Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 21.červen 16:15

Nejen, že se lze naučit jazyku jako rodilý mluvčí (a dokázat to může každý, kdo umí mluvit a není úplný idiot/nemocný, to je prostě fakt!), ale dokonce se dá naučit i líp (po všech stránkách). Je to jen o úrovni toho jazyka, kde se právě nacházíš a jak moc se tomu budeš věnovat. Netýká se jen spisovného jazyka, ale jazyka všeobecně. A je taky nutné si uvědomit, že ten spisovný je primární, nejdůležitější a hlavní. To je ten jazyk sám o sobě, oficiální, správná atd. verze.
Když dáme stranou gramatiku, výslovnost, zkušenosti/praxi (což nic z toho vlastně není vůbec těžké, je to ta jednodušší část), tak je to vlastně jen o počtu slov (kolik desítek/TISÍC slov znáš, ovládáš, rozumíš jim). Zjisti si fakta o jazycích, kolik slov je třeba znát podle úrovně jazyka, kolik slov běžně lidé používají, kolik jich znají, co je to aktivní a pasivní slovní zásoba a kolik čeho obsahují.
Pasivní slovní zásobu se navíc ani u cizího jazyka nemusíš aktivně učit, ono si to podvědomí pře/vezme docela samo (stejně jako u těch nemluvňat, které jsou tomu jazyku od narození vystavovány, čili poslech a později i četba).

Kdo se aktivně zabývá nějakým jazykem, učí se ho, studuje, logicky ho bude ovládat čím dál lépe až k dokonalosti, i než třeba rodilý mluvčí. Podstatná věc je taky to, že lidi moc mluvit neumí. To, že někteří neznají (špatně ovládají) spisovný jazyk, je spíš negativum, než pozitivum. Navíc ani neumí správně používat slova, slovní spojení, neznají význam slov (z čehož pramení to jejich špatné používání), nemají dobrou výslovnost, špatně i nesrozumitelně a vulgárně se vyjadřují, trvá jim, než vhodně něco odpoví (nebo vůbec něco odpovědět)… to jsou samá negativa. Ne, ani rodilí mluvčí neumí dobře mluvit. I rodilý mluvčí může mít aktivní slovní zásobu cca třeba jen 2 tisíce slov (plno z nich i nespisovných), jeho pasivní slovní zásoba může být třeba 35 tisíc slov (taky nic moc)… a to není něco, co by se lingvista nenaučil, neosvojil si. Nejen, že může mít vyšší pasivní slovní zásobu, než rodilý mluvčí (tj. slova, která zná, ale aktivně nepoužívá), ale i aktivní – což je dokonce hodně časté. Cizinec, který se učí nějakému jazyku a chce se mu učit, bude ho dost možná ovládat líp, než většina rodilých mluvčích, kteří se ten jazyk nikdy pořádně neučili (kromě základního osvojení v dětském věku a laxní výuku jazyyka na škole nepočítám). Pasivní zásoba, to je obří sposuta synonym, oborových i odborných slov, ale hlavně právě velkou část tvoří i nespisovný jazyk a různé formy, které zahrnuje.
Výslovnost, nářečí, přízvuky,… též naprosto osvojitelné věci. Ano, i přízvuk jde změnit.

Rodilý mluvčí není žádná speciální výsada, ojedinělá věc, nějaká zlváštní výhoda a podobně. Je to jen označení pro lidi v určitém státě, kteří jsou od narozeni vystovaváni některému jazyku. Je to podobné jako učit se cizí jazyk, jen se tu učíš pozorováním a úplně od mala, kdy ještě neznáš vůbec nic = což by člověk normálně řekl, že je horší, než se učit cizí jazyk skrze jazyk, který ovládám. Učí se ho ty nejmenší děti, doslova NEMLUVŇATA (která neznají nic ani slovo, ale ani hlásku) a to úplně od nuly na základě „ničeho“ (dedukování, pozorování, osvojování, opakování/trénink)… a dospělý člověk má dokonce lepší potenciál se učit. Děti k tomu nemají větší potenciál jako takový (schopnost učit se), jen nemají hlavu plnou sra*ek a omezení (též vzniklé osvojením a navyknutím díky společnosti = vliv ostatních/dospělých a hlavně negativistů). Jsou otevření k tomu se učit, poznávat. Proto to „mají snazší“, jak se říká, ale jinak nemají schopnost učit se lepší, než dospělí. Potenciál lépe se něco naučit by správně měli mít dospělí jedinci.

Otázka, zda to má smysl, je zcela NESMYSLNÁ. ;) Jístě, že to smysl má, taková úvaha je docela dost hloupá. Důvody proč něco umět a těch benefitů… Sorry jako, ale z mého pohledu musí být člověk fakt vůl, aby se takhle ptal.
Chceš mi říct, že roční nemluvně nebo dvouleté dítě je na tom líp, než ty? A dokáže se na/učit jazyk (bez znalosti řeči/mluvy jako takové) mnohem líp, než ty?

Má smysl se učit rodný jazyk (můžeš rovnou rezignovat… jsou to statisíce i miliony slov, je to těžké, stejně se to nenučíš dobře, budeš ho špatně používat a nakonec stejně dřív nebo později umřeš a bude ti to k ničemu)? Nebo se učit chodit nebo se jakkoli v něčem v životě zlepšovat a posouvat? Odpověz si sám. Tyhle úvahy jsou jen o hledání důvodu, proč něco nedělat. Tedy vyhýbat se tomu, ospravedlňovat si to, vymlouvat se.

Disraeli

Odpověděl/a – 21.červen 17:11

Nejen, že se lze naučit jazyku jako rodilý mluvčí (a dokázat to může každý, kdo umí mluvit a není idiot/nemocný, to je prostě fakt), ale dokonce se dá naučit i líp (po všech stránkách). Je to jen o úrovni toho jazyka, kde se právě nacházíš a jak moc se tomu budeš věnovat. Netýká se jen spisovného jazyka, ale jazyka všeobecně. A je taky nutné si uvědomit, že ten spisovný je primární, nejdůležitější a hlavní. To je ten jazyk sám o sobě, oficiální, správná atd. verze.
Když dáme stranou gramatiku, výslovnost, zkušenosti/praxi (což nic z toho vlastně není vůbec těžké, je to ta jednodušší část), které né že by byly vedlejší, ale nestojí to vyloženě na nich, tak je to vlastně jen o počtu/znalosti slov (kolik desítek/TISÍC slov znáš, ovládáš, rozumíš jim). Zjisti si fakta o jazycích, kolik slov je třeba znát podle úrovně jazyka, kolik slov běžně lidé používají, kolik jich znají, co je to aktivní a pasivní slovní zásoba a kolik čeho obsahují.
Pasivní slovní zásobu se navíc ani u cizího jazyka nemusíš aktivně učit, ono si to podvědomí pře/vezme docela samo (stejně jako u těch nemluvňat, které jsou tomu jazyku od narození vystavovány, čili poslech a později i četba).

Kdo se aktivně zabývá nějakým jazykem, učí se ho, studuje, logicky ho bude ovládat čím dál lépe až k dokonalosti, i líp než třeba rodilý mluvčí. Podstatná věc je taky to, že lidi moc mluvit neumí. To, že někteří neznají (špatně ovládají) spisovný jazyk, je spíš negativum, než pozitivum. Navíc ani neumí správně používat slova, slovní spojení, neznají význam slov (z čehož pramení to jejich špatné používání), nemají dobrou výslovnost, špatně i nesrozumitelně a vulgárně se vyjadřují, trvá jim, než vhodně něco odpoví (nebo vůbec něco odpovědět)… to jsou samá negativa. Ne, ani rodilí mluvčí neumí dobře mluvit. I rodilý mluvčí může mít aktivní slovní zásobu cca třeba jen 2 tisíce slov (plno z nich i nespisovných i špatně používaných), jeho pasivní slovní zásoba může být třeba 35 tisíc slov (taky nic moc)… a to není něco, co by se lingvista nenaučil, neosvojil si. Nejen, že může mít vyšší pasivní slovní zásobu, než rodilý mluvčí (tj. slova, která zná, ale aktivně nepoužívá), ale i aktivní – což je dokonce hodně časté. Cizinec, který se učí nějakému jazyku a chce se mu učit, bude ho dost možná ovládat líp, než většina rodilých mluvčích, kteří se ten jazyk nikdy pořádně neučili (kromě základního osvojení v dětském věku a laxní výuku jazyyka na škole nepočítám). Pasivní zásoba, to je obří sposuta synonym, oborových i odborných slov, ale hlavně právě velkou část tvoří i nespisovný jazyk a různé formy, které zahrnuje. I rodilí mluvčí mají rozdíl v obsahu pasívní zásoby třeba v rozsahu desetisíců slov (někdo má třeba 30 tisíc, jiný i nad 100 tisíc – nejen jak moc poslouchá ostatní, ale taky rozmanitá četba, slovní hry, křížovky a podobně = to však neznamená, že je umí aktivně používat. Aktivní sl. zásoba je hrubě pod 10 tisíc a tady je rozdál spíš jen ve stovkách až pár málo tisícech slovech. Někdo má jen 2,5 tisíce – velmi chudá zásoba – jiný i 9 tisíc nebo i víc – což je rozuměj skvělý, obratný řečník, popřípadě i spisovatel. Průměr je takových 5 tisíc slov, pasivní slovní zásoba většinou desetkrát víc – spíš míň – ale není to pravidlo, může to být mnohem víc ale i míň). Znalost desetitisíce slov (ber s rezervou) je úroveň roidlého mluvčího. Pár málo let. Ale, aby ses dorozuměl a naučil jazyk dost obstojně, stačí ti průměrně rok (půl roku až rok a půl). To se rozlišuje třeba znalost 1000 slov, 3000, 5000 atd. Většinou tam nejsou započtené vyloženě všechny pasivní slovíčka – kterých bude i mnohem víc (hlavně, když budeš v té zemi bydlet nebo tam nějaký čas pobývat, poslouchat ten jazyk – radio, filmy, seriály, CD nahrávky/konver­zace, ale halvně i četba a podobně).
Výslovnost, nářečí, přízvuky,… též naprosto osvojitelné věci. Ano, i přízvuk jde změnit. Občas se uvádí, že je to obtížné, složité, dlouhodobé. Reálně je to spíš o tom, že se na tohle lidi vůbec nezaměřují a nesnaží se přízvuk měnit… neřeší ho. Stačí si vyhledat tipy a kroky jak na přízvuk, jak znít jako rodilý mluvčí. Výslovnost rozhodně ještě není přízvuk (je to takovým prvním krokem k němu), ale většina lidi řeší právě jakože jen výslovnost a přízvuk ignorují…
Hlas jde celkově trénovat, zpěváci, hlasatelé/mode­rátoři, řečníci, mluvčí, atd. by mohli vyprávět.

Rodilý mluvčí není žádná speciální výsada, ojedinělá věc, nějaká zlváštní výhoda a podobně. Je to jen označení pro lidi v určitém státě, kteří jsou od narozeni vystovaváni některému jazyku. Je to podobné jako učit se cizí jazyk, jen se tu učíš pozorováním a úplně od mala, kdy ještě neznáš vůbec nic = což by člověk normálně řekl, že je horší, než se učit cizí jazyk skrze jazyk, který ovládám. Učí se ho ty nejmenší děti, doslova NEMLUVŇATA (která neznají nic ani slovo, ale ani hlásku) a to úplně od nuly na základě „ničeho“ (dedukování, pozorování, osvojování, opakování/trénink)… a dospělý člověk má dokonce lepší potenciál a možnosti se učit. Děti k tomu nemají větší potenciál jako takový (schopnost učit se), jen nemají hlavu plnou sra*ek a omezení (též vzniklé osvojením a navyknutím díky společnosti = vliv ostatních/dospělých a hlavně negativity). Jsou otevření k tomu se učit, poznávat. Proto to „mají snazší“, jak se říká, ale jinak nemají schopnost učit se lepší, než dospělí. Potenciál lépe se něco naučit by správně měli mít dospělí jedinci.

Otázka, zda to má smysl, je NESMYSLNÁ. ;) Jístě, že to smysl má, taková úvaha je hloupá. Důvody proč něco umět a těch benefitů… Sorry jako, ale z mého pohledu musí být člověk trošku vůl, aby se takhle ptal. :P
mi říct, že roční nemluvně nebo dvouleté dítě je na tom líp, než ty? Dokáže se na/učit jazyk (bez znalosti řeči/mluvy jako takové) mnohem líp, je chytřejší, má lepší schopnosti (atd.), než ty?

Má vůbec smysl učit se rodný jazyk (můžeš rovnou rezignovat… jsou to statisíce i miliony slov, je to těžké, stejně se to nenučíš dobře, budeš ho špatně používat a nakonec stejně dřív nebo později umřeš a bude ti to k ničemu)? Nebo se učit chodit nebo se jakkoli v něčem v životě zlepšovat a posouvat? Odpověz si sám. Tyhle úvahy jsou podle mě spíš jen o hledání důvodu, proč něco nedělat. Tedy vyhýbat se tomu, ospravedlňovat si to, vymlouvat se.