Znáte ten děsný pocit, když si holka, kterou už rok a půl platonicky milujete, najde kluka?

V pohodě to odezní až se zase platonicky zamiluješ do jiné buchty. Tak to půjde dokolečka tak dlouho, dokud jedna láska nebude platonická, ale konečně all inclusive.

Ale třeba je ve vašem okolí holka, která je zas pro změnu platonicky zamilovaná do vás a čeká, až se od tamté odplatonickujete… to je taková řetězová reakce, kdy je několik na sobě nezávislých lidí platonicky zamilováno do toho druhého, aniž by to ten druhý věděl. A tak vznikne takový platonický řetěz… :o)

Chyba, měl si ji o své lásce informovat. Třeba si měl šanci, ale to už se nedozvíš.

Ne.
A věděla dotyčná o tvé lásce?
Odezní za pár týdnů až měsíců nebo až tě zaujme jiná.

Jo, znám. Až moc dobře.

To neznám, ještě jsem holku nemilovala.

Ne, takový stav jsem nepoznal.

Znám. Ovšem jsem si tak nějak vědom, že jsem pro málokterou slečnu dost dobrý, takže ačkoliv to zjištění dost zabolí, beru ho prostě jako fakt.

Snad k vůli tomu,,se neopášeš výbušninama,,mám z tebe strach,,ty by jsi to udělal..,.

Vzpomínám, že jsem jednu tajně miloval, pak jsem koupil lístky do kina a zeptal se jí, zda má večer čas. To jsem ji oslovil vůbec poprvé. Řekla, že nemá. Byl to pro mne šok, zklamání, nebo jak to nazvat, ale čas plyne dál. Kdyby nebyla tato otázka, tak bych si na tuto příhodu ani nevzpomněl.