
Připomenu něco o slovech.,
Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní
význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka
významová a zvuková.
Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co
znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) –
označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez
spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.
Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.
Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:
Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy
gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a
slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam
slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:
Symbolický (slon = neohrabanost)
Oslovování v minulost osoudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenostio. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabul, soudruh desátník naástup! Dnes nevoím, zda se na vojně oslovuje,správně. podle hodnostoí a v 5. pádě.
Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.
Jinak slovo Pán = jedilnec , který něšo vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.
Odpověděl/a – 4.prosinec 11:56
Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte
nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n
ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/činnost a mohou
mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová
slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to
děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy
ale jen časy prosté.
Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.
Připomenu něco o slovech.,
Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní
význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka
významová a zvuková.
Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co
znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) –
označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez
spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.
Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.
Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:
Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy
gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a
slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam
slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:
Symbolický (slon = neohrabanost)
Oslovování v minulosti soudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenosti. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabuli, soudruh desátník nástup! Dnes nevím, zda se na vojně oslovuje,správně 5. pádem podle hodnosto a pravildel češtiny, .
Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.
Jinak slovo Pán = jedinec , který něco vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.