annas

Odpověděl/a – 3.prosinec 16:54

Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/čin­nost a mohou mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy ale jen časy prosté.

Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.

Připomenu něco o slovech.,

Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka významová a zvuková.

Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.

Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.

Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:

Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:

Symbolický (slon = neohrabanost)

Slovotvorný – u odvozenin a složenin (let-letec) atd.

Oslovování v minulostiosou­druhu Nováku, dnese pane Nováku – vždy s e používá 5. pád. . pád je výraz em nadřazenostio. Bylo to ve školeio na vojnwě,. soudruh Novýk k tabulu, soudruh desát naástup! Dnes nevoím, zjak se na vojně oslovuje, zda správně.

Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobno korespondenci, jinak veřejně jde o oslovenoí nespisovné až vulgární.

Jilnaek slovo Pán ´jejdinec, který něšco vlatnoí . Pan je zkdvořilosstnoí oslovenoí.

annas

Odpověděl/a – 3.prosinec 17:00

Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/čin­nost a mohou mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy ale jen časy prosté.

Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.

Připomenu něco o slovech.,

Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka významová a zvuková.

Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.

Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.

Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:

Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:

Symbolický (slon = neohrabanost)

Slovotvorný – u odvozenin a složenin (let-letec) atd.

Oslovování v minulost osoudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenostio. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabul, soudruh desátník naástup! Dnes nevoím, zda se na vojně oslovuje,správně. podle hodnostoí a v 5. pádě.

Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.

Jinak slovo Pán = jedilnec , který něšo vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.

annas

Odpověděl/a – 3.prosinec 17:01

Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/čin­nost a mohou mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy ale jen časy prosté.

Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.

Připomenu něco o slovech.,

Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka významová a zvuková.

Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.

Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.

Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:

Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:

Symbolický (slon = neohrabanost)

Slovotvorný – u odvozenin a složenin (let-letec) atd.

Oslovování v minulost osoudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenostio. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabul, soudruh desátník naástup! Dnes nevoím, zda se na vojně oslovuje,správně. podle hodnostoí a v 5. pádě.

Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.

Jinak slovo Pán = jedilnec , který něšo vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.

annas

Odpověděl/a – 3.prosinec 17:03

Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/čin­nost a mohou mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy ale jen časy prosté.

Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.

Připomenu něco o slovech.,

Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka významová a zvuková.

Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.

Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.

Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:

Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:

Symbolický (slon = neohrabanost)

Slovotvorný – u odvozenin a složenin (let-letec) atd.

Oslovování v minulost osoudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenostio. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabul, soudruh desátník naástup! Dnes nevoím, zda se na vojně oslovuje,správně. podle hodnostoí a v 5. pádě.

Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.

Jinak slovo Pán = jedilnec , který něšo vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.

annas

Odpověděl/a – 4.prosinec 11:56

Jde o odborný jazykováý DOTAZ, , ale je vidět, že použíováte nesprávné pojmy., protože se vyjadřujte chybně. Slova, která svým n ázvem popiosují jsou jen dějová slovesa. Běže, skákat, kopat tad.
Dějových sloves je většina: vyjadřují děj/aktivitu/čin­nost a mohou mít jak prosté tak průběhové časy (podle situace). Zatímco stavová slovesa vyjadřují stav, tedy něco co je/existuje ale neprobíhá (není to děj, není to činnost) – proto stavová slovesa nemají průběhové časy ale jen časy prosté.

Pokud někdo nezná význam slova, pakl je teprve přiblížím tím, že je popíši. Popis je totiž jiná kategorie jazyka.

Připomenu něco o slovech.,

Význam slova a jeho složky
Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka významová a zvuková.

Význam slova
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez spojení s ostatními slovy. Makde,e ve slovnoíku.

Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád.

Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:

Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.
Vedle toho mohou mít slova význam:

Symbolický (slon = neohrabanost)

Slovotvorný – u odvozenin a složenin (let-letec) atd.

Oslovování v minulosti soudruhu Nováku, dnes pane Nováku – vždy se používá 5. pád. . pád 1. je výrazem nadřazenosti. Bylo to ve škole i na vojně,. soudruh Nový k tabuli, soudruh desátník nástup! Dnes nevím, zda se na vojně oslovuje,správně 5. pádem podle hodnosto a pravildel češtiny, .

Oslovení „vole“ používali W+V, ale jen v osobní korespondenci, jinak veřejně jde o oslovení nespisovné až vulgární.

Jinak slovo Pán = jedinec , který něco vlastní. Nebo obrcně – každý může být svým vlastním pánem. Pan je zdvořilostní oslovení.