Odpověděl/a – 6.září 22:09
Nejvíc ty předsudky.
Ale potenciálně větší hrozbou jsou skutešně Syřané (a další),
protože pocházejí z o dost horších poměrů, prošli mnohem
strastiplnější cestou a často taky i mnohem větším utrpením a
ztrátami… To se podepíše na jejich stavu, včetně jejich mentality.
Přičti k tomu i přivyknutí k určité míře anarchie (v jejich zemi,
ale hlavně i na jejich migrační cestě) bez zákonů, řádu a plná
volnějších způsobů – založených často hlavně na pudech (jídlo,
spánek, bezpečí, ale i sex a jiné potřeby… zkrátka přežít). Pak
i horší schopnost se přizpůsobit, adaptovat, socializovat – nejen do
jiné kultury, ale hlavně do zákonů dbalého, právního státu vůbec.
Samozřejmě se bavím spíše o jednotlivcích, než o skupinách, ale je
samozřejmě mnohem vyšší pravděpdoobnost, že ve vlně migrantů z těchto
míst bude víc jedinců z „porouchanou“ mentalitou, nashromážděnou
agresí, nenávistí, smutkem, chtíčem/pudy, pokřivenými (lidskými)
hodnotami,…
To ovšem není o národě, o rase ani náboženství. Je to o státě (a pak
tím, čím si prošli). Pro srovnání třeba NA OKO podobné státy, stejných
etnik, lokality, náboženství, které spolu sousedí: Takový Jemen se třeba
nedá vůbec srovnávat s Ománem. Omán je naprostá 1, Jemen je tak 200
(v celkovém postavení států na světě). Netýká se to jen těch poměrů
a problémech v tom státě, ale do jisté míry i těmi lidmi – včetně
toho, čím si procházejí a co to na nich zanechá. Nebo třeba Sýrie
s Jordánskem… taky úplně někde jinde. A takových srovnání by
bylo.
Na druhou stranu Ukrajinci jsou kousek odsud, stejná kultura, a nechci
zlehčova, ale plno z nich si určitě neprošlo ničím tak strašným a i ti
co jo, tak se jim to nijak až tak negativně (násilně) nepodepsalo na duši,
nemluvě o tom, že spousta Ukrajinců utíkala právě spíš ze západu a
nemají žádnou strastiplnou cestu, jen jednoduché překročení hranice –
různými dopravními prostředky, často i vlastním autem.
Odpověděl/a – 6.září 22:27
Nejvíc ty předsudky.
Ale potenciálně větší hrozbou jsou skutešně Syřané (a další),
protože pocházejí z o dost horších poměrů, prošli mnohem
strastiplnější cestou a často taky i mnohem větším utrpením a
ztrátami… To se podepíše na jejich stavu, včetně jejich mentality.
Přičti k tomu i přivyknutí k určité míře anarchie (v jejich zemi,
ale hlavně i na jejich migrační cestě) bez zákonů, řádu a plná
volnějších způsobů – založených často hlavně na pudech (jídlo,
spánek, bezpečí, ale i sex a jiné potřeby… zkrátka přežít). Pak
i horší schopnost se přizpůsobit, adaptovat, socializovat – nejen do
jiné kultury, ale hlavně do zákonů dbalého, právního státu vůbec.
Samozřejmě se bavím spíše o jednotlivcích, než o skupinách, ale je
samozřejmě mnohem vyšší pravděpdoobnost, že ve vlně migrantů z těchto
míst bude víc jedinců z „porouchanou“ mentalitou, nashromážděnou
agresí, nenávistí, smutkem, chtíčem/pudy, pokřivenými (lidskými)
hodnotami,… A i takoví jednotlivci (kde v masách tisíců jich bude
několik) budou velkým problémem pro společnost. Hlavně pokud je stát
neumí dobře příjmout a socializovat je, popřípadě těm „narušeným“
pomoci (nebo je vůbec rozpoznat).
To ovšem není o národě, o rase ani náboženství. Je to o státě (a pak
tím, čím si ti migranti prošli). Pro srovnání třeba NA OKO podobné
státy, stejných etnik, lokality, náboženství, které spolu sousedí:
Takový Jemen se třeba nedá vůbec srovnávat s Ománem. Omán je naprostá
1, Jemen je tak 200 (v celkovém postavení států na světě). Netýká se to
jen těch poměrů a problémů v tom státě, ale do jisté míry i těch
lidí – včetně toho, čím si procházejí a co to na nich zanechá. Nebo
třeba Sýrie s Jordánskem… taky úplně někde jinde. A takových
srovnání by bylo.
Na druhou stranu Ukrajinci jsou kousek odsud, stejná kultura a nejsou tam „takové“ poměry (přestože ROZHODNĚ poměry na Ukrajině nejsou a NEBYLY nic moc). a nechci zlehčovat, ale plno z nich si určitě neprošlo ničím tak strašným a i ti co jo, tak se jim to nijak až tak negativně (násilně) nepodepsalo na duši, nemluvě o tom, že spousta Ukrajinců utíkala právě spíš ze západu a nemají žádnou strastiplnou cestu, jen jednoduché překročení hranice – různými dopravními prostředky, často i vlastním autem. Plus samotné přizpůsobení těch lidí zde není vůbec složité – což je výhoda pro státy, která mají problém v nastavování nějaké laťky pro migranty, jejich organizování je a vůbec umění je správně přijímat, začlěňovat. Ukrajinci nepotřebují tolik socializovat, protože za jedno jsou z velmi blízké kutlury/mravů (a podobně) a za druhé a to hlavní: „nejsou tolik zanedbaní“ a není zde riziko, že by tam bylo nějak moc narušených individuí a lidí, na kterých se velmi negativně (jako až nenávratně) podepsaly jejich osudy… Taky je rozdíl, když je někdo jen smutný nebo v depresi (i následkem tragédií), než když z někoho náslekdy udělají (potenciálního) násilníka, vraha, agresora,… A na Ukrajině nejsou podmínky, aby na plno lidech zanechaly TAKOVÉ následky (oproti třeba Sýrii, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálsku, Libyi, ale dokonce i třeba Iráku a Íránu… a samozřejmě mnohých dalších. Zde je víc faktorů, které můžou mnoho lidí vyloženě narušit, vytvřit z nich devianty, s vážnými psychickými poruchami – škodící nejen sobě, ale i okolí).