Dočetl jsem se, že psycholožka vyšetřující nacistické pohlaváře před Norimberským procesem rozdělia tyto zločince na dvě skupiny – na psychopaty, kteří se vyžívali v týrání ostatních, a na extrémně poslušné osoby, kteří jen plnili rozkazy. Většinu velitelů koncentračních táborů označila pouze za extrémně poslušné jedince, kteří tudíž nenesou vinu za své činy.
Pomohla typická německá „punktlich“ přísná výchova nárustu fašismu (jak je známo, Hitlerjugend bojovali do posledního děcka)? Přispívá volná výchova k prevenci totalitarismu? Chrání rodiče, kteří se nezajímají o své děti, naši demokracii? A způsobilo by uzavření českých škol vysoký nárůst volební účasti?
Zajímavá 0 před 2900 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V žádném případě nešlo o psychopaty. To by jich bylo trochu moc. Extrémně poslušné – to ano, a vyplývá to z německé vrozené dědičné povahy – poslušnost, pracovitost a kázeň. A těchto vlastnosti jde zneužít, a to učinil Hitler. Němci byli vzorní demokrati až do nástupu Hitlera. Ten využil ponížení, kterého se Německu dostalo po prohrané 1. sv. válce, a krutých ekonomických,reparačních, a zbrojních omezení. Na tomto ponížení Němců postavil svoji politiku. A zmínka o uzavření vysokých českých škol, pasované na dnešek, tak to celý dotaz degraduje .
0 Nominace Nahlásit |
Je otázka, co je to „přísná“ a „volná“ výchova. Obě mají jakési meze, při jejich překročení je dopad u podstatné části vychovávaných negativní. Samozřejmě záleží na jedinci, na jeho povaze. Při určité výchově se vám citlivé a přemýšlivé dítě zhroutí nebo zatvrdí a z druhého, při téže výchově, vám vyroste nevázaný a nezodpovědný spratek. K prevenci totalitarismu přispívá především výchova k demokracii. V tom např. k rovnosti lidí, k ohleduplnosti, k pořádku, k zodpovědnosti, k toleranci vůči jiným názorům, k odvaze čelit zlu apod.
Co je příliš(!) volná výchova? Asi se shodneme, že může-li děcko kopat do sousedky, šikanovat spolužáky („Jen ať se synek prosadí.“), posílat rodiče a učitele kamsi („Vždyť přece může vyjádřit svůj názor.“, nejde o volnou výchovu, ale výrobu cynika a hrubce. Ale co když má/měl by/musí jít do svatyně (kostela, synagogy, mešity …), zdravit „urozenou“ paní „ruku líbám“ nebo jako správný mladý muž být nakrátko ostříhán? Tady už se povedou spory. Záleží nejen na vychovanosti rodičů, ale celé společnosti. Na společenském (kulturním) prostředí. A situace v něm se může nenápadně měnit, a aniž si toho lidi všimnou, posunout se do nějakých velice nezdravých poměrů. Velmi nebezpečné pak jsou výchova militaristická, fanatická (nacionalistická či rasistická, náboženská či jinak ideologická), ale i nulová tedy taková, která prostě jen toleruje hrubost, bezohlednost, sobectví, svévoli, nezřízenost, nadřazování se atd.
Od konce 18. století se do německého národa pumpovalo zprvu romantické národovectví, které pozvolna přešlo v agresivní nacionalismus – nic než národ. Prušácký militarismus, za Bismarka rozšířený na celé Německo se spojoval s úzkostlivou (viktoriánskou) výchovou. Vzorem se stal rázně (nebo strojově?) vystupující voják, hrdě plnící rozkazy (ať už jakékoli, hlavně, že je vydala „autorita“ národa). Tedy ano, domnívám se, že přísná militaristická a nacionalistická výchova měla velký vliv na vzestup nacismu. Ale že by ho způsobila sama? Těch příčin bylo víc. A zasahovaly celou „západní“ civilizaci.
S tou poslušností za válečných nebo diktaturních poměrů je to ošemetné. On když vám obersturmbannführer podá ručnici a řekne, že budete hlídat lágr nebo bojovat za říši, tak půjdete, ať jste vychovaný ke slepé poslušnosti nebo ne. Jinak totiž skončíte na druhé straně ostnatého drátu nebo s kulkou v hlavě za dezerci. Koneckonců, jak víte ze Švejka, platilo totéž i za první světové války. A za jiných jakbysmet.
Otázkám: „Chrání rodiče, kteří se nezajímají o své děti, naši demokracii? A způsobilo by uzavření českých škol vysoký nárůst volební účasti?“ pravděpodobně nerozumím. Ale mám-li je vzít tak, jak je chápu, odpovídám: Ne, nechrání. Ne, nezpůsobilo. Proč by mělo?
0 Nominace Nahlásit |
Příště uvádějte zdroj obrázku, jinak otázku nahlásím ke smazání.
Podle mne je to naopak → vzestup nacionalismu a fašismu vedl
k zavedení kolektivní výchovy, výcviku a drilu v Hitlerjugend.
Trochu OT:
Méně se ví, že vedle chlapecké organizace existovala i organizace
pro dívky. Zkraje bylo zaměření podobné jako u chalpců – příroda,
tábory
apod., časem se výchova zaměřila na „ideální německou ženu“…
0 Nominace Nahlásit |
pokiaľ viem, pred WW1 sa nielen mladí Nemci ,,tešili do vojny"
áno, príliš prísna výchova všade, nielen v Nemecku, napomohla diktátorom, tyranom všetkého druhu a zároveň ospravedlňovaniu najhoršieho násilia v Európe (aj inde) v dejinách
akú sebaúctu má perfektne poslušný jedinec? kto si neváži seba a svoj život, neváži si ani cudzí.....naozaj to platí
ale nemyslite si – úplne voľná výchova – všetko dovolené – tiež napomáha k totalite – také decká totiž chcú, aby ich hocikto viedol.....a tak idú, napr. za Kotlebom
a psychopatov je v populácií 1–2%.....takže na milión ľudí (koľko miliónov ľudí bolo vtedy v Nemecku?)koľko bolo mužov, každý stý bol psychopat…plus sadisti…plus sociopati......a to boli velitelia
0
před 2900 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Rozhodně ! Ono se říká: „Jaký pán, taký kmán.“ Nebo jiná fráze: „Jaká matka, taká Katka.“ Neplatí to ale vždy. Každý člověk je „z jiného těsta“. Záleží na okolnostech. Mně připadá, že jsou takoví typy lidí, kterým, když člověk řekne: „Skoč z okna.“, tak oni skočí. Ať už následovníci Hitlera nebo sebevražedných sekt. ☹
0
před 2900 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V letech 1919 – 1933 fušovaly angloamericé elity do německé politiky. Bez systematického působení angloamerických elit, by žádný vůdce, ani nacistické hnutí nevzniklo, rovněž primitivní politikou německého národního socialismu. Ve všem je původ hydra angloamerického bratrstva, pro které je rutinou vstříctnost jakékoliv obludy a následující války. Možno více od historika G.G. Preparada
Upravil/a: Kryšpín
0
před 2899 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |