Historie úprav
Odpověděl/a – 15.srpen 10:18
Krůta a krocan jsou slova v češtině, jak se dovíte níž stejně i morák a morka oblastně,. Slovenština a čeština jsou samostatné jazyky, takže mají různou sklovní zásobu,
morčacie mäso = česky krůtí maso,.
https://plus.rozhlas.cz/kamila-pesekova-chcete-morcacie-maso-staci-umet-slovensky-7168793
I vb češtině se opoíuýívá n ázev morák, morkla, i když neutrálnoí je krocan, krůta,
Původ slov najdete v odkazu,
Zkoumala se v češtině nář. pojmenování pro krocana, tj. velkého kurovitého ptáka amerického původu s lysým červenavým krkem, chovaného jako drůbež pro maso, a pojmenování pro krůtu, tj. slepici krocana. Vedle výrazných rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též diference slovotvorné (ťopan × ťopák) a hláskoslovné (krocan × krocán, morák × norák, morka × norka).
Nář. názvy pro krocana a krůtu jsou ze značné části domácího původu, např. ťopan (ťopák) / ťopka, trusák / truska. Podle Machka je domácího, interjekčního původu i výraz krocan, zatímco Holub-Kopečný odvozují názvy krocana i krůty z něm. V pojmenování morák/morka se odráží zámořský původ krocana/krůty, zdomácnělých v našich zemích od 16. století (nikoli hlas mor, jak se domníval Dobrovský). Podobnou motivaci lze najít i v označení indián (SSJČ zeměd. ‚krocan‘(K tomu viz V. Vážný, Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem, NŘ 41, 1958, s. 278–279.)
Základní lexikální dichotomii krocan/krůta a morák/morka doplňují regionalismy trusák/truska (nář. čes.-pol. smíšeného pruhu), ťopan (se slovotvornou variantou ťopák/ťopka zejm. ve vč. nář.; pojmenování ťopan a ťopák byla zachycena už jen ve zbytcích).
Výrazy krocan/krůta a morák/morka jsou výraznými oblastními variantami. Označení krocan/krůta se vyskytují v převážné části Čech s přesahem na Zábřežsko (z většiny jzč. nář. je doložena hlásková varianta krocan). Jako pojmenování shodná se spisovným jazykem se šíří do oblasti výskytu výrazů morák/morka a do většiny měst, zejména k mladé generaci. Ekvivalenty morák/morka jsou charakteristické pro Moravu a Slezsko s výběžkem na Ledečsko a téměř až ke Kolínu (v hláskové variantě norák/norka byly zapsány ve stř. části slez. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. vm.).
krocan Jg též krůtan, krůťák, SSJČ — Podle Machka slovo domácí, zvukomalebné, podle Holuba-Kopečného z něm. Truthahn (to z onomatopoického základu trut), které se v češtině disimilovalo na krutan (srov. krůta), z toho pak krocan.
https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/3/249
.
Odpověděl/a – 15.srpen 10:52
Krůta a krocan jsou slova v češtině, jak se dovíte níž, stejně i morák a morka se užívbají oblastně,. Slovenština a čeština jsou samostatné jazyky, takže mají různou slovní zásobu,
moriak, morka – hlásková změna v č mosrčoí = slovensky morčacie mäso = česky krůtí maso maso,.
https://plus.rozhlas.cz/kamila-pesekova-chcete-morcacie-maso-staci-umet-slovensky-7168793
I v češtině se používá název morák, morka, i když neutrální je krocan, krůta,, morčí maso, jinak stačí morčí. Kupujeme morčoí,. Jde o zpodstatnělé přídavné jméno, takže morčecí nesprávně užívané slovo – příd. jméno od nářečního morka/morák,
Původ slov najdete v odkazu,
Zkoumala se v češtině nář. pojmenování pro krocana, tj. velkého kurovitého ptáka amerického původu s lysým červenavým krkem, chovaného jako drůbež pro maso, a pojmenování pro krůtu, tj. slepici krocana. Vedle výrazných rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též diference slovotvorné (ťopan × ťopák) a hláskoslovné (krocan × krocán, morák × norák, morka × norka).
Nář. názvy pro krocana a krůtu jsou ze značné části domácího původu, např. ťopan (ťopák) / ťopka, trusák / truska. Podle Machka je domácího, interjekčního původu i výraz krocan, zatímco Holub-Kopečný odvozují názvy krocana i krůty z něm. V pojmenování morák/morka se odráží zámořský původ krocana/krůty, zdomácnělých v našich zemích od 16. století (nikoli hlas mor, jak se domníval Dobrovský). Podobnou motivaci lze najít i v označení indián (SSJČ zeměd. ‚krocan‘(K tomu viz V. Vážný, Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem, NŘ 41, 1958, s. 278–279.)
Základní lexikální dichotomii krocan/krůta a morák/morka doplňují regionalismy trusák/truska (nář. čes.-pol. smíšeného pruhu), ťopan (se slovotvornou variantou ťopák/ťopka zejm. ve vč. nář.; pojmenování ťopan a ťopák byla zachycena už jen ve zbytcích).
Výrazy krocan/krůta a morák/morka jsou výraznými oblastními variantami. Označení krocan/krůta se vyskytují v převážné části Čech s přesahem na Zábřežsko (z většiny jzč. nář. je doložena hlásková varianta krocan). Jako pojmenování shodná se spisovným jazykem se šíří do oblasti výskytu výrazů morák/morka a do většiny měst, zejména k mladé generaci. Ekvivalenty morák/morka jsou charakteristické pro Moravu a Slezsko s výběžkem na Ledečsko a téměř až ke Kolínu (v hláskové variantě norák/norka byly zapsány ve stř. části slez. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. vm.).
krocan Jg též krůtan, krůťák, SSJČ — Podle Machka slovo domácí, zvukomalebné, podle Holuba-Kopečného z něm. Truthahn (to z onomatopoického základu trut), které se v češtině disimilovalo na krutan (srov. krůta), z toho pak krocan.
https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/3/249
.
Odpověděl/a – 15.srpen 12:51
Krůta a krocan jsou slova v češtině, jak se dovíte níž, stejně i morák a morka se užívbají oblastně,. Slovenština a čeština jsou samostatné jazyky, takže mají různou slovní zásobu,
moriak, morka – hlásková změna v č morčí = slovensky morčacie mäso = česky krůtí maso maso,.
https://plus.rozhlas.cz/kamila-pesekova-chcete-morcacie-maso-staci-umet-slovensky-7168793
I v češtině se používá název morák, morka, i když neutrální je krocan, krůta,, morčí maso, jinak stačí morčí. Kupujeme morčoí,. Jde o zpodstatnělé přídavné jméno, takže morčecí nesprávně užívané slovo – příd. jméno od nářečního morka/morák,
Původ slov najdete v odkazu,
Zkoumala se v češtině nář. pojmenování pro krocana, tj. velkého kurovitého ptáka amerického původu s lysým červenavým krkem, chovaného jako drůbež pro maso, a pojmenování pro krůtu, tj. slepici krocana. Vedle výrazných rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též diference slovotvorné (ťopan × ťopák) a hláskoslovné (krocan × krocán, morák × norák, morka × norka).
Nář. názvy pro krocana a krůtu jsou ze značné části domácího původu, např. ťopan (ťopák) / ťopka, trusák / truska. Podle Machka je domácího, interjekčního původu i výraz krocan, zatímco Holub-Kopečný odvozují názvy krocana i krůty z něm. V pojmenování morák/morka se odráží zámořský původ krocana/krůty, zdomácnělých v našich zemích od 16. století (nikoli hlas mor, jak se domníval Dobrovský). Podobnou motivaci lze najít i v označení indián (SSJČ zeměd. ‚krocan‘(K tomu viz V. Vážný, Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem, NŘ 41, 1958, s. 278–279.)
Základní lexikální dichotomii krocan/krůta a morák/morka doplňují regionalismy trusák/truska (nář. čes.-pol. smíšeného pruhu), ťopan (se slovotvornou variantou ťopák/ťopka zejm. ve vč. nář.; pojmenování ťopan a ťopák byla zachycena už jen ve zbytcích).
Výrazy krocan/krůta a morák/morka jsou výraznými oblastními variantami. Označení krocan/krůta se vyskytují v převážné části Čech s přesahem na Zábřežsko (z většiny jzč. nář. je doložena hlásková varianta krocan). Jako pojmenování shodná se spisovným jazykem se šíří do oblasti výskytu výrazů morák/morka a do většiny měst, zejména k mladé generaci. Ekvivalenty morák/morka jsou charakteristické pro Moravu a Slezsko s výběžkem na Ledečsko a téměř až ke Kolínu (v hláskové variantě norák/norka byly zapsány ve stř. části slez. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. vm.).
krocan Jg též krůtan, krůťák, SSJČ — Podle Machka slovo domácí, zvukomalebné, podle Holuba-Kopečného z něm. Truthahn (to z onomatopoického základu trut), které se v češtině disimilovalo na krutan (srov. krůta), z toho pak krocan.
https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/3/249
morčecí maso = maso od morčete, i když se chyb ě opoužívá pro maso od moráka
morče = morča1 -aťa mn. -atá/-ence -čiat/-čeniec s. malý hlodavec
použ. na laboratórne pokusy;
morčí1, morčací príd.
morča2 -aťa mn. -atá/-ence -čiat/-čeniec s. mláďa morky
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná
príručka.
morča ‑aťa mn. ‑atá/‑ence ‑čiat/‑čeniec s.; morčí,
morčací;
Odpověď ze slovenského zdroje – stejný tvar příd. jména od morča
i o o morka (moriak)
"Je správna podoba prídavného mena morčací utvoreného od slova morka?
Morča je predsa iné zviera ako morka.
Živočíšne prídavné mená sa v slovenčine tvoria príponou -í (-ia, -ie) alebo príponou -ací (-acia, -acie). Prídavné mená utvorené z podstatného mena morka („kurovitý vták chovaný na mäso“) a morča („malý hlodavec“) majú rovnakú podobu morčací, sú to homonymá, ktoré sú v slovenčine pomerne časté (porov. Homonymický slovník).
Prídavné meno morčací zo slova morka je utvorené príponou -ací, pričom dochádza k alternácii spoluhlásky k na č, ako napr. blcha – blšací (zmena ch na š pred príponou -ací).
Prídavné meno morčací zo slova morča je utvorené príponou -ací, ktorá sa pridala k základu morč-,ako napr. teľa – teľací, jahňa – jahňací.
V slovenskej gastronómii sa prídavné meno morčací používa v súvislosti s morkou, preto nie je potrebné (napr. na jedálnych lístkoch) bližšie vysvetľovať, o ktoré zviera ide. Ak to však treba uviesť, môže sa namiesto prídavného mena použiť opisný spôsob vyjadrenia, napr. rezeň z morky.
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4s01Ou
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4dr0iI
.
Odpověděl/a – 15.srpen 12:56
Krůta a krocan jsou slova v češtině, jak se dovíte níž, stejně i morák a morka se užívbají oblastně,. Slovenština a čeština jsou samostatné jazyky, takže mají různou slovní zásobu,
https://plus.rozhlas.cz/kamila-pesekova-chcete-morcacie-maso-staci-umet-slovensky-7168793
I v češtině se používá název morák, morka, i když neutrální je krocan, krůta,, morčí maso, jinak stačí morčí. Kupujeme morčoí,. Jde o zpodstatnělé přídavné jméno, takže morčecí nesprávně užívané slovo – příd. jméno od nářečního morka/morák,
Původ slov najdete v odkazu,
Zkoumala se v češtině nář. pojmenování pro krocana, tj. velkého kurovitého ptáka amerického původu s lysým červenavým krkem, chovaného jako drůbež pro maso, a pojmenování pro krůtu, tj. slepici krocana. Vedle výrazných rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též diference slovotvorné (ťopan × ťopák) a hláskoslovné (krocan × krocán, morák × norák, morka × norka).
Nář. názvy pro krocana a krůtu jsou ze značné části domácího původu, např. ťopan (ťopák) / ťopka, trusák / truska. Podle Machka je domácího, interjekčního původu i výraz krocan, zatímco Holub-Kopečný odvozují názvy krocana i krůty z něm. V pojmenování morák/morka se odráží zámořský původ krocana/krůty, zdomácnělých v našich zemích od 16. století (nikoli hlas mor, jak se domníval Dobrovský). Podobnou motivaci lze najít i v označení indián (SSJČ zeměd. ‚krocan‘(K tomu viz V. Vážný, Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem, NŘ 41, 1958, s. 278–279.)
Základní lexikální dichotomii krocan/krůta a morák/morka doplňují regionalismy trusák/truska (nář. čes.-pol. smíšeného pruhu), ťopan (se slovotvornou variantou ťopák/ťopka zejm. ve vč. nář.; pojmenování ťopan a ťopák byla zachycena už jen ve zbytcích).
Výrazy krocan/krůta a morák/morka jsou výraznými oblastními variantami. Označení krocan/krůta se vyskytují v převážné části Čech s přesahem na Zábřežsko (z většiny jzč. nář. je doložena hlásková varianta krocan). Jako pojmenování shodná se spisovným jazykem se šíří do oblasti výskytu výrazů morák/morka a do většiny měst, zejména k mladé generaci. Ekvivalenty morák/morka jsou charakteristické pro Moravu a Slezsko s výběžkem na Ledečsko a téměř až ke Kolínu (v hláskové variantě norák/norka byly zapsány ve stř. části slez. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. vm.).
krocan Jg též krůtan, krůťák, SSJČ — Podle Machka slovo domácí, zvukomalebné, podle Holuba-Kopečného z něm. Truthahn (to z onomatopoického základu trut), které se v češtině disimilovalo na krutan (srov. krůta), z toho pak krocan.
https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/3/249
morčecí maso = maso od morčete, i když se chyb ě opoužívá pro maso od moráka
morče = morča1 -aťa mn. -atá/-ence -čiat/-čeniec s. malý hlodavec
použ. na laboratórne pokusy;
morčí1, morčací príd.
morča2 -aťa mn. -atá/-ence -čiat/-čeniec s. mláďa morky
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná
príručka.
morča ‑aťa mn. ‑atá/‑ence ‑čiat/‑čeniec s.; morčí,
morčací;
SLOVENSKÝ ZDROJ
Prídavné meno morčací zo slova morka je utvorené príponou -ací, pričom
dochádza k alternácii spoluhlásky k na č, ako napr. blcha – blšací
(zmena ch na š pred príponou -ací).
Prídavné meno morčací zo slova morča je utvorené príponou -ací, ktorá sa pridala k základu morč-,ako napr. teľa – teľací, jahňa – jahňací.
V slovenskej gastronómii sa prídavné meno morčací používa v súvislosti s morkou, preto nie je potrebné (napr. na jedálnych lístkoch) bližšie vysvetľovať, o ktoré zviera ide. Ak to však treba uviesť, môže sa namiesto prídavného mena použiť opisný spôsob vyjadrenia, napr. rezeň z morky.
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4s01Ou
ZDROJ
stejný tvar příd. jména od morča i o o morka (moriak)
"Je správna podoba prídavného mena morčací utvoreného od slova morka?
Morča je predsa iné zviera ako morka.
Živočíšne prídavné mená sa v slovenčine tvoria príponou -í (-ia, -ie) alebo príponou -ací (-acia, -acie). Prídavné mená utvorené z podstatného mena morka („kurovitý vták chovaný na mäso“) a morča („malý hlodavec“) majú rovnakú podobu morčací, sú to homonymá, ktoré sú v slovenčine pomerne časté (porov. Homonymický slovník).
Prídavné meno morčací zo slova morka je utvorené príponou -ací, pričom dochádza k alternácii spoluhlásky k na č, ako napr. blcha – blšací (zmena ch na š pred príponou -ací).
Prídavné meno morčací zo slova morča je utvorené príponou -ací, ktorá sa pridala k základu morč-,ako napr. teľa – teľací, jahňa – jahňací.
V slovenskej gastronómii sa prídavné meno morčací používa v súvislosti s morkou, preto nie je potrebné (napr. na jedálnych lístkoch) bližšie vysvetľovať, o ktoré zviera ide. Ak to však treba uviesť, môže sa namiesto prídavného mena použiť opisný spôsob vyjadrenia, napr. rezeň z morky.
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4s01Ou
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4dr0iI
.
Odpověděl/a – 20.srpen 11:16
Krůta a krocan jsou slova v češtině, jak se dovíte níž, stejně i morák a morka se užívbají oblastně,. Slovenština a čeština jsou samostatné jazyky, takže mají různou slovní zásobu,
krůto maso = morčacie mäso
https://plus.rozhlas.cz/kamila-pesekova-chcete-morcacie-maso-staci-umet-slovensky-7168793
I v češtině se používá název morák, morka, i když neutrální je krocan, krůta,, morčí maso, jinak stačí morčí. Kupujeme morčoí,. Jde o zpodstatnělé přídavné jméno, takže morčecí nesprávně užívané slovo – příd. jméno od nářečního morka/morák,
Původ slov najdete v odkazu,
Zkoumala se v češtině nář. pojmenování pro krocana, tj. velkého kurovitého ptáka amerického původu s lysým červenavým krkem, chovaného jako drůbež pro maso, a pojmenování pro krůtu, tj. slepici krocana. Vedle výrazných rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též diference slovotvorné (ťopan × ťopák) a hláskoslovné (krocan × krocán, morák × norák, morka × norka).
Nář. názvy pro krocana a krůtu jsou ze značné části domácího původu, např. ťopan (ťopák) / ťopka, trusák / truska. Podle Machka je domácího, interjekčního původu i výraz krocan, zatímco Holub-Kopečný odvozují názvy krocana i krůty z něm. V pojmenování morák/morka se odráží zámořský původ krocana/krůty, zdomácnělých v našich zemích od 16. století (nikoli hlas mor, jak se domníval Dobrovský). Podobnou motivaci lze najít i v označení indián (SSJČ zeměd. ‚krocan‘(K tomu viz V. Vážný, Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem, NŘ 41, 1958, s. 278–279.)
Základní lexikální dichotomii krocan/krůta a morák/morka doplňují regionalismy trusák/truska (nář. čes.-pol. smíšeného pruhu), ťopan (se slovotvornou variantou ťopák/ťopka zejm. ve vč. nář.; pojmenování ťopan a ťopák byla zachycena už jen ve zbytcích).
Výrazy krocan/krůta a morák/morka jsou výraznými oblastními variantami. Označení krocan/krůta se vyskytují v převážné části Čech s přesahem na Zábřežsko (z většiny jzč. nář. je doložena hlásková varianta krocan). Jako pojmenování shodná se spisovným jazykem se šíří do oblasti výskytu výrazů morák/morka a do většiny měst, zejména k mladé generaci. Ekvivalenty morák/morka jsou charakteristické pro Moravu a Slezsko s výběžkem na Ledečsko a téměř až ke Kolínu (v hláskové variantě norák/norka byly zapsány ve stř. části slez. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. vm.).
krocan Jg též krůtan, krůťák, SSJČ — Podle Machka slovo domácí, zvukomalebné, podle Holuba-Kopečného z něm. Truthahn (to z onomatopoického základu trut), které se v češtině disimilovalo na krutan (srov. krůta), z toho pak krocan.
https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/3/249
morčecí maso = maso od morčete, i když se chyb ě opoužívá pro maso od moráka
morče = morča1 -aťa mn. -atá/-ence -čiat/-čeniec s. malý hlodavec
použ. na laboratórne pokusy;
morčí1, morčací príd.
morča2 -aťa mn. -atá/-ence -čiat/-čeniec s. mláďa morky
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná
príručka.
morča ‑aťa mn. ‑atá/‑ence ‑čiat/‑čeniec s.; morčí,
morčací;
SLOVENSKÝ ZDROJ
Prídavné meno morčací zo slova morka je utvorené príponou -ací, pričom
dochádza k alternácii spoluhlásky k na č, ako napr. blcha – blšací
(zmena ch na š pred príponou -ací).
Prídavné meno morčací zo slova morča je utvorené príponou -ací, ktorá sa pridala k základu morč-,ako napr. teľa – teľací, jahňa – jahňací.
V slovenskej gastronómii sa prídavné meno morčací používa v súvislosti s morkou, preto nie je potrebné (napr. na jedálnych lístkoch) bližšie vysvetľovať, o ktoré zviera ide. Ak to však treba uviesť, môže sa namiesto prídavného mena použiť opisný spôsob vyjadrenia, napr. rezeň z morky.
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4s01Ou
ZDROJ
stejný tvar příd. jména od morča i o o morka (moriak)
"Je správna podoba prídavného mena morčací utvoreného od slova morka?
Morča je predsa iné zviera ako morka.
Živočíšne prídavné mená sa v slovenčine tvoria príponou -í (-ia, -ie) alebo príponou -ací (-acia, -acie). Prídavné mená utvorené z podstatného mena morka („kurovitý vták chovaný na mäso“) a morča („malý hlodavec“) majú rovnakú podobu morčací, sú to homonymá, ktoré sú v slovenčine pomerne časté (porov. Homonymický slovník).
Prídavné meno morčací zo slova morka je utvorené príponou -ací, pričom dochádza k alternácii spoluhlásky k na č, ako napr. blcha – blšací (zmena ch na š pred príponou -ací).
Prídavné meno morčací zo slova morča je utvorené príponou -ací, ktorá sa pridala k základu morč-,ako napr. teľa – teľací, jahňa – jahňací.
V slovenskej gastronómii sa prídavné meno morčací používa v súvislosti s morkou, preto nie je potrebné (napr. na jedálnych lístkoch) bližšie vysvetľovať, o ktoré zviera ide. Ak to však treba uviesť, môže sa namiesto prídavného mena použiť opisný spôsob vyjadrenia, napr. rezeň z morky.
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4s01Ou
Čítajte viac: https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5643/#ixzz8AS4dr0iI
.
